Metalopolis.net - AC/DC - Sázka na Briana - profil diskografie 2/2 [diskuse]

Čtvrtek
20.6.2013

Denní verze

dnes

PSÍ VOJÁCI
Zemřel hudebník Filip Topol. Lídrovi Psí ... celý text

ROTTING CHRIST
Také řečtí černokněžn ... celý text

OBSCENE EXTREME FESTIVAL
sa prebojoval na stránky legendárneho časopis ... celý text

MAN´S GIN
Další skladba z nového alba MAN´S GIN. ... celý text

DAUGHTERS
Stratené dcéry sú späť. Odohraj ... celý text

PRO-PAIN
jsou další kapelou potvrzenou pro letošní ... celý text

ANNIHILATOR
kanadští veteráni vydají 23. srpna sv ... celý text

AGNOSTIC FRONT v ČR
"Neutavitelní otcové proslulé NY hardcor ... celý text

AMORPHIS
Aj páni z AMORPHIS majú nový videoklip. ... celý text

DARKTHRONE
Páni z DARKTHRONE majú nový videoklip. ... celý text

BLACK SABBATH
Páni z BLACK SABBATH majú nový videoklip. ... celý text

DEF LEPPARD
Gitarista Vivian Campbell, tiež známy z ú ... celý text

SLAYER
Manažment kapely zarazil projekt South Of Hanne ... celý text

všechny novinky ->>

Diskuse ke článku: AC/DC - Sázka na Briana - profil diskografie 2/2 [číst článek]

Back In Black (1980)
Po tragické smrti Bona Scotta v únoru 1980 vsadila skupina na poměrně neznámého Briana Johnsona (přestože měla nabídky od mnohem známějších jmen) a tento tah jí dokonale vyšel. Nejenom, že se „Back In Black“ stalo jednoznačně nejúspěšnějším albem AC/DC, ale s dvaadvaceti miliony prodaných nosičů pouze na území Spojených států amerických a dvaačtyřiceti miliony celosvětově je dnes na druhém místě v žebříčku nejprodávanějších hudebních alb všech dob. Producentem se znovu stal Robert „Mutt“ Lange, který spolu se skupinou, ještě před chvílí čelící nepříznivým událostem, vypiplal za šest týdnů strávených na Bahamských ostrovech klenot, jenž se ctí přežije věky. Album „Back In Black“ je napěchováno samými klasikami, ať už zmíním geniálně se rozjíždějící hymnu „Hell´s Bells“, rychlou „Shoot To Thrill“, titulní hoblovačku „Back In Black“ nebo chytlavé songy „Rock´n´Roll Ain´t Noise Pollution“ a „You Shook Me All Night Long“. Koncerty se již definitivně přesouvají z divadelních sálů na fotbalové stadióny a o největší kapele první poloviny osmdesátých let minulého století je rázem rozhodnuto. Pozn.: Rozsáhlejší recenzi tohoto díla vypracoval zde (již dříve) kolega Rudi.
(10/10)
 
For Those About To Rock (We Salute You) (1981)
Třetí a zároveň poslední album AC/DC produkované perfekcionalistou Robertem „Muttem“ Langem stálo vždy ve stínu neobyčejně úspěšného předchůdce, přesto jej považuji za velmi dobré. Stejně jako u „Back In Black“, byla i na něm použita forma s chorály, bombastickým zvukem a neuvěřitelně namakanou produkcí. Jde o první hardrockové album v historii americké Billboard 200, které obsadilo první příčku okamžitě po vydání. Přestože trochu zaostává za „Back In Black“ a přestože jsem jej z celé diskografie slyšel až jako jedno z posledních, jde o mé velmi oblíbené album, které je ohraničeno dvěma mistrovskými díly a sice úvodní rozmáchlou titulní skladbou „For Those About To Rock (We Salute You)“, na koncertech charakterizovanou výstřely z vojenských kanónů, a závěrečným kladivem „Spellbound“, které je neuvěřitelně sugestivní záležitostí. AC/DC se definitivně stávají pevnou součástí silně bující metalové scény té doby.
(8/10)
 
