Takže jak to v tom Hvozdu vlastně vypadalo? Obdobným způsobem, jakým jsme se podívali na Čurbyho fesťák Obscene Extreme se tedy nyní mrkneme i na Shindyho letošní Brutal Assault:

MÍSTO KONÁNÍ: Vesnička Hvozd se nachází, jak už bylo řečeno, asi 12 kilometrů od Náměšti na Hané. Kdo nebyl vybaven autem, dostal se do Hvozdu kyvadlovou dopravou přímo z Náměšti. Obdobně měla fungovat i doprava návštěvníků po skončení akce zpět. V neděli autobusy rozvážely znavené hosty od třetí hodiny ranní od areálu v hodinových intervalech přímo do Olomouce resp. do Prostějova. Bohužel tento interval se nepodařilo dodržet, takže např. po odjezdu busu po deváté hodině jsme se dalšího nedočkali po další dvě hodiny. To už někteří při pohledu na hromadící se cestovatele nevydrželi a zvolili náhradní řešení – tedy cestu pěšmo na konické vlakové nádraží (cca 8 km). Samotný kamenolom se rozkládá asi 2 kilometry od Hvozdu. Vstupní brána byla umístěna hned u silnice. Asi 50 metrů od brány se podél silnice rozkládalo několikahektarové pole, které sloužilo k bivakování a parkování přibližovadel. Po průchodu vstupní bránou se po levici rozkládal hlavní stan, kde se mohlo žíznivé návštěvnictvo při občerstvování usadit kolem několika stolů. Kolem stanu vedl úzký stoupavý a posléze klesající chodníček směrem k oběma pódiím lemovaný početnými distry a stánky s občerstvením. Na dně lomu byla postavena obě pódia tak, že byla k sobě nasměrována šikmo zadkem, přičemž vzdálenost jejich bližších zadních rohů činila asi 10 metrů. Ačkoliv takové uspořádání zpočátku vzbuzovalo obavu ze vzájemného rušení muzikantů hrajících v jednom okamžiku na áčku i béčku, žádné problémy tohoto druhu naštěstí nakonec nenastaly. Zvuk na obou kolbištích byl u drtivé většiny kapel na velice dobré úrovni. Škoda, že se rubači svého času víc nesnažili a lom více nerozšířili – přece jen takové kvantum lidí by sneslo pár stovek metrů čtverečních prostoru navíc a hlavně ještě nějaký ten stánek s jídlem. Ovšem v situaci, do jaké se Shindy dostal, snad nemohl vhodnější místo najít!!! Takže na toto téma už budu raději držet hubu.

PITIVO a KRMIVO: Čepoval se Gambrinus za festivalových 18,- Kč, jehož distribuce do hrdel žíznivců probíhala lístkovým systémem. Lístky na pivo se kupovaly na zvláštním stanovišti, takže se obsluha pípy nemusela zdržovat přehrabáváním drobných a celý zavlažovací proces se tak výrazně urychlil. Píp bylo celkem pět – čtyři v hlavním stanu a jedna téměř na dně lomu. Myslím, že až na momentální nápory při střídání interpretů, všechna stanoviště jakž takž stíhala. Občas jsem od některých rypáků, kteří si kamenolom pletli s nějakým grandhotelem, zaslechl připomínky k teplotě piva, ale dle vlastních poznatků si dovolím tvrdit, že chladící zařízení pracovala velice dobře. Zlí jazykové dokonce tvrdili, že assaultovské pivo bylo asi 1.7 krát lepší než pivo podávané v Hells Bells. Výběr surovin k zahnání hladu byl relativně bohatý a na své si přišli především milovníci přepáleného oleje. Namátkou vzpomenu pečená kuřecí stehýnka, bramboráčky (obzvláště mdlé chuti), smažák, samozřejmě klobásy a párečky, jako přílohy posloužily kromě pečiva všudypřítomné hranolky a opékané brambory. Pro obzvláště velké gurmány byla přímo z udírny tažena uzená cigára a uzená ryba, jejíž druh jsem nebyl schopen identifikovat – bezpečně poznám pouze kapra a vorvaně a ti to rozhodně nebyli. Ceny byly samozřejmě o něco málo vyšší a olej o něco málo přepálenější než v pouličním stánku, ovšem tohle je myslím docela pochopitelné. Na Brutal Assault stejně nikdo debužírovat nepřijel.

