Neděle
22.7.2018
Noční verze
 id
 heslo
Rok vydání
2006

Vydavatel:
Warner Bros.

Stopáž:
112 min.

Další informace:
EL LABERINTO DEL FAUNO
[Španělsko / Mexiko / USA 2006]

Režie: Guillermo Del Toro
Scénář: Guillermo Del Toro
Kamera: Guillermo Navarro
Hudba: Javier Navarrete
Střih: Bernat Vilaplana
Hrají: Ivana Baquero, Doug Jones, Sergi López, Ariadna Gil, Maribel Verdú, Álex Angulo, Federico Luppi a další...

Premiéra ČR / SR: neznámá

PANŮV LABYRINT - Ofélie a krutý svět před zrcadlem

Ačkoli Guillermo Del Toro rozhodně patří mezi pozoruhodné vizuální kouzelníky stříbrného plátna, stále mu na kontě chyběl film, který by jeho jménu vynesl více respektu a lesku... Inu, zdá se, že štěstí, které mu nepřinesl Hollywood, mu nakonec zazvonilo ve španělsko-mexicko-americké koprodukci „Panův labyrint“ (El Laberinto Del Fauno). Film ověnčený třemi Oscary a diváckými i kritickými fanfárami, si do českých kin hledá cestu pohříchu obtížně – k vidění byl pouze na beznadějně vyprodaných projekcích Febio Festu –, což v záplavě zfakanovatělých blábolů působí jako výmluvný důkaz toho, kdo a co hýbe komerčním světem. Nejsou to bohužel rozhodně režisérské vize...

Panův labyrint

Ty Guillermo Del Toro má, o tom žádná, dal je znát v podle mého mínění vyvedeném komiksáku „Hellboy“ a ještě o chlup více ve velmi povedené duchařině „Devil – princ bez králoství“. K jeho půdorysu se „Panův labyrint“ s odstupem šesti let zčásti vrací a znovu nabízí režisérovu vizi sousedství krutého světa doznívající španělské občanské války (film se odehrává v roce 1944) a nadpřirozeného světa kdesi na periferii lidského vidění. Ovšem přízrak zabitého chlapce střídá Pan a jeho pohádková ekypa a krutého pomocníka Jacinta zvrhlý frankista Vidal. Dětská perspektiva zůstává zachována a ohniskem příběhu se stává dospívající dívka Ofélie, dědička tajemného odkazu říše kdesi za zrcadlem.

Panův labyrint

Dualita reality a fantazie štěpí Del Torův film do dvou poměrně zřetelně oddělených světů, jejichž hranici smí překročit Ofélie a díky ní i divák. Nicméně s výjimkou závěru se příliš nehraje na burtonovské žonglování se jsoucnem a přeludem a obě říše mají pevné hranice. To se zdá být achillovou patou „Panova labyrintu“, protože oba světy jsou na míle vzdálené a film nenabízí žádný silný příběh, spíše podobenství o fantaskním vidění rozvedené o bezskrupolózní brutalitu skutečného světa. Sekvence s typickou režisérovou imaginací, jež po carollovsku mísí infantilní vizualizaci a hororovou bizarnost, střídají místy až samoúčelně brutální scény týrání a utrpení Oféliiných společníku z reality. Říši zla, kterou kolem sebe vytváří bestie Vidal, kreslí Del Toro bez zábran, nešetří epizodami, detaily a naturalismem, zatímco říše fantazie občas zavane do krutosti okolního světa jako dotek z druhé strany zrcadla – po hříchu jen jako dotek, náznak, ozvěna mýtu...

Panův labyrint

Navzdory vší snaze se pocit symbiózy a ucelenosti při sledování „Panova labyrintu“ nedostavil, jako bych sledoval působivé (avšak nepříliš dějové) drama z roku 1944, doplněné barvitými, imaginativními, ale trochu trosečnickými obrazy z obskurní dětské knihy s Goyovým rukopisem. Naštěstí právě závěr nabídne působivý scelující moment a vede mezi oběma světy lehkou spojnici, v jejímž světle můžeme „Panův labyrint“ vnímat jako horovou pohádku, nebo jako velmi krutou romanci o jednom dětském životě uvízlém v bažině lidské brutality. Konečně jsem se tak dočkal momentu, kdy Del Torův svět vydechl i nějaký otazník, nejen velmi úhledné a vizuálně propracované věty oznamovací.

