Úterý
24.10.2017
Denní verze
 id
 heslo
CELTIC FROST - Když trůn znovu nebude prázdný

Počátkem letošního května má po neuvěřitelných šestnácti letech vyjít nové řadové album švýcarských CELTIC FROST. Proto vezměte tuto letmou rekapitulaci jako předběžné navnadění na dlouho očekávaný novinkový kotouč této bezesporu legendární formace.

S ČERTY NEJSOU ŽERTY

CELTIC FROSTCELTIC FROST - možná jedna z nejvlivnějších evropských metalových kapel osmdesátých let, vznikla ve švýcarském Curychu na sklonku roku 1983 na troskách podsvětím vyzdvihované primitivní smečky HELLHAMMER, která po třech letech sporadické existence, bezbožného uctívání VENOM a následování všeho satanského, vydala u začínající západoberlínské firmy Noise svůj archaický mini-debut „Apocalyptic Raids“, který se později pro mnohé o generaci mladší kapely stal kultem. Měsíc po vydání alba se HELLHAMMER tvořený trojicí neznabohů, jmenovitě kytaristou a řvounem Thomasem Gabrielem Fischerem (tehdy ještě užívajícím pseudonym „Warrior“), baskytaristou Martinem Ericem Ainem a bubeníkem Brucem Dayem přejmenovávají na CELTIC FROST. Pikantní informací ohledně HELLHAMMER je fakt, že druhý a třetí jmenovaný se dostali do jeho sestavy jako původně nejvěrnější garážoví příznivci, a to asi rok před natočením debutu a v době nástupu do jeho řad neuměli na své nástroje téměř nic. Přejmenování na CELTIC FROST mělo znamenat novou, mnohem seriózněji pojatou etapu vlastní tvorby, i když kapele nějakou dobu trvalo, než ze sebe setřepala kletbu HELLHAMMER a dokázala se navždy oprostit od bahna metalového undergroundu, byť tolik úspěšného.

ÚSVIT U MEGGIDA

CELTIC FROSTPrvním krokem k profesionalizaci bylo nahrazení Bruce Daye za bicí soupravou o několik tříd lepším hráčem Stephenem Priestlym, který s CELTIC FROST nahrává jejich mini album „Morbid Tales“, po kterém o půl roku později následuje o poznání zvukově méně vydařené druhé mini „Emperor´s Return“. Firma Noise si kapelu teprve oťukává, a proto dochází k vydání nejdříve dvou mini alb, které až o několik let později vychází v reedici dohromady jako velký debut „Morbid Tales...Emperor´s Return“. Píše se rok 1985 a CELTIC FROST jsou považováni za jednu z nejtvrdších kapel planety. Jejich nejvýraznější zbraně mají však jiný charakter, než je tomu v případě podstatně rychlejších zaoceánských thrash metalových zuřivců. Zatímco SLAYER, EXODUS, METALLICA, ANTHRAX a DARK ANGEL spíše přetransformovali heavy metal k větším extrémům, CELTIC FROST na to jdou trochu z jiné strany. Vzory tedy hledejme spíše u raných BLACK SABBATH, punkových dědečků THE STOOGES a samozřejmě VENOM. Syrovost, hutnost, nepříliš velká rychlost, základní atributy tvorby HELLHAMMERu u nich zůstávají, skladby jsou však o poznání promyšlenější. Od satanské tématiky a nesmyslného hudrování kapela přechází k mystice, mytologii a conanovským bájím. Divoké koncerty, na kterých ještě vystupují pomalovaní a v nepostradatelné kůži, ověšení nábojnicovými pásy, okovaní hřeby, získaly kapele konečně pevný statut v Evropě. Spojené státy stejně jako v případě „Apocalyptic Raids“ na obě mini alba zareagovaly s nadšením. Hudební vzorec ze svého prvního období CELTIC FROST rozvíjí a CELTIC FROST - To Mega Therionřekněme definitivně dotahují k dokonalosti na své zřejmě nejslavnějším počinu „To Mega Therion“ z konce roku 1985, který tématicky plynule navazuje na předchozí dvě mini. Zatěžkaný kovový sound, dusivá atmosféra dávno zašlých časů, texty tvoří neproniknutelnou deprimující jednotu. Už při vyslovení některých názvů zde umístěných skladeb jako – „ The Usurper“, „Circle Of The Tyrants“, „Jewel Throne“ nebo „Dawn Of Meggido“ – je zřejmé, že jde znovu o zatvrzelé setrvání na „Sword And Sorcery“. Počátkem následujícího roku bleskově vyjíždějí na své první americké turné, protože, jak je dobře známo, železo se musí kout, dokud je žhavé. To však za bicí soupravou sedí již znamenitý Američan Reed St. Mark.