HYGIENA: K očistě těla sloužila cisterna přistavená na okraji stanové vesnice (chcete-li parkoviště). Voda z cisterny proudila do nevelkého korýtka a z korýtka pod nohy vyznavačů čistých rukou. Takže člověk musel řešit velmi těžký rébus – totiž zda chce mít čisté ruce či nohy. No při troše opatrnosti a pozorného našlapování se podařilo uchovat čisté tři i čtyři končetiny, ale to bylo opravdu maximum. Netřeba zdůrazňovat, že kapacita korýtka v ranní špičce samozřejmě zdaleka nestačila. A nestačily ani čtyři mobilní kadibudky umístěné pár metrů od cisterny. Ovšem každý si tu frontu nakonec velmi rád vystál. Ocenit je nutno vyčerpání vonného obsahu těchto útočišť sténajících, které bylo operativně provedeno během sobotního dopoledne. Koho přepadla náhlá potřeba při křepčení u pódia, mohl využít budek v samotném areálu – těch bylo tuším pět. Samozřejmě že většina návštěvníků (v tomto smyslu zdůrazňuji mužský rod slova návštěvník ) si ulehčila přímo v přírodě, takže nedělní procházka po areálu připomínala z hlediska pachových vjemů setkání s ochrnutým důchodcem.

POČASÍ: Od pátku až do neděle slunečno s teplotami oscilujícími přes den kolem 30-ti stupňů Celsiovy stupnice, v noci klesajícími pod 10 stupňů. Za celé tři dny z nebe nespadla jediná dešťová kapka, což většina zúčastněných kvitovala s povděkem. Nepříjemným důsledkem této teplotní přízně však byla zvýšená prašnost v celém areálu.

NÁVŠTĚVNÍCI: Podle Shindyho hrubého odhadu si letos do Hvozdu našlo cestu 1400 platících ( + dalších asi 500 akreditovaných účastníků), mezi nimiž se daly najít velmi zajímavé existence. Nejvytrvalejším pařanem se stal vytáhlý čtyřicátník s trikem VADER, jenž se komíhal střídavě u obou pódií od brzkého dopoledne až do pozdních večerních hodin. Zdatně mu sekundoval rovněž asi čtyřicetiletý již mírně prošedivělý kámoš ze Slovenska, který svou džísku nesundal ani v tom největším odpoledním pařáku. On ho totiž pravděpodobně ani nevnímal – po celé tři dny jsem jej nezahlédl ve střízlivém stavu. Nejoriginálnější taneček byl spatřen během setu PATHOLOGY STENCH – do půl těla svlečený poněkud rachiticky vyhlížející kolega zkoušel velmi prkenně napodobovat klokana či co, ovšem výsledkem byla velmi roztomilá pohybová kreace. Vítěze své malé anketky tímto zdravím a mám pro ně připravené hodnotné ceny (ovšem jedině pokud se mi ozvou a zároveň prokáží svou totožnost)!!! V průběhu festu nedošlo k žádným incidentům (pokud nepočítáme pár debilů, kteří se bavili házením poloplných kelímků s pivem do bavícího se davu), takže i z tohoto pohledu mohou být organizátoři spokojeni.

CELKOVÉ SHRNUTÍ: Přes drobné problémy se letošní ročník Assaultu jednoznačně vydařil a pozitiva kvalitativně jednoznačně převažují nad negativy. Z obou kategorií bych si dovolil zdůraznit některé body:

Plusy:
+ velmi dobrý zvuk na obou pódiích
+ velmi dobré výkony většiny účinkujících
+ počasí
+ dobré pivo a vcelku konzumovatelné potraviny


Mínusy:
- nepříjemný skluz v pátečním programu způsobený problémy se stavbou B pódia
- občasné technické problémy na béčku
- nízká kapacita „umyvárky“
- problémy s dopravou po skončení festu
- tu a tam se tvořící fronty na jídlo a pití


Takže doufejme, že se Shindy ani po letošních událostech nenechá znechutit a my se můžeme těšit na další ročník Brutal Assaultu No. 9 (na prezentaci osmičky se nenašla vhodná osobnost (jako letos James Bond), takže bude rovnou devítka, jejíž propagaci si vezme na svá bedra Ronaldo - tahle varianta však s jeho přestupem do Realu padla - pozn. aut.), který se uskuteční v Kotěhůlkách u Klacíkova na moravskoslovenském pomezí! Shindy na Hřad!