Pondělí
21.8.2017
Noční verze
 id
 heslo
Michal "Žlababa" Štěpánek - O zákulisí Brutal Assaultu, andělech a death metalu

Deathmetalový srdcař, řvoun v mnoha kapelách, čerstvý držitel metalového Anděla, stage manager a stage crew na těch největších metalových festivalech i budoucí otec. O zákulisí festivalu Brutal Assault, o tom, co ho na práci na velkých festivalech nejvíce baví a nejvíce štve, o turné s MARDUK a IMMOLATION, o tom, co nového u HEAVING EARTH, BRUTALLY DECEASED i SHAMPOON KILLER, o tom všem bude tento rozhovor…

Už léta šéfuješ scénám na Brutal Assaultu. Co tě na té práci nejvíc baví a co nejvíc štve?

Scénám na Brutal Assaultu určitě nešéfuju, to má pod palcem Tomáš Fiala, já na festivalu pracuju jako jeden z mnoha lidí v rámci produkčního týmu, který festival zaštiťuje. Práce, kterou na festivalu dělám, je hlavně v organizaci stage crew, komunikaci s produkcí a hosty kapel a hlavně v logistice, aby se nástroje, případně backline všech kapel dostaly na stage včas a aby mohly probíhat change-overy mezi kapelami tak, jak jsou naplánovány. Za ty roky jsme to, myslím, dotáhli téměř k dokonalosti a rok od roku vidím, že někdejší porodní bolesti v podstatě zmizely, na čemž má velký podíl i dlouholetá stabilita našeho týmu. Když pominu setkávání se po delším časovém intervalu s lidmi z kapel, který člověk nevidí, protože bydlí třeba na druhém konci světa, je tohle jedna z věcí, která mě na téhle práci fakt baví. Pracuju na festivalu se svýma kámošema a vidím, jak se celá ta naše akce postupně posouvá.

Každá práce má samozřejmě světlý i stinný stránky a když se poohlédnu do historie k těm temnějším, tak občas se najdou věci, které dokážou pohodovou atmosféru narušit, jako např. ožralej bedňák, v horším případě zvukař. Poslední ročník jsem byl moc rád, že všechny kapely dorazily na festival s dostatečným časovým předstihem a tak jsme se nedostávali do zbytečných časových presů, jako v minulosti, kdy se bookovaly letenky kapelám s příletem 4 hodiny před show na Ruzyni a podobně. Další věcí, která mě při práci na Brutal Assaultu občas štve, jsou kapely, který se na festivalu chovají s disrespektem, nebo s nimi někdo takový přijede. Ve většině případů se jedná o blackmetalové kapely z Norska,nebo mladý, uměle firmou tlačený šampóny z „moderních“ kapel. Naštěstí procento těchto kapel je tak nízké, že v množství, co nám za ty 4 dny projde pod rukama, je to vlastně zanedbatelné.

Žlababa

Tak chápu, že ti to skromnost nedovolí, ale pro mě to, co popisuješ, a to, co je vidět, vystihuje sovo “šéfování” bez jakékoliv negativní asociace, prostě zajišťuješ, aby se staly věci, co se musejí stát pro to, aby vše běželo bez chybičky. No a když jsi mě tak tajemně nahrál, jistě chápeš, že se nemohu nezeptat... ohledně těch problémových kapel, můžeš být konkrétnější nebo to je informace pod embargem? Jaká pro tebe vlastně byla nejproblematičtější kapela za éru festivalu a proč?

Nemám úplně potřebu zveřejňovat list kapel, který se za posledních 10 let neuměly chovat na festivalu anebo se jim podařilo mě nějakým způsobem nasrat, každopádně abych to trošku poodkryl, tak každý rok se najdou kapely, které u mě vyhrávají pomyslnou anticenu „pitomci roku“. Není náhoda, že několikanásobní držitelé jsou třeba MAYHEM, který jsou vždycky hrozný. Speciálně pak basák Necrobutcher bývá nalitej a agresivní, pokaždé schválně přetáhnou svůj vymezený playtime, aby byl důvod k hádce, a ještě mají vždy na pódiu všemi oblíbeného maskota v podobě primadony z Arábie, který se v průběhu jejich setu tváří, že stage patří jemu. Jedinej, kdo je z těchto seveřanů normální, je Maďar Atilla. Jeden ročník vyhrála kapela ILLIDIANCE, kdy se pánové před show šli strojit do brnění, aby všem předvedli svůj nový horror model z Kenvela a zapomněli na čas, takže naběhli na pódium na poslední chvíli a pak se divili, že jim chybí člen, který se dostal k zrcadlu v šatně jako poslední. Podobný model předvedli kdysi GORGOROTH, kteří měli na všechno spoustu času, místo zvukovky se malovali, aby byli krásný, a pak se divili, že jim to nehraje. Tak pro jistotu v průběhu setu zjebali vlastního zvukaře, který byl na FOH jediný připravený a tak by se dalo pokračovat…

