Pátek
22.6.2018
Denní verze
 id
 heslo
Rok vydání
2003

Vydavatel:
Black Mark Productions

Stopáž:
63:23

Studio:
domácí

Produkce:
Quorthon

1. Fanfare
2. Blooded Shore
3. Sea Wolf
4. Vinland
5. The Land
6. Death And Resurrection Of A No
7. The Messenger
8. Flash Of The Silverhammer
9. The Wheel Of Sun
10. Instrumental

Quorthon
cokoliv si vzpomenete

Bathory (1984)
The Return (1985)
Under The Sign Of The Black Mark (1987)
Blood Fire Death (1988)
Hammerheart (1990)
Twilight Of The Gods (1991)
Jubileum Volume I (1993)
Jubileum Volume II (1993)
Requiem (1994)
Octagon (1995)
Blood On Ice (1996)
Jubileum Volume III (1998)
Destroyer Of Worlds (2001)
Nordland I (2002)
Nordland II (2003)

Komunální odpadBATHORY - Nordland II

Je hluboká noc. Hladina řeky klidně odpočívá, odraz nebeské klenby konejší ve své náruči, všude klid a mír. Když tu náhle dračí přídě Drakkarů rozčeří hladinu. Zahalené siluety vikingských bojovníků nezřetelně proplouvají tichem k dřevěnému molu, poutají bujná plavidla a neslyšně kontrolují zbraně. Přepad začíná, postavy běží krvi vstříc. V jejich čele pokulhává povědomá postava - nejslavnější grobián Quorthon. Ale co se to děje? Zakopnul! Tak tak udržel rovnováhu… u Odina, teď dokonce padá a stovky jeho následovníků nelení a dupou mu po zádech! Z hustého listoví pozorují pád modly dětské oči...

Dědečku, vyprávěj mi příběh!
Dobře, běž a přines si knížku…
…ne, ne, nechci žádný vymyšlený, chci skutečný příběh!
Skutečný příběh?
Ano, vyprávěj mi o tom, když jsi byl chlapcem.
Tak dobře, vezmu tě s sebou na dlouhou cestu časem…

„Byl mladý a mládí je plné odporu k pravidlům. Dokonce i ve Švédsku, takže není divu, že již jako mlíčný cucák v osmdesátém třetím zakládá kanální spolek BATHORY. O rok později vtrhne do světového undergroundu se stejnojmennou prvotinou, hned ten následující svůj úder potvrdí plackou "The Return" a byť jde z dnešního pohledu v obou případech o obyčejný chlív, na čerstvě se formující blackovou scénu mají obě tato alba vliv značně průkopnický. Textově se pohybuje hluboko v satanských klišé a celou tuto éru završuje trojkou "Under The Sign Of The Black Mark". Nejlepší léta ho ale teprve čekají, protože čertům je tím definitivně odzvoněno a námětové kormidlo se otáčí k hrdinským břehům (nejen) vikingských předků. Opěvovaný "Blood Fire Death" načrtl epických možností, ovšem k dokonalosti je dotáhl až výtečný "Hammerheart". Dávné pravidlo o nemožnosti vstupu do stejné řeky pro něho neplatí, "Twilight Of The Gods" totiž vyřčené důrazně potvrzuje a akustickou pompézností svého „Ergo kladívko“ předchůdce minimálně vyrovnává. Jenže léta nadbytku kreativity mizí v nenávratnu. Už neví co hrát. Zkouší si vyčistit hlavu sólovými počiny, zkouší navázat na kanální začátky prostřednictvím alb "Requiem" nebo "Oktagon", zkouší znovu otevřít i epickou žílu s „Blood On Ice“ či loňským prvním dílem „Severní země“. Marně.

QuorthonZ řady zbytečných desek samozřejmě nevybočuje ani druhá část severské ságy a důvody jsou nasnadě. Stále je nahráváno na nějaký pofidérní x-stopák s demáčově plochým výsledným zvukem, stále se pracuje pouze s hrstkou dokola omílaných motivů, postavených na podobném mustru, v minulosti navíc dávno do mrtě vyždímaných. A výsledku rozhodně neprospívá ani Seversky Monumentální™ rejstřík kláves. Alespoň náznak něčeho kloudnějšího kdyby byl? Ale bohužel, kde nic, tu nic. Jen přízeň peněženek až za hrob věrných fanoušků kultovní atmosféry prastarých časů a dalších zbytečně nadnesených frází. U BATHORY totiž již dávno jde jenom o co nejvíc peněz za co nejmenší námahu. Smutné, ale nikdo se tím už ani netají. A ruku na srdce, podobně zbytečné desky vycházejí dnes a denně. Tahle má navrch jenom kdysi zajímavou a inovativní značku, nic víc!“

A to je celé, líbilo se ti mé vyprávění?
Jasně, bylo skvělé!
To jsem rád, a teď už dost řečí a spát!
Dědečku?
Ano?
A kdo byl ten muž?
Cože, kdo to byl? Přece QUORTHON – KRÁL ROZLADĚNÉHO MUZICÍROVÁNÍ A OBCHODNÍK ŠIKULA!!!


Darkmoor

Zveřejněno: 16.4.2003



Názory redakce
Immortal
28.2.2004

Aha! Tak s kolíčkama jsem od prvního dílu trošku potočil, co se ale stalo nevím. Teď ještě přijít na to, proč je sakra na tom hmatníku tolik pražců?

[1,5 / 10]
Quorthon se již poněkolikáté snaží vyvolat dávno zemřelého ducha zásadních alb typu "Hammerheart" a jeho zoufalé pokusy mají čím dál sestupnější charakter. Co na tom, že je to zoufale prázdné a nudné, skalní si to stejně koupí kvůli logu, budou vést řeči o "jedinečné atmosféře", kasička se naplní a zase bude na pár let za co žít.

Autor recenze:
2 / 10

Redakce:
1,5 / 10

7,3 / 10





Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page