Panův labyrint

Negativního postoje jsem navzdory výše vypsanému dalek... jedná se spíš o dílčí povzdech nad filmem s velkou ambicí, ale trochu řidším scénářem, který myšlenku jemně naskečoval, ale nedovedl do žádné dechberoucí fresky. Jinak se musí na tuhle kruto-pohádku hrnout jen slova chvály... masky jsou úchvatné (jak bývá zvykem, mají i „del torovské“ vizuální rysy), hudba působivá, herecké výkony v čele s mladičkou Ivanou Baquero a démonickým Sergi Lopézem skvělé, postavy jsou napsané plasticky a uvěřitelně... „Panovu labyrintu“ dominuje zvláštní pocit plynulosti, který je docílen „skrytým střihem“, kdy záběry často přecházejí jeden do druhého, mění časoprostorovou perspektivu, aníž by nám to vypravěč zřetelně signalizoval. Zkrátka a dobře se jedná o film, který utkví v paměti svojí atmosférou i technickým provedení, nicméně lehké záchvěvy rozpaků z nedotaženosti alespoň u mne nezaplašil. Což nic nemění na faktu, že si Del Toro vyrývá na pažbu svůj nejlepší tvůrčí počin...

Panův labyrint

Flash trailer ČSFD


Marigold

Zveřejněno: 31.3.2007



Názory redakce
RIP
5.5.2007

Pohádka? Partyzánské drama? Od obojího trochu? Dovedete si to představit? Já už ano. Po tom co jsem shlédl Panův labyrint jsem začal hledat veškeré dostupné informace o imaginární nebo chcete-li pohádkové stránce filmu, která je naprosto úchvatná a dechberoucí. Už jen tím, že Vás nechá jen na chvilku nahlédnout malou dírkou ve dřevěném plotě do světa, za kterým cítíte něco ohromného, monumentálního a štve vás, že z toho vidíte jen nepatrnou část. Jako by vás ukázali jen jeden šroubek z Aifelovy věže … vy ale víte, že jde jen o nepatrnou částečku obrovského díla… Co by vydalo na celou jednu kapitolu jsou masky, které jsou prostě dokonalé. Je na nich znát talent a vlastní a velmi svojský náhled na svět. A i zde máte pocit, že jste jen na chvilku nahlédli za oponu, která ochraňuje obrovskou divadelní hru. A to je i jedním ze zásadním kouzel tohoto filmu, který se jinak skládá z krutého a naturalistického lidského světa prostého slitování. Osobně mi nevadí nic z toho na co si stěžuje kolega Marigold, propojení obou světů skrze malou dívenku ani konec rozhodně nehyzdí vyznění filmu a řekl bych, že i naopak. Vše je tam, kde by mělo být a to jsem se před koncem velmi modlil aby závěr celou podívanou nepotopil pod hladinu. Nestalo se.

8,5 / 10
Arrow
31.3.2007

Na rozdiel od Marigolda problém v závere filmu nevidím. Práve naopak, len tušený záver farbí celý film ešte do pochmúrnejších odtieňov. Smutná zrážka oboch svetovbol okamih, ktorý ma asi najviac zasiahol no ponecháva priestor na interpretáciu. Ako už bolo spomenuté, po všetkých stránkach výborné a pre mňa osobne jeden z top filmov.

9,5 / 10
Sousedství světů bizarní pohádky a naturalistického dramatu ze Španělska roku 1944 nakonec neskončilo naprostou symbiózou, spíše náznakem souznění. Nicméně po technické stránce se jedná o výborný film a jeho poetika se "del torovsky" zasekne pod kůži. Pokud se Laberinto dostane do distribuce, neváhal bych s návštěvou kina.

Autor recenze:
8 / 10

Redakce:
9 / 10

8,6 / 10



Erteple a zelé, živobytí celé!  [1634x]

IT: Part 1 - The Losers' Club - Jak Georgie o lodičku i ručičku přišel  [1408x]

AVENGERS: Infinity War - Nejepičtější zpracování komixu všech dob!  [1344x]

STAR WARS: The Last Jedi - Není takový, jaký si ho fanoušci přáli mít.  [1337x]

DUNKERK - Chladný, bez děje a bez hrdinů... ale stejně vás dostane a semele  [1333x]

THOR: RAGNAROK - Parodie na Avengers s nádhernými obrazy a LED ZEPPELIN  [1306x]

BLADE RUNNER 2049 - Nejlepší možné pokračování kultu  [1297x]

TŘI BILLBOARDY KOUSEK ZA EBBINGEM - ...znásilnili ji, když umírala...  [1119x]

KINGDOM COME: DELIVERANCE - Nejlepší česká hra?  [1021x]

DEADPOOL 2 - Víc, víc, víc! Víc krve, víc brutality, víc vtipů a bohužel i víc vážnosti.  [891x]


Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page