Flick Of The Switch (1983)
Návrat k syrovosti počátků kariéry. Po dlouhé době album, které si pod svá ochranná křídla vzal tandem George Young/ Harry Vanda. Skupina sází na návrat ke kořenům a velmi přírodní zvuk. Opravdu neobyčejných skladeb se však AC/DC (v této době) příliš nedostává a tak je album jen díky několika nadstandardním písním - „Flick Of The Switch“, „Nervous Shakedown“ a „Bedlam In Belgium“ - velmi průměrné. Zástupy fanoušků si však ničeho nevšimly (zdá se mi, že to platí dodnes), takže velká jízda pokračuje - což znamená nezastavitelný kolotoč několika milionových prodejů a koncertů uvnitř vyprodaných fotbalových arén. Z kapely kvůli problémům s návykovými látkami odchází její dlouholetý bubeník Phil Rudd.
(6/10)
 
Fly On The Wall (1985)
Album, které se tak trochu svezlo na módní metalové vlně, udomácněné v té době v USA. Je zároveň prvním, na kterém bubnuje mladý Angličan Simon Wright. Charakterizují jej písně se siláckými nápěvy a práskavě kovové riffy. Hlas Briana Johnsona je zde obzvlášť nadstandardně ostrý a kytarový tandem jakoby se chtěl vypořádat s veškerou metalovou konkurencí, která si zatím mohla o vystupování na plných stadiónech Národní baseballové ligy nechat jenom zdát. Přesto „Fly On The Wall“ zůstalo spíše za očekáváním, ostatně stejně jako jeho předchůdce. Obsahuje však dvě výborné skladby – „Shake Your Foundations“ a „Sink The Pink“.
(6/10)
 
Who Made Who (1986)
Není považované za jejich regulérní řadové album. Jde totiž o kompilaci, doprovázející hororový film „Maximum Overdrive“, natočený na motivy povídky Stephena Kinga. Kompilace se skládá jak z osvědčených skladeb z úspěšné historie AC/DC („Hell´s Bells“, „You Shook Me All Night Long“, „Shake Your Foundations“), tak obsahuje i tři úplně nové písně – „Who Made Who“, „D.T.“ a „Chase The Ace“. A protože se videoklip k titulní písni ve Spojených státech rychle ujal, šlo paradoxně o nejprodávanější album AC/DC za posledních pět let. Legenda přežívá, ale nic nenapovídá skutečnosti, že by se měla vrátit ke kvalitě z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let.
(5/10)
 
Blow Up Your Video (1988)
Podstatně méně syrové než tomu bylo v případě „Flick Of The Switch“ a „Fly On The Wall“. Navazuje na titulní píseň z kompilace „Who Made Who“ a představuje nám AC/DC, kteří díky MTV definitivně vstupují do nové fáze své existence. Počínaje alby „Fly On The Wall“ a „Who Made Who“ totiž začali s hranými videoklipy (předtím to byly jen promo filmy), čemuž se, až do poloviny osmdesátých let, zdárně vyhýbali. Až nyní však definitivně pochopili, že když konkurence je již tak velká, a že když vydatná podpora hudebních televizních stanic dělá skutečné divy, musejí také oni ustoupit přirozenému vývoji událostí. Některé písně na „Blow Up Your Video“ však velmi dobře fungují – za všechny zmíním hned úvodní „Heatseeker“, která se stala pevnou součástí koncertního setu AC/DC na mnoho let dopředu. Australskému kvintetu se zde na nějakou dobu podařilo zastavit klesající tendenci úrovně jejich alb.
(7/10)
 
The Razor´s Edge (1990)
Pro současné fanoušky AC/DC půjde zřejmě o nejoblíbenější a zároveň nejlepší ze všech jejich novodobých alb. Jedná se prostě o velký comeback, se vším, co k tomu patří, který režíroval mistr drahých zaoceánských produkcí Bruce Fairbairn. Album odstartuje kolosální hymna „Thunderstruck“ – skladba, která jakoby byla vytvořena pro otevírání velkých koncertních akcí. Dalšími šlágry jsou dva singly „Moneytalks“ a „Are You Ready“, které upoutají melodičtější formou a po delší době znovu bohatě užívanými sbory. Za bicí soupravou se poprvé a naposledy oběvuje holohlavý hromotluk Chris Slade, se kterým AC/DC získávají na ještě větší kvalitě a síle. Skupina vystupuje již potřetí na prestižním festivalu Monsters Of Rock v Donningtonu, kde je jejich strhující koncert před sto tisíci rozjařenými Brity zaznamenán a později vydán, jak na audio, tak vizuálních nosičích. Prodejnost nahrávky hovoří něco o deseti miliónech, což znamená, že AC/DC stanuli po deseti letech opět na vrcholu.
(8/10)
 