Ale abychom nebyli jen negativní. Měl ses možnost setkat s většinou velkých metalových kapel. Kdo tě nejvíce pozitivně překvapil a čím?

Každý rok nám projde na festivalu pod rukama kolem 100 kapel různých metalových stylů i velikostí a 90% z nich bývá úplně bez problémů a je radost s nimi pracovat. Nejsem tedy nikdy zvlášť pozitivně překvapen z toho, když se někdo chová normálně a je v pohodě, spíš mě vždycky dokáže překvapit, že se v rámci scény najde pitomec. Speciálně pak když je to kapela, která hraje 20 let nebo v horším případě kapela, kterou poslouchám, což se naštěstí stalo snad jenom jednou. Vždycky mám samozřejmě radost, když na festival přijede nějaká vyloženě spřátelená kapela, s kterou jsem něco zažil a máme spolu kamarádský vztah, jako jsou třeba NAPALM DEATH, IMMOLATION, INCANTATION, SUFFOCATION, AGNOSTIC FRONT, LOCK UP, MACABRE nebo třeba MARDUK, kdy je práce podpořená ještě radostí z toho, že se po dlouhé době vidíme.

Žlababa

Mluvil jsi o porodních bolestech na počátku a následně o téměř dokonalém soukolí v současnosti. Kde jste se učili? Byla to metoda pokus-omyl nebo jste se byli dívat i na to, jak to dělají na jiných podobně velkých festivalech v zahraničí?

Naučili jsme se hlavně ze zkušeností. Nikde není psáno jak dělat dobře festival a tak bylo potřeba si k tomu dojít časem. Velkou výhodou je stabilní areál, v kterém jsme se za ty roky naučili dobře fungovat a téměř neměnný tým lidí, kteří na festivalu pracují, protože jejich zkušenost a znalost je zásadní věcí, díky které si můžeš udělat festival hezký a bez větších nervů. Co se týče inspirace v zahraničí, tak samozřejmě jsme spoustu věcí okoukali na jiných festivalech, ale každý prostor nabízí jiný možnosti a čertužel ne všechno, co by se nám líbilo, je v pevnosti aplikovatelný.

A na jaký festival jezdíš sám rád? Případně jaký je z tvého pohledu nejlépe zorganizovaný nebo nejzajímavější, ať už dramaturgií, prostředím nebo čímkoliv jiným, co tě zaujalo?

Kromě již výše zmíněného Brutal Assaultu, u kterého věřím, že je jeden z nejzajímavějších a nejlépe zorganizovaných festivalů v Evropě, jezdím posledních 10 let pravidelně pouze na Obscene Extreme, o kterém musím říct, že má pro mě nejlepší i nejpohodovější atmosféru a jsem moc rád, že takhle skvělý festivaly máme v Čechách. Vzhledem k tomu, že působím ve třech aktivních kapelách, tak každoročně navštívím i hromadu undergroundových festivalů. Čertužel vzhledem k mojí vytíženosti v průběhu léta není moc šance objíždět akce, na kterých nehraju nebo nepracuju. Abych se přiznal, tak poslední roky jsem rád za každý volný víkend od června do srpna, kdy se dostanu mimo jakýkoliv festivalový areál... V minulosti jsem navštívil několik velkých festivalů i v zahraničí a nejvíc pod kůži se mi zaryl Hellfest ve Francii, který je moc pěkně udělaný, perfektně zorganizovaný, skvěle obsazený a i přes to, že je každoročně vyprodaný, drží velmi vysoký standard pohodlnosti pro své fanoušky.

