Čtvrtek
30.3.2017
Noční verze
 id
 heslo
Rok vydání
2003

Vydavatel:
BMG

Stopáž:
28:58

Studio:
Finnvox (FIN)

Produkce:
Hiili Hiilesmaa

1. Buried Alive By Love
2. Funeral Of Hearts
3. Beyond Redemption
4. Sweet Pandemonium
5. Souls On Fire
6. The Sacrament

Ville Valo
zpěv

Mige
basa

Linde
kytara

Burton
klávesy

Gas
bicí

666 Ways To Love: Prologue (EP) (1996)
Greatest Love Songs Vol. 666 (1997)
Razorblade Romance (2000)
Deep Shadows And Briliant Highlights (2001)
Love Metal (2003)
And Love Said No - The Greatest Hits 1997-2004 (2004)
Dark Light (2005)
Venus Doom (2007)
Digital Versatile Doom (DVD) (2008)
Screamworks: Love In Theory And Practice (2010)

HIM - Love Metal (promo CD)

Milá děvčátka, chystejte nepromokavá kaťátka, neb astmatický démon Vile Vallo je zpět a s ním i Jeho pekelná veličenstva. V pořadí čtvrtému vilnému děcku dávají do vínku prapodivný název „Love Metal“ a dozajista doufají, že sklidí podobně hojnou žeň jako počiny předchozí. Jsou to šikulové, tihle HIM Melodický gothic metal s neotřelou ‚poetikou‘ je už v zárodku kariéry nasměroval do mainstreamu a pánové prokázali, že se v tlačenici šoubyzu vyznají jedna radost. Holt ubrali na ostrosti, přicukrovali, Ville zženštěl ad absurdum a z Finů se stali pubertální modly. Nicméně talent pro chytlavou a v rámci možností vkusnou kompozici jim v krvi koluje i dál…

Nový počin „Love Metal“ říká vše důležité ve svém názvu. Ano, je zase o trochu hrubší, ale z vydobytých met láskyplného melancholického kňourání neslevuje. Texty jsou plny červenoknihovnového kýče, Ville škytá, poplakává, předvádí své vykroucené vokální manýry, ale přeci jen představuje i trochu důraznější a ne tak patetické rejstříky. Zpěvák je to dobrý, jen na můj vkus až příliš ponořený do své podivínské image. Celé se to poslouchá lépe nežli počin předchozí, který byl na můj vkus až příliš zbaven charakteristického nadhledu. Ne že by ho měl materiál obsažený na poskytnutém šestiskladbovém promu na rozdávání, to rozhodně ne. Těžko soudit, kde končí parodie na harlekýnkové pózy a kde začíná naprostá a slizká podbízivost.

HIMNezúčastněný posluchač si přesto svůj zajímavý drobet najde. Když odmyslíme povinnou unylost a stylizovanou zamilovanost, zbývá docela solidní a příjemný materiál, který lze pouštět před jinak nemetalovými slečinkami, půjčovat -náctiletým sestrám a poslouchat ve chvílích, kdy nemáte náladu na nějaké nepatřičné vzruchy. Skladby jsou vystaveny přehledně, s maximálním důrazem na písňovost, takže harmonicky proplují uchem a zanechají příjemný chuťový ohon. Nitka důraznějšího rocku je patrná, oživující a skutečně se mnohdy dotýká až metalového soundu (zejména chválihodně svižná „Buried Alive By Love“). Nic překvapivého se však nekoná – klavír lamentuje, kytary poškytávají, španělky dobarvují atmosféru do růžova, jeden sladký refrén střídá druhý… A když promáček dohraje, je to jakoby ani hrát nezačal…

Cit pro něžnou a cukrovanou melodku prosvítá z každé vteřiny, přesto se nemůžu zbavit dojmu, že HIM již řekli vše důležité ve svých neotřelých počátcích a teď vaří pouze slabé přeslazené čajíčky. „Love Metal“ se dozajista zařadí mezi další z komerčních triumfů kapely a osloví zejména fanoušky nenáročných pop rockových pišingrů s částečným náběhem k tvrdosti. Ostatnímu posluchačstvu doporučuji pohov a čelem vzad…


Marigold

Zveřejněno: 11.5.2003



Názory redakce
Rudi
17.5.2005

Love´s the Funeral of Hearts
and an Ode for Cruelty
When Angels Cry Blood
on Flowers of Evil in Bloom

Baudelaireove Kvety zla pokropené krvou plačúcich anjelov, zimomriavky vyvolávajúce prechody z pokojných, akustických do tvrdých, metalových pasáži, vokálna suverénnosť a charizma, magická severská atmosféra, akú vie vykúzliť len Jeho Pekelné Veličenstvo vo svojich najsilnejších chvíľkach. Singel "The Funeral Of Hearts" (podporený skvostným videoklipom) – dokonalý, absolútny „H.I.M. song“.
Aj po dvoch rokoch je to pravda, lepšiu skladbu H.I.M do tejto chvíle naozaj nezložili. Na albume "Love Metal" sa jej kvalitou približujú snáď len "Buried Alive By Love", "This Fortress Of Tears", prípadne "Sweet Pandemonium". V tej posledne menovanej Ville dokazuje, ako veľmi má rád hudbu sedemdesiatych rokov a hlavne BLACK SABBATH.
S odstupom času sa problémom dosky "Love Metal" zdá byť akási zvláštna "únava materiálu". Kompozície typu "The Sacrament" alebo "Circle Of Fear" naozaj neprinášajú nič nové, trpia náznakom kolovrátkového efektu. Inými slovami, Valo by ako skladateľ potreboval v kapele zdatného gitaristu - sekundanta, ak nie priamo oponenta - niečo na spôsob skvele fungujúcého tandemu Lee Dorrian/Garry Jennings v CATHEDRAL. Obávam sa však, že v prípade nevýrazného Lindeho niečo také nikdy nebude možné.
Zo štvorice diel, ktoré majú H.I.M. doposiaľ na konte, tak musím "Love Metal" chtiac-nechtiac hodnotiť ako to najmenej vydarené.

[7,5 / 10]
Cit pro něžnou a cukrovanou melodku prosvítá z každé vteřiny, přesto se nemůžu zbavit dojmu, že HIM již řekli vše důležité ve svých neotřelých počátcích a teď vaří pouze slabé přeslazené čajíčky. „Love Metal“ se dozajista zařadí mezi další z komerčních triumfů kapely a osloví zejména fanoušky nenáročných pop rockových pišingrů s částečným náběhem k tvrdosti. Ostatnímu posluchačstvu doporučuji pohov a čelem vzad…


Autor recenze:
6 / 10

Redakce:
7,5 / 10

5,2 / 10





Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page