Ballbreaker (1995)
Rick Rubin je znám jako velký příznivec AC/DC, který vždy chtěl s touto kapelou spolupracovat, a zároveň jako ctitel syrových produkcí, takže bylo už předem jasné, že se skupina, co se týče aranžmá, tak trochu zklidní. „Ballbreaker“ představuje další z řady návratů ke kořenům. Bohužel se na skupině začal podepisovat i čas. Zde prezentované skladby příliš neoslnily, nehledě na fakt, že hlas Briana Johnsona počal vykazovat podstatně větší známky opotřebovanosti. Samozřejmě, že vše nebylo zas tak černé, ale této desce jednoduše chybí skutečný trhák. A tak se staví na opatrné hře se zajištěnými zády a přihrávkách na jistotu – „Hard As A Rock“, „Burnin´Alive“ a „Hail Caesar“. Není divu, že se v průběhu let mezi novou generací rockových příznivců počal v oblibě držet názor, že AC/DC hrají na každé desce to samé. Pakliže by se všechna jejich alba prezentovala takhle průměrným materiálem, pak musím říct - ano, AC/DC by vždy hráli to samé. Jinak návrat Phila Rudda za bicí soupravu.
(5/10)
 
Stiff Upper Lip (2000)
O pět let mladší bráška předchozí desky „Ballbreaker“ má hodně podobné charakteristické rysy. Jediný výraznější rozdíl spočívá v tom, že o něco více tíhne k blues, a že je skupina o pět let starší, tedy znovu o něco měkčí a dědkovatější. Znovu sázka na jistotu, ve které AC/DC bez jakékoliv osobitosti nového díla předkládají to, o čem si myslí, že by mohlo stačit k nadšenému úsměvu na tvářích davů, bez jakékoliv hloubky kladně registrujících pouhé jméno AC/DC. Pro mne se však jedná o velmi opatrné album od bývalé kolosální kapely, která je zde unavenější než byla kdykoliv dříve. S přihlédnutím k věku je to vlastně pochopitelné. Už jsem si prostě zvykl – AC/DC jsou dávno za zenitem, tak tedy alespoň že nikdy nenahráli vyloženě slabé album. 
(5/10)

hans - [4.12.2012 15:58]

S bodovanim musim suhlasit. Hoci,nie je 5 bodov ako 5 bodov...

Demonick - [12.7.2012 15:53]

Akurat davam Ballbreaker-a a ta doska vynikajuca! A ten tvrdy zvuk,mňam mňam...

dave - :-) [4.12.2009 11:12]

Moje recenze 10,10,10,10.....10 Co na tom, že jsou si všechny desky tak podobné, lepší by bylo říct, že je to jedna deska o mnoha skladbách.
AC/DC jsou největší rocková skupina všech dob, tak to prostě je. Před nimi jsou jen Beatles a na ty nikdo nemá.
Rokenrol je jenom jeden a tomu vládnou AC/DC:-)

pepsi stone - [3.11.2008 13:06]

:-))))))))))))))

Septic - [3.11.2008 12:49]

Co se ti na těch albech nelíbí, že máš všechny body v mínusu

pepsi stone - [3.11.2008 12:38]

Já to vidím takhle:
High Voltage (original) - 5
TNT (original) - 8
Dirty Deeds Done Dirt Cheap - 6
Let There Be Rock - 9
Powerage - 7
Highway To Hell - 9,5
Back In Black - 10
For Those About To Rock - 6
Flick Of The Switch - 5
Fly On The Wall - 6,5
Blow Up Your Video - 9
The Razors Edge - 8
Ballbreaker - 7
Stiff Upper Lip - 5
Black Ice - 8,5

standa - [1.11.2008 20:33]

Ballbreaker byla první deska od AC/DC , kterou jsem si z vlastních úspor koupil, takže u mě by se asi také nacházela výš, čistě ze senilní nostalgie :-) Nicméně s odstupem času je třeba říct, že éra s Bonem Scottem (zvláště pak období mezi deskami LTBR a HTH) společně s Back In Black tvoří to nejlepší z dílny Australanů a od té doby lze do jisté míry hovořit o omílání toho samého. Ne že by tedy AC/DC prodělávali nějaký zásadní vývoj, spíš pomohl fakt, že se zkrátka "sešly" hity (HTH, BIB), zlepšil zvuk apod. (I když syrovost High Voltage nebo Let There Be Rock jejich kvality rozhodně ani trošku nesnižovala...)

james - Ballbreaker [1.11.2008 16:37]

No, ale já myslím, že Ballbreaker je perfektní album, dyk jim to tam šlape jak za mlada.......