Žlababa

Zmínil jsi kamarádství s MARDUK a IMMOLATION, pokud mě paměť neklame, tak jste s nimi s HEAVING EARTH jeli v roce 2012 velké evropské turné. Rád bych se ale zeptal na jinou věc, kolem které panuje hodně mýtů. Hodně lidí jsem v té době slyšel spekulovat o tom, kolik jste za turné zaplatili, případně to, jak jste se k němu dostali. Můžeš trochu pro naše čtenáře poodkrýt to, co vlastně musí udělat kapela, která chce jet podobné turné se jmény, jako jsou MARDUK nebo IMMOLATION? A když se na to podíváš z odstupem, vyplatí se podobná investice do propagace kapely?

Není žádným tajemstvím, že některé bookingové agentury, pořádající velká turné, shání předkapely pro headlinery, kteří si své hrací sloty nebo místo v tourbusu musí zaplatit a tím zároveň poníží agentuře celkové náklady na tour. Musím přiznat, že při neuváženém výběru to občas trochu degraduje kvalitu balíčku, ale zároveň tento model otevírá šanci menším kapelám představit se širšímu publiku, čehož jsme i my s HEAVING EARTH v roce 2012 využili a vyrazili na šňůru s MARDUK a IMMOLATION. Tenkrát jsme měli deal 150,- Eur za show, s tím, že jsme si jeli vlastní dodávkou a jediná možnost, jak vloženou investici ponížit, byl prodej našich CD a merchandise. Vzhledem k tomu, že MARDUK ani IMMOLATION svoje CD na turné neprodávali, tak se našich nahrávek i vzhledem k rozumné ceně prodávalo docela dost.V prodeji trik jsme v porovnání s headlinery samozřejmě výrazně ztráceli, ale celkový výsledek nebyl po měsíci vůbec špatný. Měli jsme s agenturou domluvený pohyblivý slot s dalšími dvěma předkapelami, které jely v tourbusu a tak se každý třetí večer hrálo přímo před IMMOLATION, což bylo vždycky znát i na prodejích.

Jinak je potřeba asi říct, že za investované peníze se nám dostávalo vysokého standardu, koncerty byly organizačně i technicky skvěle zajištěné a díky chytře zvolené kombinaci MARDUK a IMMOLATION i hodně navštěvované. Jestli se investice vyplatila? Z mého pohledu určitě, jeli jsme na turné s dost možná nejsilnější dvojicí pro naší cílovou skupinu fanoušků a měli možnost představit naši hudbu tisícům deathmetalových fanoušků napříč Evropským kontinentem. Byl to perfektní výlet do nových míst s partou kámošů, s kterou jsme léta připravovali naší muziku a všichni jsme si to, myslím, užili. Turné vnímám i jakousi odměnu za roky strávené ve zkušebně a doufám, že se nám do budoucna podaří něco podobného zopakovat.

Moc kapel, které zvolily tento přístup, u nás není, proč tomu tak je? Bojí se domácí kapely “investovat” podobným způsobem do vlastního turné? A proč jsi podobný podnik nezopakoval s jinou svou kapelou později?

Myslím si, že to není až tak složité. Jet s kapelou na měsíční turné za těchto podmínek znamená hodně obětovat a ne každý je takový srdcař, aby investoval tolik peněz a času do kapely. Ne každý má zaměstnání, které mu takovýhle měsíční výlet umožní, a ne každý chce vybrat dovolenou na celý rok, aby seděl nekonečné hodiny v dodávce a hrál měsíc v kuse každý den koncert. Je to celé o prioritách, než o strachu z investice, a když se ti nesejdou v kapele všichni, kteří do něčeho takového chtějí jít, tak nemáš šanci šňůru zrealizovat. Ideální variantou jsou turné ve zkrácených verzích, které jsme jezdili s BRUTALLY DECEASED po boku NAPALM DEATH nebo KRABATHOR. Na takové si může udělat čas téměř každý a 8-10 dní dovolené neznamená pro zaměstnavatele v drtivé většině případů nic. I když tour s MARDUK a IMMOLATION pro mě smysl dávalo a ty zážitky bych za nic na světě nevyměnil, tak vím, že to bylo v mnoha směrech náročné a mám štěstí, že v HEAVING EARTH hrajou lidi, kteří se nebáli svoji energii, čas i peníze investovat.

Žlababa

Tak teď nemohu jinak... dej k dobru dva, tři zážitky z tohoto turné, na které nezapomeneš.

