Pondělí
20.2.2017
Noční verze
 id
 heslo
Země původu: Německo

Založena: 1995

Stručná historie:
1994: kapela NOAH si k živému vystoupení přizvává středověké hudebníky ze souboru CORVUS CORAX
1995: založena kapela IN EXTREMO
1997: první rockové koncerty, nahráno akustické album „In Extremo“ a metalové MCD „Der Galgen“, získání kontraktu s firmou Vielklang
1998: nahrána alba „Hameln“, metalový debut „Weckt die Toten“ a živák „Die Verrückten sind in der Stadt“, započato velké turné
1999: vydáno metalové CD „Verehrt und Angespien“, během turné odchází zakládající člen Thomas der Münzer
2000: turné po Evropě i zámoří, nové CD „Sünder Ohne Zügel“ debutuje na 10. místě německé hitparády
2003: vydáno celkově sedmé album „7“



IN EXTREMO
In Extremo Gold (1997)
Der Galgen (MCD) (1997)
Hameln (1998)
Weckt Die Toten (1998)
Die Verrückten Sind In Der Stadt (1998)
Verehrt Und Angespien (1999)
Sünder Ohne Zügel (2001)
7 (2003)
Mein Rasend Herz (2005)

IN EXTREMO - o vagantech a pouti časem

Svítání
Na počátku bylo nikoli slovo, nýbrž idea propojit středověkou hudbu s tvrdým rockem. K realizaci nápadu došlo léta páně 1994  v berlínském Franzklubu, kde to dohromady dalo rockové uskupení NOAH s několika hudebníky středověké sebranky CORVUS CORAX. Výsledek slavil úspěchy, však krásy příliš nepobral a byl skutečně pouze jednorázovou záležitostí.

Myšlenka však přežila, a tak se roku 1995 scházejí muzikanti v tomto složení: Das letzte Einhorn (NOAH, PULLARIUS FORZILLO – zpěv), Thomas (NOAH – kytara), Die Lutter (basa), Teufel, Reiner a Detlef Mahler (středověká sekce). Sestava se pustila do experimentací, ale výsledky byly věru nevalné, a tak jediným plodem byla „Ai Vis Lo Lop“, která se značně přepracovaná ocitla na metalovém debutu IN EXTREMO.

IN EXTREMO live 2001Teufel a Detlef Mahler v sestavě dlouho nevydrželi a krátce po jejich odchodu přetáhl Einhorn z řad středověkého seskupení CONNY, THE RED FOX (dnes FILIA IRATA) duo Flex der Biegsame a Dr. Pymonte. Kostra IN EXTREMO tak stvořena byla. Počáteční ideou nebylo nic víc, nežli skupina hrající středověké tradicionály, ale už v průběhu podzimu roku 1996, kdy se nahrávala demopáska IN EXTREMO, začali všichni zúčastnění pomýšlet na rockové vlivy. Plány se ovšem držely přísně pod pokličkou, neboť kapela stále platila pro většinu členů pouze za boční projekt. V roce 1997 se ke skupině přidává dudák Senn Pusterbalg a v této personální konstelaci dochází k nahrání jak akustické desky „In Extremo“, tak rockového MCD „Der Galgen“, které je vzápětí rozesíláno labelům. Reakce jsou však zamítavé, nikdo se nechce vystavovat riziku. Vaganti se tedy odhodlávají k toulkám po městech a jevištích, očekávajíce zlomy přenáhlé.

Zatímco u mocných měšťanů s naducanými měšci IN EXTREMO nepochodili, lůza na koncerty chodící aplauduje materiálu z MCD s velkým zaujetím. Historicky první koncert rockových IN EXTREMO se uskutečnil 29. března 1997 v lipské radnici. Před tisícihlavý dav vyrukovali vaganti ve stříbrných kosmonautických mundúrech a s dlouhými vlasy, načež se věci počli hýbati k lepšímu. Pozvánka na koncert do berlínského Franzklubu v důsledku znamenala první smlouvu s labelem a také nadšenou recenzi maxi CD v Rock Hardu, která dodala všem zúčastněným oheň do žil.  

Léta páně 1997 se Senn Pusterbalg po odehrání osmi koncertů odporoučel veden vůní zlaťáků k výnosnějšímu středověkému muzicírování a téhož roku v září se na scéně zjevuje jistý Boris, povoláním též dudák, jen tam mimochodem návštěvník památného koncertu ve Franzklubu. Jeho nepřehlédnutelný žlutý nástroj mu vysloužil přezdívku Yellow Pfeiffer a po vzoru středověkých muzikantů přebírají přezdívky zbylí členové, kteří je ještě nemají – Reiner se stává Der Morgensternem a Thomas Thomasem der Münzer. Úspěšný rok zakončují vaganti účastí na sampleru „Miroque II“ a sérií koncertů s jedním šťastným setkáním – na štaci v Lipsku je uzří zaměstnankyně berlínského labelu Vielklang a klíčový kontrakt je na světě.
 
