právě proto si myslím, že je fajn, že si to root tak nějak uvědomili a natočili materiál, ke kterému ho nepotřebujou. Proto je Heritage určitě lepší deska než DVI

Maldoror, nechci bejt zlej, ale kdo trošku ví, jak to chodí v Root, nemůže brát autorství na bookletu zcela vážně. Nehledě na to, že se vším respektem k BigBossovi, on ty kytary ve skladbách, u nichž je uveden jako autor, fakt nenahrál. Když složí pár tónů na klávesky, neznamená to, že jde o finální podobu skladby. Obávám se, že ten pankáč Blackie, jakkoli mě napadá hned několik důvodů, proč by si zasloužil přes tlamu, byl podstatnou součástí magie Root.

Inak neboli vas po dopočuvani tohto cd tak trochu hlava? Ten zvuk hlavne bicich je dost neznesitelny!

Rád bych poradil všem, kteří tvrdí, že Root bez Blackieho nejsou schopni napsat dostatečně silný materiál, aby se podívali do bookletů jejich starších alb. Na CD Black Seal, které tu plno lidí považuje za jejich nejlepší album, je Blackie uveden jako autor či spoluautor pouze u pěti skladeb z dvanácti, u The Book je to pět z jedenácti. Naproti tomu na Madness of the Graves, které většina lidí řadí k jejich nejslabším deskám, složil osm písní z deseti (tři z nich společně společně s Igorem Hubíkem).

Daemon byla lepší. Nechápu, proč to někdo označuje za průser. Je to perfektně zahrané a ano, rozmanité, možná pro někoho neucelené. Pokud někomu stačí jen monotónní bumbumbum, může být. A hlavně to je perfektně nabubnované. Toho současného bych vyrazil zavřenýma dveřma.

Dnes som hodil svoju recenziu na Facebook a odkazy na album boli asi nasledovne:

"vyborne album, u mna aspirant na osobny album roka. fakt sa oplati vypocut."
"Už sa nato moc teším ...poslene album mali namakane."

Album roka, posledné albumy (Daemon..) namakane...az rozmyslam kto kazdy tie recenzie čita :-) Niekomu stači fakt malo na album roka,ale to je milé..no..

Heritage je určitě deska lepší, než Daemon. Root se koncentrovali na to, na co momentálně mají, což je překvapivě střízlivý přístup k věci. Díky tomu je Heritage po tom minulém průseru opět nadprůměrné album, i když jen v poměrně úzkém žánrovém šuplíku.

Nejsem nějaký velký příznivec Root, ale po prvním poslechu Heritage nejsem vůbec zpruzený. Asi proto, že jsem "metalově vyrůstal" v době, kdy vyšlo Zjevení, Hell Symphony, že jsem zažil ty dřevní doby, kdy si BB ještě maloval "netopýří křídla" a měl dlouhý vlasy kolem vyplešatělý hlavy - zkrátka ty "old good times". Nová deska se těm časům hodně přiblížila a já, protože jsem s tím vyrůstal, jsem docela v klidu. Některý songy jsou postavený na výborných riffech, jiný jsou nic moc, intro i outro jsou obě slabý, ale má-li to evokovat konec 80. let, pak vlastně proč ne. Já je ale při poslechu asi příště přeskočím. U tý skladby s hosty ze severu by mě zajímalo, jestli ten "norskej" riff na začátku je prací Blasphemera nebo toho druhýho hosta, nebo jestli tam přihráli něco jinýho. Mimochodem, poslech Heritage mě dovedl k puštění dema Soud, a to na mě funguje pořád stejně !!! A mimochodem, Hell Symphony nebyla ve své době ničemu poplatná, byla to průkopnická fošna, jaká tady do té doby žádná nevznikla. Čekaly se skřeky a místo toho přišly vyzrálé tracky evropské kvality.