Leomil - Stiff Upper Lip [1.11.2008 14:13]

To je zajímavý, já mám Stiff Upper Lip od Ejsí skoro nejradši...

Thorn - [1.11.2008 13:53]

http://www.youtube.com/watch?v=h9_YkXHCkgA

Metalian - [1.11.2008 12:24]

To hodnotenie Ballbreaker je vtip????

Angus - [1.11.2008 12:19]

Také bych Ballbreaker i Stiff Upper Lip řadil nad Fly... a Blow... Mimochodem novinka se mi opravdu líbí!

Syki - [1.11.2008 11:57]

tak nevím Strayi,ale hodnotit jako nejslabší album mimo jiné Ballbreaker se mi jeví jako dost těžkej ústřel,možná jako album který už tolik nikoho nezajímalo a hrálo se na zodpovědnou jistotu(možná díky tomu mají na něm songy odlišnej feeling od všech ostatních alb,ale slabý songy to v žádným případě nejsou)....největší slabota:jednoznačně Fly on the wall a Blow up your video,tam se vážěn některý songy ani nedaly poslouchat....jinak si cením vysokýho hodnocení FTATR

daveyy - jj [1.11.2008 09:31]

S článkem celkem souhlasím až na drobné výhrady (FLICK OF THE SWCH považuji za silné album). A že se kluci ještě nevyčerpaly svědčí aktualní novinka Black Ice, která je dle mého názoru hodně dobrý album. Dokonce tak že ho řadím do nejlepší trojky (BACK IN BLACK, HIGHWAY TO HELL)

endyamon - [1.11.2008 07:10]

Tentokrat s hodnotenim suhlasim,az na Razors Edge, ktore si osobne radim vyssie ako Back in Black, cize 10/10
A mozno Fly on the Wall by som hodnotil vyssie.

Inak z ostatnych albumov z 80' by sa dal zlozit akurat jeden nabuchany album, tej vaty je tam az az.

Rychlá navigace:

QUEENSRŸCHE - American Soldier
Carloss [20.6.2013 12:37]

VANDALI - Neklamať, nekradnúť, nežobrať! (rozhovor)
vike [20.6.2013 12:19]

CRADLE OF FILTH - The Manticore And Other Horrors
Ivoš155 [20.6.2013 12:12]

UNATTENDED FUNERAL - Unattended Funeral
phill [20.6.2013 09:37]

BLACK SABBATH - 13
Smolik [20.6.2013 00:16]

TRISTANIA - Rubicon
m_h [19.6.2013 21:13]

JAMES LABRIE - Static Impulse
thematic [19.6.2013 19:56]

AMON AMARTH - Surtur Rising
Ivoš155 [18.6.2013 16:19]

MACHETAZO - Ruin
james [17.6.2013 19:44]

MEGADETH - Th1rt3en
Zdenos [17.6.2013 18:08]

VANDALI - Neklamať, nekradnúť, nežobrať! (rozhovor) [1863x]

BLACK SABBATH - 13 [1689x]

Keď historický seriál prekrúca históriu (poznámky k Vikingom) [1492x]

METALFEST OPEN AIR 2013 - Královský diamant v dešti a blátě zjevený [1095x]

KING DIAMOND - Bratislava, Aegon aréna NTC - 31. května 2013 [968x]

ARAKAIN MEMORIAL - Košice, Collosseum - 24. mája 2013 [891x]

IHSAHN - Eremita [803x]

STEVEN WILSON - The Raven That Refused To Sing (And Other Stories) [757x]

INTER ARMA - Sky Burial [557x]

Domorodí válečníci Severní Ameriky 1500 - 1890 n.l. [507x]

DISSECTION - Reinkaos
Stoky [20.6.2013 11:48]

THE DILLINGER ESCAPE PLAN - Ire Works
JacquesTheGreat [20.6.2013 11:03]

JAMES LABRIE - Static Impulse
Cockless Elegy [19.6.2013 20:16]

CRIPPLED BLACK PHOENIX - (Mankind) The Crafty Ape
Stoky [19.6.2013 15:34]

BLACK SABBATH - 13
sokelsson [19.6.2013 14:59]