V průběhu "Serpent Sermon Tour" jsme toho zažili opravdu hodně. Podívali se s HEAVING EARTH do míst, kde nikdo z nás v minulosti nebyl, ochutnali jsme cestou spoustu zajímavého jídla i alkoholu, potkali spoustu fajn lidí a skoro každý večer se bavili koncerty. Každopádně zmíním krátce Řecko, kde jsem si svojí demencí zpestřil následující 3 dny. 7. září 2012 jsme se po vydařeném koncertě v Soluni šli večer projít do přístavu, dát si pivko a trochu relaxovat před přejezdem do Atén. Před vstupem do přístavu byly na cestě vystavěny betonové anti-parkovací bloky a mě nenapadlo nic chytřejšího, než že si na jeden z nich vyskočím. Samozřejmě jsem ho trefil úplně špatně a skončilo to brutálním pádem na prastarou kamennou dlažbu, kdy jsem si stihnul rozervat kraťasy a totálně odrovnat rameno, až mi z toho vystříkla slaná voda z očí. S pomocí kluků jsem se nějak posbíral ze země a tušil, že to nebude dobrý. Dokončili jsme procházku, já sednul za volant a jelo se na jih. Výhoda zraněného ramena byla, že jsem tu noc neměl šanci po cestě usnout, protože sebemenší pohyb mi dal intenzivní impuls bolesti. Než jsme dorazili do hlavního města Řecka, tak proběhla zastávka na noční koupání v moři v nějaké vesnici, kde byl pěkný záliv a bylo to nedaleko sjezdu z dálnice. Čertužel ani mořská voda mě od mého defektu nezachránila.

V Aténách se k nám na několik následujících dní připojil Tomáš Fiala a zároveň nás opustil do té doby s námi cestující Sepp, který se nám celou dobu poctivě staral o merchandise a ten večer přispěl svojí vsuvkou i ke koncertu, kdy si s klukama zazpíval "Beyond the Void". Odpoledne jsme si udělali výlet do Akropolis a koncert se blížil. Před show jsem se potkal se Stevem z IMMOLATION a vyprávěl mu, co se mi poslední večer přihodilo s tím, že se situace nelepší. Ten sáhnul do batohu a vytáhnul nebezpečně vypadající červený pilule – Painkiller Pills, dal mi pro jistotu hned dvě, a ať si to hned vezmu, že bolest zmizí. Jak řekl, tak jsem udělal, a fungovalo to, koncert jsme si zahráli parádní a celou dobu jsem o bolesti v rameni nevěděl. Spokojen po show jsem si dal asi 3 pivka a za půl hodiny jsem sotva dolezl do dodávky úplně omámenej. Z posledních sil jsem se vyškrábal nahoru na postel, pak následoval black out a probudil jsem se k radosti všech po 18ti hodinách v Makedonii. O ruce jsem věděl, ale zlepšilo se to a za pár dní byla úplně v pohodě.

Žlababa

Ještě jedna věc, zmínil jsi turné NAPALM DEATH, se kterými se osobně znáš, Barney tě dokonce vytáhnul na scénu, coby spoluvokalistu na koncertu na Obscene Extreme. Tento rok jim zvukaři trochu zatopili při jejich setu na Brutal Assaultu, byl jsi v tu dobu na scéně. Co se vlastně stalo? A jak to po koncertě brali? Měl jsem pocit, že při koncertě byli trochu zmatení z toho, co se děje, protože na scéně bylo vše v pořádku.

Abych se přiznal, tak jsem na tom byl v tu chvíli stejně jako NAPALM DEATH a netušil jsem co se děje. Na pódiu se zvuk nezměnil, monitory hrály a tak se zdálo, že je všechno v pořádku. Až z reakce lidí bylo možné vydedukovat, že je podle všeho nějaký problém s PAčkem, protože absolutně vychladnul to té doby vřící kotel. Jednalo se o nějaký technický problém, který naštěstí přišel až ke konci setu a neumím ho blíže specifikovat. Hned při další kapele bylo vše v pořádku a nezbylo než si přiznat, že "sometimes shit happens".


Pojďme k jedné aktuální věci. Jste držiteli metalového Anděla, nedávno proběhlo vyhlášení, tedy v první řadě velká gratulace a radost z toho, že to konečně má i deathmetalová kapela. Z fotek na FB jsem usoudil, že i vy jste měli značnou radost...