Norr - [25.11.2011 14:40]
Pokud tohle někdo tady tvrdil, tak určitě ne v tomto smyslu, jakým ho chápeš. Spíše že těžko bude někdo psát o kapele, která je mu úplně lhostejná, ke které nemá žádný vztah a kterou by si jen těžko poslechl dobrovolně (těžko si umím představit, že by např. RIP psal recenzi na nové Rimortis, protože to prostě tady chybí). Já si Root vážím, rád je poslouchám a měl jsem potřebu napsat několik odstavců o novém počinu. Činil jsem tak bez žádného nátlaku okolí, po opakovaném soustředěném poslechu a přece mě album úplně minulo. Tebe zasáhlo, gratuluji. Já tvůj pohled respektuji (dokonce ho zmiňuji v posledním odstavci), tak prosím ty respektuj ten můj. Užij si nové Root a celý víkend. H

Metal není směšný, jen některé kapely a fanoušci.

Každopádně nečekejte žádnou druhou The Book nebo Temple. Proč? Protože současní Root na to prostě nemají odpovídající sestavu. Děsím se příští desky. Ashok a Igor nemají ten feeling Root v krvi. O zbytku raději pomlčím. Blackie má ten klíč a doufám, že to brzy pochopí i Boss, pokud už není pozdě.

Ano, tohle slyším celkem často, metal je směšný a jeho fanoušci taky...... ;o)

Nemůžu souhlasit. Netvrdím, že je to vrchol progresivity, naopak se mi tam líbí ten tah na bránu. Prostě když mám chuť na tvďárnu, dám Deicide, když chci thrash tak Metallicu, pokud něco mimo metal tak třeba Sade.
"Heritage..." je metal který mě baví a umím si na něj najít náladu.

Root byli vždycky směšní. Stejně jako jejich fanoušci.

Mě se první 2 desky libí hodně, ale novinka je prostě směšná. První 2 jsou poplatné době, ale novinka ne. Nefunguje ani jako pokus o návrat ke kořenům. Je to příliš amatérsky podané.

a useknout pet bodu ze stupnice bys nechtel?

A jsme zas u toho zda má smysl psát recenzi na album, kterému dám 4 body. Jen abych dal najevo, že se mi to album nelíbí ? Nemusí psát recenzi jen ten kdo dá deset bodů,ale kdysi tu ze stran redakce padlo zhruba něco v tomto duchu "budeme psát jen o tom co nás baví, nebudeme psát o něčem jen proto,že to vyšlo"

Norr: vtip se moc nevydařil.. ;-)

Já s recenzí v podstatě souhlasim....In nomine Sathanas je fakt směšněj kus...jen jako nejlepší skladbu bych neviděl Darksome Prophet, ale závěrečnou Apocalypse (kterou jsem si ustřihl o ten vtip na konci)

Recenze pro mladé fanoušky ROOT. Jde měrem k menší rafinovanosti, nýbrž k intenzivnějšímu vyjádření.
Po dlouhém a rádoby temně znějícím intru tedy přichází přesně v duchu recenzentova stylu ten nejtriviálnější žblept, jaký si jen dokážete představit, a s ním recenze velkého sdělení v primitivní formě.
Hooya se i dále snažil,ovšem že by se mu nějak podařilo zvrátit slaboučký až lehce úsměvný dojem, se říci nedá.Slušně řečeno, i přes to, že na webu budou sedmitisícové davy nadšeně pět „Nomine Hooyanas !!“, je z této „recenzentské ódy“ jen pořádně nudná halekačka. Přes to všechno jsem si naprosto jist, že si recenze příznivce najde.

Ano, Hooya má pravdu. Mám rád Zjevení, Hell symphony a tak se mi i Heritage of satan moc líbí. Druhou zmiňovanou desku mi dost připomíná, jen je v Heritage o fous právě té atmosféričnosti a magie, které jsou dokonale skloubeny s agresivními riffy. I přesto, že za nejlepší kus Rootů považuji Black seal, nevidím ve vyznění obou desek zas až tak velký rozdíl, a to ani v kvalitě. Při poslechu Heritage of satan si prostě chrochtám. Pro mě pecka.