Rozštěpeni ve dví?
Rok devadesátý osmý počíná se ideou, že IN EXTREMO bude přístřeším jak pro akustickou kapelu, tak pro mutaci rockovou (čili pěkná schizofrenie, ale pro image nesmírně důležitá). 11. dubna 1998 se vaganti vrací k mateřské akustice a dočasně ochuzeni o Thomase (jako kytarista byl nepotřebný se vrátil k dráze učitele), zato obohaceni o nezapomenutelné motto „Sechs Vaganten, die ihr Glück  in der Hölle fanden“ obráží hrady, města i vsi. První vystoupení koná se na hradě Rabenstein a zde se poprvé do prodeje dostává středověký opus „Hameln“. Vpodstatě paralelně bylo nahráno i první metalové album – „Weckt die Toten“, neobyčejně přímočaré spojení metalových riffů a tradicionálů. Aby toho nebylo málo, týž rok je v Runneburgu nahráno živé vystoupení, zvěčněné pod názvem „Die Verrückten sind in der Stadt“ a započíná se největší šňůra ve dějinách seskupení.
Ke jmenovaným akustickým CD bych rád pouze připojil své doporučení – sežeňte, vyslechněte. Zejména „Die Verrückten sind in der Stadt“ se svojí živelností nejméně vyrovná všem pozdějším rockovým opusům a dle mého skromného úsudku jde o jedno z nejpřesvědčivějších ztvárnění tzv. středověké hudby…

IN EXTREMOVyčerpáni dlouhým turné nechávají si IN EXTREMO roku následujícího více času pro přípravu nového materiálu, přesto se koncertům nebrání – jak akusticky, tak elektricky. Obrovský úspěch sklízí zejména na festivalech, ale aplauduje se i po menších scénách. Uzřít je tak může publikum nejen německé, ale i holandské, belgické a české. Koncert v pražském Rock Café představuje IN EXTREMO jako výtečný středověce metalový cirkus – středověké kostýmy, šibenice, ohně, artisté a hlavně fantastická atmosféra, která řídký dva absolutně získala. Pro mne osobně jeden z nejlepších živých zážitků! Úspěch se rychle dostavuje. Vielklang je náhle zahlcen nabídkami – ozývají se i labely, které okázale ignorovaly první MCD… Kapela má však zcela jinou starost, při koncertu v Mannheimu dochází k selhání pyrotechniky a Einhorn končí s těžkými popáleninami v nemocnici. Zdá se, že nahrávání nového CD je ohroženo, ale jakoby zázrakem se zpěvák dává dohromady a připojuje se k nahrávání včas. Vydání materiálu nakonec dostává pod patronát Megalux, sublabel Mercury Records pro oblast Německa, v cizině se IN EXTREMO upisují Metal Blade. Deska „Verehrt und Angespien“ vychází v srpnu téhož roku, pokřtěno je v Café Swing a zaznamenává velký komerční úspěch. Na rozdíl od přímočarého středověkého „bigbítu“ je prokomponovanější, hravější… zkrátka lepší.

Naladěni na vítězné tóny vyrážejí IN EXTREMO vstříc dalšímu turné, ale záhy zasahuje osud – zřejmě kvůli velkému stresu se zhroutil kytarista a zakladatel kapely Thomas. Těžká choroba jej definitivně vyřazuje ze hry a kapela je nucena si rychle najít náhradu. Tou se nakonec stává Sebastian (DIE VISION, 3 MINUTES HATE), který se tři týdny učí celý materiál a umožňuje kapele odehrát alespoň část turné. Ztráta Thomase, který byl jedním z tahounů, přivádí IN EXTREMO před otázku: kam dál?

Od minulého k současnému
Rok 2000 započal předprodukcí singlu „Vollmond“ a také následným turné, při kterém kapela ujela více než 6000 kilometrů a navštívila mimo jiné Lucembursko, Belgii, Anglii, Dánsko, Norsko, Finsko…  Thomas se zotavuje z těžké nemoci a dostatečně varován se vrací definitivně na dráhu učitele (zřejmě mají v Německu klidnější dorost).

IN EXTREMOV březnu se vaganti vypravují na dlouhou pouť za oceán – USA a Mexiko jsou dějištěm jejich úspěšných vystoupení (jedno z nich se koná i ve slavném losangeleském klubu Whisky). Následuje premiéra na půdě Francie a nakonec návrat do mateřských germánských krajů. V létě vypukávají tradiční festivaly a IN EXTREMO nechybí – krom mnoha prestižních vystoupení navštěvují i Český Brod a již jen letmý seznam jmen, se kterými si toho roku zahráli opravdu budí respekt: TITO & TARANTULA, FIELDS OF THE NEPHILIM, SPIRITUAL BEGGARS, QUEENS OF THE STONE AGE, HENRY ROLLINS, SKUNK ANANSIE, THERAPY?, SISTERS OF MERCY. Vrchol však přichází na dánském festivalu Roskilde… Koncertní léto pak končí netradičně akusticky na jarmarcích v Hamburku a Stadthagenu. Právě na jarmarečních vystoupeních se IN EXTREMO pokoušejí o „elektrifikaci“ akustické varianty skladeb a výsledek je natolik zajímavý, že do budoucna plánuje soubor další experimenty.

3. září 2001 spatřuje světlo světa CD „Sünder ohne Zügel“… Nová tvář kapely, hodně ovlivněná odchodem Thomase, se více koncentruje na vlastní tvorbu. Autorské skladby nejsou vůbec špatné, byť inspirace tvorbou RAMMSTEIN je více než zřejmá a místy až příliš křiklavá. Ale úspěch je velký – do německé hitparády vstupuje deska na desátém místě a věhlas sedmi vagantů se šíří i za hranice…

V současné době patří IN EXTREMO k nejúspěšnějším německým kapelám a dále rozvíjejí svůj koncept fúze medieválních nástrojů a rockové dravosti. Jejich celkově sedmá deska s názvem „7“ je ohlédnutím do akustické minulosti, ale i pokračováním jejich nových rockových snah o tvorbu autorských kompozic. Možná v hvězdné gloriole ztrácejí prvotní magii, ale přesto jim ani v nejmenším nechybí cit pro melodii a neměnná schopnost hrát středověké tradicionály s nezaměnitelným nasazením. Jedno z velkých hudebních dobrodružství pokračuje… Buďtež k němu pozváni!


Marigold

Zveřejněno: 7.3.2004




Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page