Zamračený deštivý večer je ideálním časem pro návštěvu koncertu nějaké příjemné náladotvorné kapely. Že američtí JUNIUS anebo Irové GOD IS AN ASTRONAUT jsou jedněmi z takových, není třeba dlouho pochybovat. V krátké době už druhý český koncert obou zmiňovaných uskupení přilákal do žižkovského klubu Matrix solidní a velmi vděčnou návštěvu, na kterou si nemohli stěžovat ani samotní vystupující.
A ti před takto naladěným obecenstvem prostě nemohli podat špatné výkony. Bostonští JUNIUS na svých nahrávkách udivují velmi funkční kombinací několika různorodých hudebních postupů. Přirovnání k JOY DIVISION je nutné brát s nadsázkou, ovšem známé rčení, že na každém šprochu pravdy trochu, platí i v tomto případě. Posluchačsky přitažlivá směs postpunkových náznaků, postrockově vypjatých kytarových nájezdů s klasickou rockovou písní rozkvétá v živém provedení do netušené krásy. Obavy o schopnosti vokalisty Josepha Martineze předvést emotivní pěvecké party i živě jsou rozmetány okamžitě hned s prvními tóny úvodní skladby. Emoce prýští do publika skrze nádherné písně plné podmanivých a tklivých melodií, kterým výrazně napomáhá právě suverénní vokál. Příjemná melancholie a smutek narážejí na soukolí ostrých kytar a vytvářejí perfektní koncertní kulisu pro vychutnání si všech fantastických skladeb, které toho večera zazněly. JUNIUS mají na kontě toliko dvě dlouhohrající desky a logicky tedy jejich set stál hlavně na nich. Kdo by řekl, že taková „The Antediluvian Fire“ bude znít z pódia tak neuvěřitelně emotivně a našlapaně? Anebo že jednoduché „odrhovačce“ „A Word Could Kill Her“ se díky syrovým kytarám dostane takové zničující energie? Suverénní výkon skromně, leč nikterak přehnaně introvertně působící kapely má za následek jeden z nejlepších koncertních zážitků poslední doby. Vynikající vystoupení!
Na trochu jinou vlnu jsou naladěni irští sympaťáci GOD IS AN ASTRONAUT. Nálady a emoce obsahuje i jejich (téměř) ryze instrumentální hudba, ale jejich ambicí je své publikum především pobavit a rozhýbat. Skladby k tomu vysloveně určené stojí na přímočaré, chtělo by se říci až taneční, rytmice a jednoduchých (v dobrém slova smyslu) neustále omílaných a rozvíjených motivech. Dobrá a chytlavá melodie je základ, kolem kterého se vše točí. Tomuto byl podřízen i výběr koncertních skladeb, takže dominovaly hlavně roztančené kousky jako „Echoes“ anebo podmanivá „Zodiac“ z předchozí bezejmenné desky. Došlo samozřejmě i na čerstvé nové album „Age Of The Fifth Sun“. Skladby z něj odehrané dokázaly, že Irové pokračují v modifikaci svého dobře rozjetého hudebního směřování a že nějaké nenadálé tvůrčí kotrmelce od tohoto tria čekat nemusíme.
Nelze nepochválit žánrové složení tohoto vystupujícího dua kapel. Rozhodnutí vyrazit na turné v této sestavě se alespoň v Praze ukázalo jako velmi prozíravé. Vystoupení hned v několika ohledech vzájemně se skvěle doplňujících skupin mělo za výsledek výborný, díky JUNIUS nesmírně emotivní a díky GOD IS AN ASTRONAUT zase velmi zábavný koncertní zážitek!
