Středa
28.6.2017
Noční verze
 id
 heslo

DYING FETUS
Infatuation With Malevolence (1995)
Purification Through Violence (1996)
Killing On Adrenaline (1998)
Destroy The Opposition (2000)
Stop At Nothing (2003)
War Of Attrition (2007)
Descend Into Depravity (2009)
Reign Supreme (2012)

MONSTROSITY
Horror Infinity (demo) (1991)
Imperial Doom (1992)
Millennium (1996)
In Dark Purity (1999)
Enslaving The Masses (2001)
Live Extreme Brazilian Tour 2002 (2002)
Rise To Power (2004)
Spiritual Apocalypse (2007)

SARCOM
Compound To Decay (MC promo) (2000)

DYING FETUS, MONSTROSITY, HOUWITSER, SYNTHETICALLY REVIVED, SARCOM - Praha, Klánovice - 18.9.2002

Ne letošní podzim připravil Shindy pro vyznavače řekněme tvrdších odnoží metalové muziky docela slušný maratón koncertů, který byl odstartován ve středu 18. září 2002 v pražských Klánovicích. Hlavní hvězdou onoho večera byli američtí brutalizers DYING FETUS, kterýmžto společnost dělali stylově zpříznění amíci MONSTROSITY, holanďané HOUWITSER, slováci SYNTHETICALLY REVIVED a pražáci SARCOM. Díky časové prodlevě začátku akce nakonec nevystoupila naděje Shindyho stáje INTERVALLE BIZZARE.
Krátce po šesté se už začínají kolem klubu Black pes na pražské periferii v Klánovicích, tradičního to místa převážně death metalových koncertů, shlukovat tradiční a známe postavičky navštěvující všechny akce podobného zaměření. Pokec s přáteli přerušuji kolem sedmé hodiny večerní, kdy končí zvukovka první kapely v pořadí – SARCOM a začíná se hrát. O této bandě jsem do středy věděl pouze to, že existuje, takže jsem byl velice zvědavý, co nám předvede. Já osobně jsem zklamaný rozhodně nebyl. Technický a našlapaný death metal, ne nepodobný americkým vzorům, dokázali ocenit i fandové, čehož si kluci ze SARCOM velice pochvalovali. Kvarteto v klasickém složení bicí, kytara, basa a zpěv představovalo velice slibný začátek středečního (pod)večera. Takže si píši další zajímavou bandu do svého deníčku ….
Jako druhá se místo mediálně prezentovaných TYPHOID obecenstvu představila poměrně neznámá banda SYNTHETICALLY REVIVED. Ostatní mě ubezpečovali, že se jedná o slovenské DISGORGE. Bohužel, jejich tvorba se nesla v příliš monotónním hrubozrnném death/grindu. Kolovrátek tvrdých rifů brzy omrzel. Vokální linka trpěla stejnou vadou jako hudba samotná a tak jediným zpestřením bylo pěvcovo bílé tílko – starší ročníky si mohli zavzpomínat na období spartakiád.
Holandské militanty HOUWITSER jsem v Praze viděl poprvé ačkoliv se v naší malé zemičce objevují poměrně často. Že v případě HOUWITSER jde hlavně o show a až potom o muziku, mi snad nikdo oponovat nemůže. Ne, že by hudba této bandy byla špatná, právě naopak, ale na druhou stranu je nutné říci, že nepřináši nic, čím by vybočovala z již poměrně široké řady nadprůměrných death/grindových kapel. Poměrně jednoduché a přímočaré muzice je přizpůsobena i image vokalisty, který se předváděl s kuklou na hlavě jako bankovní lupič anebo příslušník elitní zásahové jednotky (doplňte si, co vám více vyhovuje). Osazenstvo z předních řad je naprosto spokojené, skvěle si s HOUWITSER zařádilo a cíl – zanechat starosti všedního dne doma, byl splněn. Nic více, nic méně.
Na řadu přichází americká legenda floridské školy death metalu - MONSTROSITY. Mé dojmy z jejich vystoupení jsou poněkud rozporuplné, za což může hlavně ne zrovna přesvědčivý výkon vokalisty. MONSTROSITY znám spíše ze starších desek, hlavně z podle mě z té jejich nejlepší “Millenium“ z roku 1996, od kterého pravda už nějaký ten pátek uběhl. V poslední době jsem o kapele moc neslyšel a soudě dle pražského vystoupení, musím se přiklonit k mínění, že její sláva je už na značném ústupu. Na druhou stranu nemohu tvrdit, že by mě MONSTROSITY nechali úplně chladným. Staré a prověřené fláky mají v koncertním provedení stále svoji sílu. Bicmen Lee Harrison byl ten večer zjevně nějsilnějším článkem a síla zvuku linoucího se z jeho artilérie vzbuzovala respekt. I přes moje výhrady zůstávají MONSTROSITY stále jednou z vůdčích kapel death metalového hnutí a moc si přeji, aby se kapela nadechla k nové zteči, což v praxi znamená vydání další skvělé desky.
DYING FETUS – začnu od konce. Po shlédnutém galapředstavení jsem si zařadil americké drtiče do pomyslné síně slávy. Je to především skutečností, že své studiové výtvory dokáží při live vystoupeních odprezentovat s ohromnou jistotou a suverenitou. Nelze proto vyzdvihnout nějaký z nástrojů či vokální vichřici holohlavého komanda. Vše je v báječné symbióze. Energie z účinkujících se jako rajský plyn rozšířila mezi přítomné a mnohým přinesla stav nirvány, třeba při songu “Killing On Adrenaline“. Vzrušení dvakrát vystupňovala ještě lepá děva, která se rozhodla předvést své ladné křivky po boku muzikantů, pouze s horním dílem spodního prádla roztančila své tělo v rytmu smrtícího kovu. Hodinová lekce death/grindu utekla jako tichý pšouk a nezbylo než před půlnocí vykročit k domovu.

dalas + millhouse


-red-

Zveřejněno: 27.9.2002



Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page