Čtvrtek
23.5.2013
Denní verze
 id
 heslo

ENVY
Breathing And Dying In This Place (1996)
Split 7'' with Sixpence (1997)
Split 7'' with Endeavor (1997)
From Here To Eternity (1998)
Angel's Curse Whispered In The Edge Of Despair (1999)
Burning Out Memories 10'' (1999)
Split 7'' with This Machine Kills (2000)
Eyes Of A Single-Eared Prophet (2000)
All The Footprints You've Ever Left And The Fear Expecting Ahead (2001)
Split CD s ISCARIOTE (2002)
A Dead Sinking Story (2003)
Split CD s YAPHET KOTTO a THIS MACHINE KILLS (2003)
Compiled Fragments 1997 - 2003 (2005)
Insomniac Doze (2006)
Abyssal (EP) (2007)
Transfovista (DVD) (2007)
ENVY / JESU (split) (2008)
ENVY / THURSDAY (split) (2008)
Recitation (2010)

HEAVEN IN HER ARMS
Demo (2005)
EP (2006)
Erosion of the Black Speckle (2007)
Duplex-Coated Obstruction (2009)
Paraselene (2010)

RAVELIN 7
split s THEMA ELEVEN (1999)
Theseveninch 7"EP (2000)
split 10" w/PANGS OF REMORSE (2000)
split CD w/ THEMA ELEVEN (2001)
Circle is our way (2001)
Světasál (2007)
7 kroků po zamrzlé řece (2011)

ENVY, RAVELIN 7 - Praha, Akropolis - 15. října 2011

Ti, co byli na posledním koncertu ENVY na festivalu MayDay v roce 2009 mluvili o krvavé lázni. O naprosto brutálním útoku na ušní bubínky, který neměl obdoby. O jednom z nejintenzivnějších hudebních zážitků. V klubových prostorách jsem si od imperátorů japonského screama mohl slibovat ještě víc, nicméně poslední deska „Recitation“, do které jsem se ani po roce ještě stále nedokázal vposlouchat, namalovala v mých očích nad celým koncertem velký otazník. Na koncert jsem oproti mnohým jiným nešel zabalený do kabátu z napjatého přehnaného očekávání, spíše jsem si osvojil heslo „počítej s horším - doufej v lepší“.

Přicházím přesně ve chvíli, kdy spouštějí RAVELIN 7. Ze zvuku ztěží lovím detaily, vše je trochu zastřené, nicméně trošku rozkoulený a přelévavý zvuk mi bohatě nahrazuje feeling, který tato parta dokáže na koncertě předat. Páteř setu tvoří pecky z výborné aktuální desky „7 kroků po zamrzlé řece“ a spíše díky tomu, že ji znám i pozpátku si koncert užívám plnými doušky. Hostovačka ve skladbě „Sny nespočítáš, ani nevydělíš“ byla díky nepříliš dobré synchronizaci obou vokálů spíše nedotaženým a nejistým gestem a to mě trochu zamrzelo, neboť toto spojení obou křilkounů mělo obrovský potenciál. V každém případě výsledný dojem ve mě uložený je více než pozitivní a už teď se těším na další klubové koncerty tohoto znovu objeveného pokladu domácí scény.

ENVY

Pak již nastupují slovutní naládotvůrci z Japonska. Velkou radost mi dělá playlist, který nezamrzl u poslední desky, jak jsem se trochu obával. Z té zazní jen tři skladby, po zbytek času se rovnoměrně sahá pro ty nejstěžejnější kousky z historie kapely. Ve zlatém řezu setu se zablyští i pro mě zásadní hitovka „Scene“ z alba „Insomniac Doze“. Ve výtečně rozvrženém koncertu mě kupodivu živě baví i materiál z poslední desky, který mi studiově k srdci příliš nepřirostl. A vlastně mi radost dělá i těch několik málo chybek, díky nimž pro mě ENVY ztrácejí punc japonských odosobnělých perfekcionalistů. Komunikace s publikem se omezuje na hudbu a několik krátkých vět.

<

Zvuk je o několik úrovní výše než u RAVELIN 7 a vytváří se tak místy opravdu parádní atmosférický oceán, který omýlá stěny Akropole. V tomto ohledu byl set výborný a omamný. Už dlouho jsem nešel z koncertu, od kterého jsem téměř nic nečekal tak pozitivně překvapen a spokojen. Samurajská družina Tetsuya Fukagawy si může udělat další čárku.

ENVY


RIP

Zveřejněno: 19.10.2011




Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page