Radost jsme z toho měli velkou, a i když tohle ocenění nebude mít pro kapelu v podstatě žádný dopad, tak dostat za desku s názvem "Denouncing the Holy Throne" sošku Anděla pro nás bylo příjemné zpestření a překvapení, které jsme ihned po předání společně s PERFECITIZEN náležitě oslavili. Jsem rád, že tenhle rok byly poprvé v historii Anděla do kategorie Hard & Heavy nominované 2 kapely, které hrají extrémní death metal ,a jenom doufám, že to nebylo naposled…
Chápu, když jsme se naposledy bavili o prodejích alba, zmiňoval jsi, že u nás se ho prodalo v porovnání se zahraničím opravdu málo a to asi ani Anděl nezmění.

Žlababa

Abychom si dokázali udělat představu můžeš prozradit kolik se posledního alba prodalo u nás a kolik “venku”?

Přesná čísla neznám vzhledem k tomu, že je deska distribuována i mezi undergroundovými labely, ale drtivá většina našich nahrávek se prodá do zahraničí. Objednávky z Čech jsou velmi vzácné. Spíš občas nás někteří fanoušci podpoří a koupí si CD ihned po koncertě, ale i tady se čertužel ve srovnání s prodejem v západní Evropě můžeme bavit jen o kusech. Obecně se dá říct, že prodej CDček je poslední roky na ústupu a lidí, co si kupují muziku, stále ubývá. Je přece mnohem lepší utratit peníze v hospodě nebo v klubu na baru, desku si stáhnout a mít pocit, že podporuji scénu. Přitom hudební nosiče stojí pár korun, může si je koupit každý a menší kapely ani labely se dnes bez podpory svých fanoušků neobejdou.

Tedy nejsi příznivcem kopírování hudby, případně elektronických formátů typu bandcamp, spotify? Jak to máte vlastně v kapele s přístupem k oldschoolovému formátu, jakým je vinyl, jediný o kom zaručeně vím, že je miluje, je Jürgen, co ostatní?

Ale vůbec ne, když někdo umí dobře využívat bandcamp nebo spotify, tak věřím, že to může být pro kapelu přínos. Také využíváme služeb bandcampu a máme přes něj prodáno asi 50ks poslední desky. Dokonce chápu, že pro mladou generaci je hudební nosič v jakékoliv formě něco, čemu už prostě nerozumí, přijde jim zbytečný a tak kupují mp3. Nebráním se moderním nástrojům prodeje muziky nebo propagace, jenom je trochu trapný, když fanoušek muziky jenom nelegálně zadarmo stahuje desky a ještě si myslí, že to je underground. Co se týče vinylů, tak kromě Jürgena v nich jede ještě Pavel a nemít vyvinutý pud sebezáchovy, jel bych v nich sám taky.

Moc se mi líbí velký formáty a je to krásnej artefakt, ale pro člověka s kolektorskými sklony a průměrným příjmem, jako jsem já, by to bylo ruinující. Dokonce mám ve sbírce asi 20 vinylů, které jsem ale nikdy neslyšel. Celý svůj život si kupuju muziku na CDčkách a kdybych si koupil gramofon, tak bych chtěl všechno, co mám ve sbírce i na asfaltu, už jenom kvůli těm nádherným obalům. S BRUTALLY DECEASED nám vyšly všechny nahrávky jak na CD, tak na vinylech, a bylo by moc pěkný, kdyby se nám do budoucna podařilo dostat na černý kotouč i "Denouncing the Holy Throne". Čertužel si tahle deska už svojí stopáží říká o double gatefold a náklady na její vydání jsou pro label hrozně vysoké.

Žlababa

Když už jsme u těch velkých formátů. Nová deska BRUTALLY DECEASED předpokládám bude také na vinylu. O obal se postaral Paolo Girardi, další tvé desky ošetřoval například Marco Hasmann. To jsou v metalovém vizuálu celkem známé firmy. Na základě čeho probíhá výběr lidí, co vám budou dělat obal, a jak zadání práce? Víte už předem, že na obalu chcete přesně to či ono nebo necháváte Paolovi volnější ruku?

