Pondělí
21.4.2014
Denní verze
 id
 heslo

AMENRA
Mass I: Prayer I - VI (2003)
Mass II : Sermons (2005)
Mass III (2006)
Mass IIII (2008)

NEUROSIS
Pain Of Mind (1988)
Aberration (EP) (1988)
Word As Law (1990)
Souls At Zero (1992)
Enemy Of The Sun (1993)
Through Silver In Blood (1996)
Times Of Grace (1999)
Sovereign (EP) (2000)
A Sun That Never Sets (2001)
A Sun That Never Sets (DVD) (2002)
Neurosis & Jarboe (2003)
The Eye Of Every Storm (2004)
Given To The Rising (2007)
Live At Roadburn 2007 (2010)
Honor Found In Decay (2012)

NEUROSIS, AMENRA - Praha, Palác Akropolis - 7. července 2009

Dlouhotrvající aplaus doprovázený mohutným křikem mnohých přítomných, který vyplňoval mezery mezi jednotlivými skladbami, jasně dokumentoval status, jaký v našich končinách mají Američané NEUROSIS. Pětice, která nezpochybnitelným způsobem stála u vzniku jedné a dnes tolik svébytné a populární větvě tvrdé muziky, se právem pyšní statusem legendy. Legendy, která alespoň soudě dle svého pražského vystoupení rozhodně nepůsobí unaveným dojmem. NEUROSIS - Scott KellyLegendy, která ještě stále nežije pouze z minulosti. Přesto se však kvintetu už krátce po svém nástupu na pódium nedá upřít fakt, že působí hvězdným dojmem a září určitou aurou nedotknutelnosti.

Ne, nehodlám členy NEUROSIS jakýmkoliv zbytečným způsobem zbožšťovat. Od toho tam koneckonců onoho včera byli mnozí jiní. Že však Steve Von Till a spol. odehráli fantastický koncert, však popírat nebudu. V krátké době podruhé v České republice a po loňské festivalové zastávce v Josefově tentokráte konečně v klubu, kde to jejich hudbě sedí asi nejvíce. Palác Akropolis doslova praskal ve švech, což v kombinaci s dusným letním počasím a „rozmarem“ hlavní večerní hvězdy v podobě vědomého vypnutí klimatizace, údajně kvůli navození té správné „The Neurosis Experience“, vytvořilo vskutku dusivou kulisu. Ať se na tento postoj NEUROSIS díváme jakkoliv, 7. července to spalující vedro ve spojení s jejich hudbou prostě mělo něco do sebe.

NEUROSIS - Steve Von TillKapela svým verbálním vystupováním možná zapůsobila i trošku chladně a odtažitě; komunikace s hledištěm byla omezena pouze na několik zdravic a gest, ale jakmile zazněla některá z její skladeb, mrzelo to asi sotvakoho. Vynikající průrazný zvuk, který i z místa těsně pod pódiem postrádal výraznějších chyb, byl spolehlivým společníkem na přibližně osmdesátiminutové cestě zhudebněnou apokalypsou. Zničující sound, kterým se NEUROSIS definitivně vyprofilovali na desce „Through Silver In Blood“ z roku 1996 na jeho následovnících vyklízel pozice pro klidnější hudební polohy. Těm však Američané až na pár momentů dali během svého vystoupení vale. Snaha postavit svůj set především na starších kouscích se setkala s bouřlivým přijetím a když někdy zhruba v jeho polovině zazněla klipová „Locust Star“, tak nadšení publika nebralo mezí.

NEUROSISStylové animace jsou už neodmyslitelnou součástí show NEUROSIS a jejich přítomnost byla doslova dalším rozměrem hudební produkce valící se z reprobeden. Místy temně pochmurné, jindy světlé obrazy plné ohnivých apokalyptických výlevů skvěle doplňovaly jednotlivé povětšinou delší kompozice a dotvářely definitivní obraz zkázy tak, jak je už po léta prezentovaný tvorbou této kapely. Lze jen kvitovat s povděkem, že navzdory obávané desáté hodině večerní, kdy v Akropoli nemilosrdně končí veškerá hlasitá hudební produkce, začala show NEUROSIS s dostatečným časovým předstihem. Přestože by si drtivá většina přítomných dokázala představit i její mnohem delší trvání, bezmála hodina a půl řádění těchto v dobrém slova smyslu už pánů ve středním věku musela potěšit i toho největšího skeptika. Když v samém závěru přibyly na pódiu dvě soupravy menších bicích, bylo asi všem zainteresovaným jasno, že nadchází finální úder v podobě „Through Silver In Blood“ ze stejnojmenného alba. Kompletně odehranou kompozici, včetně dlouhého rozjezdu tvořeného mohutnými údery bicích, ještě okořenilo zabarvení mikrofonu Scota Kellyho krví z jeho čela a Von Tillovo vrhnutí kytary o zem. Kdoví, co by si on sám pomyslel někdy v roce 1990, kdyby mu někdo předpovídal, že bude jedním z těch, kdo na pódiu likvidují hudební nástroje.

Ale to zřejmě trápilo jen málokoho, neboť jeho mysl byla zaměstnána vstřebáním zážitku z kategorie výjimečných. NEUROSIS už co se týče studiové tvorby nejsou možná tolik vzrušující kapelou, jako v polovině devadesátých let, ale jakmile se postaví před publikum, tak ve svém žánru jen sotva najdou konkurenci.

PS: Před NEUROSIS se v Praze představili žánrově spříznění Belgičané AMENRA, ale tentokrát díky pozdnímu příchodu na místo bohužel nemohu sloužit.


Dalas

Zveřejněno: 10.7.2009





Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page