Pátek
24.11.2017
Noční verze
 id
 heslo

CYNIC
Focus (1993)
Focus (remaster) (2004)
Traced In Air (2008)
Re-Traced (EP) (2010)
Carbon-Based Anatomy (EP) (2011)
The Portal Tapes (Compilation) (2012)
Kindly Bent To Free Us (2014)

OPETH
Orchid (1994)
Morningrise (1996)
Live In Rijsel (bootleg) (1996)
My Arms, Your Hearse (1998)
Still Life (1999)
Blackwater Park (2001)
Deliverance (2002)
Damnation (2003)
Lamentations (DVD) (2004)
Ghost Reveries (2005)
The Roundhouse Tapes (live) (2007)
Watershed (2008)
Heritage (2011)
Pale Communion (2014)
Sorceress (2016)

THE OCEAN
Islands / Tides (2001)
Fogdiver (2003)
FluXion (2004)
Aeolian (2005)
Queen Of The Foodchain / Inertia (2005)
THE OCEAN / BURST (7'' split) (2005)
Precambrian (2007)
Heliocentric (2010)
Anthropocentric (2010)

OPETH, CYNIC, THE OCEAN - Vídeň, Arena - 7. prosince 2008

Koncertní spojení OPETH, CYNIC a THE OCEAN je až k neuvěření, samozřejmě v tom dobrém slova smyslu. Nejen, že slibuje skvělý hudební zážitek, a tak trochu předčasný dárek k Vánocům, ale pro mnoho lidí je těžké se vůbec rozhodnout, kdože by měl být headlinerem. A ono je to vlastně úplně jedno.

Není divu, že pokud jste nechali shánění lístků na poslední chvíli, pravděpodobně jste zplakali nad výdělkem. Koncert byl najednou vyprodaný, a tak plno lidem z původního nadšení zůstaly jen oči po pláč. Nejvěrnější fanoušci před začátkem koncertu pobíhali mezi příchozími a zmateně těkali očima, jestli by náhodou někdo narychlo neprodal lístek. Nutno podotknout (co já jsem zaregistrovala), že zcela zbytečně.

I když bylo otevření haly avizované již na 19:00, postával netrpělivý (a stále narůstající) dav před vchody do Areny ještě dobrou půlhodinku po limitu. Když se konečně začalo pouštět dovnitř, fronta se přirozeně přesunula před šatnu a tím místy až znemožňovala vstup dalším lidem. I přes problematickou organizaci začali THE OCEAN hrát na čas. Energičnost s jakou vtrhli na pódium jim vydržela po celý koncert a od prvních tónů se přenášela na publikum. Sami hudebníci si vystoupení očividně užívali - zpěvák doslova překypoval energií, kytarista vyváděl neskutečné kreace, a když baskytaristovi asi v půlce setu prakla struna, rozmáchlým gestem ji "odtrhl" a zahodil. Skladby „Calymmian“, „Orosirian“ a „Ectasian“ prezentovaly poslední desku „Precambrian“, jedno z mých nejoblíbenějších alb vůbec.

„What have you done with me?
You ruined everything
and you don´t even see
I still can´t believe this is real
My mind plays tricks on me“

Playlist byl ze starších věcí doplněn o „Queen Of The Food Chain“. To se už ale hrací čas, vymezený pro první předkapelu, nachýlil ke konci.

CYNICPo krátké odmlce (a zhoustnutí davu) se na pódiu objevili CYNIC. Svým nedávným návratem na scénu vzbudili nadšení a s ním spojené očekávání, jak asi celá fúze bude po letech fungovat. Pod drobnohled pak byla vystvavena nová deska „Traced In Air“, která vyvolala rozporuplné reakce – a to hlavně kvůli vokálu, díky kterému je staré označení „death metal“ už tak trochu mimo mísu. Pokud se vám však CYNIC svým částečným zjemněním a mystičností trefili do vkusu, věřím, že jste si vystoupení museli náležitě užívat. Ať už se jednalo o „The Space For This“, „Evolutionary Sleeper“ či „Integral Birth“. Paul Masvidal na pódiu působil velmi skromně a nenuceně, stejně jako zbytek kapely. Skladbu „Adam´s Murmur“ věnoval svému synovi a podle tónu jeho hlasu bylo poznat, že pro něj má jiný význam než ostatní. Z výčtu skladeb CYNIC určitě nezapomeňme na „The Space For This“ a skvělou „Integral Birth“...

OPETHTo už by se ale v Areně očekávání dalo krájet. Pár lidí se ještě na poslední chvíli snažilo procpat dopředu, aby své oblíbence shlédli z co možná nejmenší vzdálenosti. OPETH na sebe nenechali dlouho čekat a první skladbou „Heir Apparent“ definitivně potvrdili, proč jsou pro tolik lidí kapelou, za kterou se vyplatí trmácet několik hodin. Mikael Åkerfeldt již při setu CYNIC nahlížel do publika a s tím, co se před ním rozprostřelo o pár okamžiků později, musel být náležitě spokojený. Celý koncert komunikoval s davem, vtipkoval. Z nového alba „Watershed“ OPETH dále představili „The Lotus Eater“. Zazněly však i starší věci jako „Demon Of The Fall“ a „Godhead´s Lament“ .  S prvními tóny „Deliverance“ jsem se začala vznášet definitivně. Chválila jsem v duchu playlist a sobecky si přála, aby tento koncert jen tak neskončil a čas byl nafukovací. OPETH se po další skladbě odebrali z jeviště, aby se následně vrátili s přídavkem „The Drapery Falls“.

Nemyslím, že je nutné zdůrazňovat, že pro někoho, kdo OPETH viděl naživo poprvé, byl tento koncert fenomenálním, dost možná i atmosférou neopakovatelným zážitkem. Kvalitní zvuk, poměrně slušný playlist („When“ ale zaznít ještě mohla) a příjemná atmosféra. Vzdávám se snahy být objektivní, pozapomínám na pokulhávající organizaci a bezesltně přiznávám, že spojení OPETH s THE OCEAN bylo pro mě nejhezčím dárkem na letošní Vánoce... (A milý Ježíšku, příště prosím do Prahy).

Foto: ilustrační


M.
M.

Zveřejněno: 12.12.2008

WWW odkaz:


s kapelou OPETH:

s kapelou CYNIC:

s kapelou THE OCEAN:



Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page