Nová deska BRUTALLY DECEASED s názvem "Satanic Corpse" vyjde stejně jako předchozí "Black Infernal Vortex" primárně na CD, avšak doufám, že se tento materiál po nějakém čase dostane i na černou desku. Co se týče výběru umělců, tak jsme je vždycky vybírali na základě jejich předchozích děl, která jsme viděli u jiných kapel, a přišlo nám dobrý se tímto směrem vydat. Marco Hassmann zpracoval obal k první desce HEAVING EARTH ke spokojenosti všech a tak na něj padla volba i u "Denouncing the Holy Throne". Chtěli jsme zachovat koncept a jakousi návaznost obou desek, takže nikdo jiný ani nebyl osloven. U Marcových prací bylo z naší strany vždycky zadání, co bychom na obraze chtěli vidět, a průběžně nám byly zasílány náhledy. V průběhu zpracování došlo k několika úpravám na základě našich postřehů, protože Marco využívá počítačovou grafiku, která takové zásahy do díla umožňuje. S BRUTALLY DECEASED padla volba na italského mistra Paola Girardiho, který naopak maluje své obrazy klasicky olejem na plátno a má vše pevně ve svých rukou. U tohoto pána jsme do poslední chvíle nikdy netušili, co nám pošle. Nedostal od nás v podstatě žádné zadání, pouze název desky a skladeb, které se na nahrávce objeví, a na základě těchto indicií vytvořil dvě veledíla, za což zaslouží obrovský respekt a uznání.

Grafici ale nejsou jediní, s kým v rámci alb spolupracujete. Proč je pod mixem a masterem u “andělské” desky podepsán právě Leon Macey, který má dosti, řekněme, svébytný cit pro metalovou hudbu? Jste tak velcí fanoušci MITHRAS, případně jste byli už od počátku přesvědčení, že chcete, aby nová deska zněla právě takto? Jaká byla cesta k Leonovi a jak jste spokojeni s jeho prací?

Důvod, proč byl osloven Leon Macey, byl hlavně ten, že se v Čechách nikomu z oslovených zvukařů nepodařilo uchopit námi nahraný materiál tak, abychom byli s výsledkem spokojeni. Cítili jsme, že bude potřeba oslovit někoho s většími možnostmi, zkušenostmi i technickým vybavením, aby na nahrávce bylo vše dle našich představ. Po dlouhém průzkumu a zjišťování reálných možností napříč kontinenty, přišel nápad od Honzy z Lavadome Productions, že bychom mohli zkusit oslovit Leona Maceyho. Nakonec po vzájemné dohodě na podmínkách i termínu padla naše volba právě na něj. MITHRAS i SARPANITUM patří rozhodně k tomu nejlepšímu, co v současné době deathmetalová scéna nabízí, a tak dostal naši důvěru. Věděli jsme, že k muzice, kterou děláme, má vztah a věřili, že je schopen náš materiál ještě obohatit o své vnímání death metalu, což k naší velké spokojenosti dokázal a o kvalitě jeho práce nemůže být pochyb.

A prozradíš, koho jste oslovili před Leonem? Pochopím, když řekneš, že ne... :)

Myslím, že to není žádné tajemství. O první mix "Denouncing the Holy Throne" se logicky pokusil Otyn (Davos), který míchal všechny předchozí nahrávky HEAVING EARTH, a u kterého jsme točili na desku bicí a zpěvy. Jako dalšího jsme oslovili Honzu Kapáka z AVENGER (Hellsound).

Žlababa

Dalším člověkem, který se stále aktivně angažuje v HEAVING EARTH, je Sepp, který dělá texty, oprav mě, pokud se mýlím, ale na poslední desce je to krom jedné výjimky kompletně jeho práce. Proč si nepíšeš texty sám a nedělá ti problém zpívat texty někoho jiného? Na kolik je pro tebe důležité ztotožnit se s tím, co na lidi na koncertech štěkáš, případně tomu rozumět?

Je to přesně tak, jak píšeš. O lyrickou stránku se v HEAVING EARTH stará Sepp a určitě je v tomhle směru pro kapelu přínos. Já nejsem moc literárně nadaný a Michal má naopak pro tuhle věc velký talent. Jeho práce, kterou odvádí pro Pařát, budiž jasným důkazem, že mu psaní jde a má v něm osobní zálibu. Texty pěkně korespondují s muzikou, kterou s HEAVING EARTH děláme a svým obsahem dotváří temnou mozaiku naší tvorby. Vzhledem k tomu, že jsme s jeho texty spokojeni a jsou nedílnou součástí našeho výsledku, tak nemám nejmenší problém je i na koncertech chrlit do lidí.

S další tvojí kapelou BRUTALLY DECEASED máte rozdělanou třetí řadovou desku s názvem “Satanic Corpse”. V jaké fázi přípravy je v současnosti deska, kdy se na ni můžeme těšit, kde nahráváte a kdo se na nahrávání podílí?