BABYLON PADL

Třetí, pro mnohé neuchopitelné, mnohými milované album „Into The Pandemonium“ (1987) se stalo snad nejopěvovanějším počinem v historii CELTIC FROST. Kapela na něm částečně ustupuje od hutnosti, kterou odvážně nahrazuje avantgardní atmosférou a expresivními vlivy. Později se ukázalo, že šlo o jednu z vůbec nejvlivnějších nahrávek konce osmdesátých let na doom metalovou scénu dekády následující. Účast dvou operních pěvkyň, houslistek, cellistek a hráče na lesní roh ozvláštnila už tak hodně zajímavý projekt. Pevnou kostru nahrávky tvoří skladby „Mexican Radio“, „Babylon Fell“, singlová „I Won´t Dance“ a děsuplné inferno „Tristesess De La Lune“s francouzským ženským zpěvem. Obal alba si kapela vypůjčila z jednoho díla Hieronyma Bosche a musím říct, že jeho výjev pekla ve spojení s hudební náplní opravdu šokuje. Nejspontánněji pochopitelně zareagovalo zámoří, díky kterému se „Into The Pandemonium“ stalo hned za oběma díly „Keeper Of The Seven Keys“ od CELTIC FROST - Into The PandemoniumHELLOWEEN třetím nejprodávanějším počinem v historii firmy Noise. Zatímco v Evropě byli CELTIC FROST jednou z předních řad, v Americe neměli v prodejnosti mezi evropskými metalovými soubory konkurenci. Důležitou osobou pro CELTIC FROST byl tehdy znamenitý kytarista Ron Marks, který vypomáhal kapele již při nahrávání třetího alba „Into The Pandemonium“. Po ukončení studiových prací však na jeden rok rozšířil řady Švýcarů a stal se regulérním členem. Poprvé jako čtyřčlenní objíždění své nejúspěšnější americké turné. Komerční žeň však Fischerovi velmi zachutnala, a tak na počátku osmaosmdesátého po velkých třenicích - do kapely přícházejí kytarista Oliver Ambert, baskytarista Curt Victor Bryant a ztracený syn Stephen Priestly na místo Aina, Markse a St.Marka - vypouští na jejich poměry líbivé hard´n´heavy album „Cold Lake“, které pochopitelně propadlo. Já osobně to s „Cold Lake“ (1988) nevidím zas až tak zle, i když většina fanoušků, kteří měli CELTIC FROST do té doby zavedené jako běsnící šílence a ne za natupírované hvězdičky v „slušivých“ elasťácích, hovořila o znevážení jména legendy. Podle mne zde prezentovaný vzorek komerčního metalu není špatný (např.„Down Town Hanoi“ a „Cherry Orchards“), i když Thomas G. Fischer nikdy nebude opravdu dobrým zpěvákem pro tento druh hudby.

SKVOSTNÁ JEŠITNOST, DEZILUZE, ROZPAD A ZNOVUZROZENÍ KULTU

CELTIC FROSTV devadesátém vychází poslední a znovu poměrně úspěšné řadové album „Vanity/Nemesis“, kterým se CELTIC FROST částečně obrací ke své dávné hlomozící minulosti, i když je to celé pojaté mnohem profesionálněji a víc učesaně. Navázat na přetrženou nit je však těžké. Spíš než na stařičký black metal či avantgardní experiment bych to v tomto případě viděl na thrash metal (i když ne až tak úplně), zvuk je ostrý, čitelný a nové různorodější skladby fungují na jiných základech než tomu bylo kdykoliv dříve. Album obsahuje např. úderný singl „Wine In My Hand“, výtečný Fischerův duet s Michelle Amar - „Wings Of Solitude“ a Bowieho cover - „Heroes“. Do kapely se po nahrávání vrací Martin Eric Ain. Při studiových nahrávkách je znovu přítomný kytarový hrdina Ron Marks. Album „Vanitty / Nemesis“ (1990) v sobě pojí veškerá kladná poznávací znamení ze všech částí tvorby CELTIC FROST – je stejně hutné, dynamické a tvrdé jako „To Mega Therion“, mnohdy nepředvídatelné jako „Into The Pandemonium“ a zároveň si uchovává i trochu té všeobecně akceptovatelné melodiky jako „Cold Lake“. Jde tedy o to pravé shrnutí. Působí jakoby kapela po sedmi letech definitivně nalezla svůj pevný výraz, své těžiště, rovnováhu a přístav ze kterého bude nadále vysílat své vize. O dva roky později však kompilací „Parched With Thirst Am I And Dying“ (1992), která obsahuje několik předělávek staršího materiálu, B strany singlů, rarity a dvě zbrusu nové kompozice, svou existenci k překvapení všech (dnes však víme, že dočasně) ukončují. Celých čtrnáct let tak leží keltský válečník nehybně, zakopán v zmrzlé tundře, zatímco nahoře na metalovém poli to vře. Nové kapely a styly přicházejí, odcházejí, prolínají se, vše se rozrůstá, mění, difunduje. Přejděme tedy do současnosti.... Už zhruba rok avizovaný come-back CELTIC FROST se stane skutečností počátkem letošního léta, neboť den vydání nového řadového alba (28. květen), které nese tajemný název „Monotheist“ se blíží závratnou rychlostí. Uvidíme, jak se tedy Švýcaři poperou s početnou konkurencí o generace mladších metalových souborů a zda naleznou i v dnešní hektické době své pevné, stabilní místo.


Stray
Stray

Zveřejněno: 6.6.2006




Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page