V současné době je nová deska po hudební stránce připravena, Paolo Girardi před několika dny dokončil nádherný cover art a aktuálně se pracuje na dokončení layoutu a bookletu, před konečným odesláním materiálu do Loděnice. "Satanic Corpse" jsme nahráli v klasické sestavě, která aktuálně tvoří kapelu BRUTALLY DECEASED, už na konci srpna 2015 opět ve vyškovském studiu "Davos" pod Otynovým dohledem. Oproti předchozím nahrávkám došlo ke změně pouze na postu baskytary, kterou v kapele už delší dobu drtí Ubina. Po nahrávání následovaly nekonečně dlouhé měsíce, kdy jsme laborovali se zvukem a hledali to nejlepší pro finální výsledek, abychom byli všichni spokojeni. Deska vyjde na začátku léta u Doomentia Records a můžete se těšit na 9 skladeb poctivého death metalu na ploše cca třiceti minut v limitovaném digipacku.

Žlababa

Proč vlastně Burák odešel? Ve zprávě o jeho odchodu jste to nijak konkrétně nerozváděli, jen to, že to je “nadobro a v dobrém”.

Burák se rozhodl odejít z BRUTALLY DECEASED sám, z osobních důvodů. Už nechtěl věnovat kapele tolik svého času, a i když na zkoušky moc nejezdil, tak už jednoduše nechtěl trávit volné víkendy v dodávce a s námi na koncertech. Měl jinou představu o životě, chtěl se věnovat předělávání baráku v Lužný a práci na zahradě, na což nebylo co říct. Každý má právo naložit se svým časem podle vlastních potřeb a jeho odchod z kapely byl naprosto v pořádku.

Jo, ono se řekne bejt rocková hvězda, ale tu práci a odříkání za tím už nikdo nevidí... a jak to máš ty? Tebe to stále baví? Navíc dokonce ve třech kapelách současně? Necítíš, že je čas přibrzdit a věnovat se i jiným věcem?

Jasně, že mě to baví, i když toho mám občas fakt hodně, protože jsem členem tří kapel, které nejsou jenom studiovými projekty, ale všechny aktivně jezdí koncerty, tak mi muzika pořád dává víc, než bere. Ve volném čase nedělám věci, který mě nebaví, a death metal je cesta, kterou jsem si vybral. V červenci se stanu otcem, narodí se mi dcera a je velmi pravděpodobný, že se mi v životě změní priority. Každopádně muziky se v žádném případě vzdát nechci a nemám v plánu ani žádnou z kapel opustit. I když bude třeba ze začátku koncertní intenzita nižší, abych mohl trávit víc času s rodinou, tak alespoň bude prostor pro skládání nového materiálu na další desky.

Tak to gratuluji! Už máte jméno?

Bude to Terezka.

Žlababa

Jak si řekl, jezdíš hodně koncertů. Vidíš u nás nějaké zajímavé mladé kapely? Ptám se hlavně proto, že mám pocit, že domácí metalová scéna trochu stagnuje a většina těch kapel, které za něco stojí, je plná už protřelých figur.

V tomhle s tebou musím čertužel souhlasit. Za poslední dobu jsem žádnou vyloženě mladou kapelu s potenciálem v rámci stylu neviděl. Občas se na scéně objeví nějaká nová kapela nebo projekt, ale vždy poskládaná na pevných základech výše zmíněných protřelých figur. Spíš se čas od času objeví šikovný mladý muzikant, který se infiltruje do zaběhnuté kapely, jako se nám to povedlo v HEAVING EARTH po odchodu Jardy. Na druhou stranu je potřeba si přiznat, že se o studentské kapely moc nezajímám, a většinou navštěvuju i hraju koncerty pro fanoušky 30+. Věřím tomu, že se v rámci metalové moderny, která jde úplně okolo mě, může zajímavá kapela s potenciálem objevit, ale pravděpodobnost, že se o ní dozvím, je mizivá.

Přesně to, co popisuješ, je vlastně all star death grind band SHAMPOON KILLER, tedy tvoje třetí kapela. Základ tvoří kluci ze SARCOM a vedle toho tu jsou právě ty již hodně provařené figury. Skoro to vypadá, jakobyste se někdy náhodně sešli na Obscene Extreme v altánku za pódiem u piva a po pátém pivu si řekli, založíme kapelu s nějakým veselým jménem. Jak jste se dali dohromady a kdo položil základy?

Základy pro vznik kapely SHAMPOON KILLER jsem položil já s Cifronem v průběhu roku 2006 po jednom z mnoha večerů, které jsme v té době často trávili nad pivem v hospodě u Starých hadrů v pražských Vršovicích. Chtěli jsme si spolu zahrát brutální death metal a tak jsme obvolali naše kámoše, jestli by s námi šli do nové kapely a bylo. Za bicí zasednul Gábin Pavlík z APPALING SPAWN, který v té době neměl kde hrát, a na kytaru jsme oslovili Nikolu z již zmíněných SARCOM. Ve spořilovské garáži začíná vznikat nový materiál s jasně vymezenou anti-diskofilní tématikou a kapela se dává do pohybu. Po několika úspěšných zkouškách se ke kapele připojuje Nikolův spoluhráč ze SARCOM Láďa a velmi rychle se zapojuje do procesu. V roce 2009 přichází na post druhého kytaristy Géba, který se aktivně zapojil do skládání nového materiálu a odjel s námi několik koncertů. Čertužel jeho představy o fungování v kapele nebyly naplněny a tak se ke konci roku 2010 s kapelou rozloučil. Několik měsíců po jeho odchodu se na jeho místo připojil další člen v té době neaktivních SARCOM bubeník Martin. V létě roku 2012 přichází náhlá smrt našeho sypače Gábina (R.I.P.) a Martin se od kytary logicky přesouvá za bubny. V průběhu prosince 2012 se ke kapele připojuje náš kamarád Prewith z PSYCHOTIC DESPAIR a naše komando je opět kompletní se dvěma kytarami. V této sestavě nahráváme o dva roky později na podzim roku 2014 ve vyškovském Davos studiu náš debut "666: The Battle of Discopylae". V únoru 2015 opouští kapelu další zakládající člen Nikola, z kterého se stává čím dál větší misantrop, a na jeho místo přichází kytarista Myšák z IASP, který se rychle učí materiál a uzavírá aktuální sestavu SHAMPOON KILLER .

Žlababa

Vyčerpávající. Nestihli jsme probrat ještě spoustu věcí, které asi budeme muset nechat někdy na příště. Přeji, aby jsi nalezl k klíč k tomu, jak skloubit metal a otcovství, vydařený koncerty a za rok zase nějakýho toho Anděla. Je ještě něco, k čemu jsme se nedostali a mělo by to zaznít?

Myslím si, že jsme toho probrali opravdu hodně a není potřeba tento obsáhlý rozhovor dělat nekonečným. Na začátku léta nezapomeňte sledovat Doomentia records, kde vyjde nová deska BRUTALLY DECEASED "Satanic Corpse", poslouchejte kvalitní metal, choďte na koncerty a podporujte kapely, protože jedině vy můžete udržet scénu naživu. Závěrem bych ti chtěl moc poděkovat za prostor na Metalopolis, který jsi mi věnoval, a za zajímavý otázky, na který pro mě bylo zábavný odpovídat. Snad se brzy potkáme na akci ve Vvšem městě…

Žlababa


RIP

Zveřejněno: 19.4.2016


s kapelou HEAVING EARTH:

s kapelou BRUTALLY DECEASED:

s kapelou SHAMPOON KILLER:

s festivalem BRUTAL ASSAULT:

s festivalem OBSCENE EXTREME:

BEST OF 2016 - Podle osobností naší scény I.  [1823x]

BEST OF 2016 - Podle osobností naší scény II.  [1629x]

TITANIC - Fanoušci po nás chtěli CD „Metal Celebration“ a to jsme neměli (rozhovor se Zdeňkem Černým)  [1404x]

BEST OF 2016 - Podle osobností naší scény III.  [1394x]

HYPNOS - „Whitecrow“ je v podstatě mé alter ego (rozhovor s Brunem)  [1382x]

RATS GET FAT - Čerstvé zážitky z turné po Malajsii i Indonésii (rozhovor s Peterem)  [1110x]

ANACREON - Život si občas zaslouží nějaké to neslušné slovo (rozhovor s Veronikou Zelníčkovou)  [998x]

SIX DEGREES OF SEPARATION - O kravském zabučení, golfistech a pingpongovém míčku (rozhovor s kapelou)  [965x]

INSANIA - Je to vždycky dlouhej a bolestivej porod (rozhovor s Polym a Tudym)  [777x]


Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page