Pondělí
18.12.2017
Noční verze
 id
 heslo
Rok vydání
2003

Vydavatel:
Redblack

Stopáž:
45:02

1. Omen
2. Then
3. Madness Of The Graves
4. Talking Bones
5. Endowment
6. Tree
7. Autumn
8. In The Heart Of Darkness
9. The Last Gate
10. Afterwards

Jiří "Big Boss" Valter
spev

Petr "Blackie" Hošek
gitary

René "Evil" Kostelňák
bicie

Marek "Ashok" Šmerda
gitary

Igor "Igor" Hubík
basgitara

Deep In Hell (demo) (1988)
Reap of Hell (demo) (1988)
War of Rats (demo) (1988)
Messenger of Darkness (demo) (1989)
The Trial (demo) (1989)
Zjevení (1990)
Hell Symphony (1991)
Temple In The Underworld (1992)
Kärgeras (1996)
The Book (2000)
Black Seal (2001)
Madness of the Graves (2003)
Casilda (2006)
Deep In Root (DVD) (2006)
Daemon Viam Invenient (2007)
Heritage Of Satan (2011)

ROOT - Madness Of The Graves
Prekladať názov ROOT je rovnako zbytočné ako týchto služobne starých harcovníkov nejako obšírne predstavovať. Tak sa obmedzím len na strohé konštatovanie, že ROOT nám po dvojročnom úsilí (?) prinášajú Šialenstvo Hrobov". Moje očakávania boli skôr naplnené zvedavosťou, čo ROOTi tentokrát vymyslia a skôr obavami o to, či tento album u mňa neprepadne, čomu by som určite bol nerád. Po dôkladnom počúvaní a prepočúvaní musím povedať, že to sa v žiadnom prípade nestalo. Uvedomujem si tiež, že toto hudobné posolstvo bude prijímané zrejme kontroverzne. Aj keď odporúčal by som si album každému dôkladne vypočuť bez predsudkov tak mu hudobná kvalita a množstvo nápadov nemôžu ujsť...Presuňme sa radšej priamo na cintorín..

Na zvláštny cintorín, kde hroby nie sú nemé...práve naopak rozprávajú príbehy. Príbehy nie len tak nejaké, ale priamo zhudobnené legendy starých časov, naplnené mýtmy a temným podtextom svojich nenaplnených osudov. A tieto osudy sú nám tlmočené skrz členov ROOT. A ako sa im v tom darí. Ja osobne si myslím, že výborne, pretože keď sa skĺbi zohratá zostava, muzikantská zručnosť so zaujímavou spájajucou ideou, nemôže vzniknúť vyslovene zlý materiál, práve naopak. Presnejšie popisovať hudbu, akú ROOT produkujú je to isté ako sypať soľ do mora. Určite však ROOT hrajú metal  mysticko temnej podoby  a výrazovými prostriedkami, ktoré túto rozvíjajú. Tak čím sa „Madness..." líši od svojho predchodcu? V prvom rade to je jednotná myšlienka a dá sa povedať, že sa jedná o koncepčný album. Tento fakt ide ruka v ruke nielen s ideovou náplňou (ktorú som ozrejmil v úvode), ale vo veľkej miere aj hudobnou zložkou". Pôvodný smer, ktorým sa ROOT v posledných rokoch uberajú zostal zachovaný, no ak mam porovnávať s Čiernou Pečaťou" tak tento prístup je jednoznačným pozitívom.

Album pôsobí omnoho zovretejšie a pevnejšie, v konečnom dôsledku ako nedeliťeľný celok. Nielen v tomto tkvie posun, ktorý kapela učinila. Určite tu badať zlepšenie v kompozičnej úrovni, skladby sú komplexné, energické, plné neodbytných prísad, aké ROOTi používajú. Blackieho hra je určite nezameniteľná a stále ju dovádza k vyššej dokonalosti, rovnako množstvo vyhrávok, bleskurýchlych (Ashokových) sól, aj premyslenejších postupov, ktoré dokážu aj emotívne zapôsobiť. Gitarová zložka je výborne stmelená Evilovou rytmikou. Evilov štýl bicích mám ja osobne veľmi rád a ani tentokrát ma v žiadnom prípade nesklamal. Trocha by som uvítal výraznejšiu basgitaru, aj keď tento element je výraznejší ako v minulosti, čo je ďalšie pozitívum. Samostatnou kapitolou je ako vždy sám Boss, ani ten nezostal na mieste, ale skúša aj nové (vyššie) pevecké polohy, ktoré sami veľmi rýchlo pri počúvaní nájdete. Či už to je Endowment", alebo v baladickej Autumn" Boss má skrátka dosť jedinečný a charizmatický vokál a vie s ním výborne pracovať. Nezostalo len pri gitarách, ale aj tentokrát sa o atmosféru tiež starajú občasné klávesy, alebo aj akustické party, ktoré mňa osobne veľmi príjemne prekvapili (v Endowment" napríklad).

Spomínal som už energiu, tá kulminuje do polovice albumu a určite si len málokto nebude nepoklepávať aspoň nohou pri Talking Bones", druhá polovica až záver tiahnú viac k melanchólii s pripomienkou časov Knihy" Veľmi príjemným spestrením je v tomto smere Autumn" A dostávam sa aj k bodu kritiky a to, pre mňa trocha zbytočnou psychedéliou The Last Gate", ktorá na prvýkrát možno prekvapí, ale počúvať to viackrát pri ďalších posluchoch albumu už nedokážem. Týmto by som menoval snáď jedinú subjektívnu chybu tohto diela.

Tak to definitívne zhrniem, ROOT nahrali pre mňa album, ktorý určite nesklamal. Vo svojej podstate melodickejší na počúvanie, no vyžaduje si svoju pozornosť viacerých posluchov vzhľadom na slušné množstvo technických fines a komplexnosti, ktorou ovplýva...A samozrejme to hlavné, atmosféru,  emotívny náboj a mystické posolstvo...

P.s.: Ešte sa chcem "poďakovať", česko-slovenským poštám za stratu a nedoručenie tohto promo CD...ĎAKUJEM


Arrow

Zveřejněno: 10.3.2004



Názory redakce
Louža
17.3.2004

Horší, horší, nejhorší. Toť křivka polularity ROOT odrážející se v mých očích během posledních let. Stále ještě nemohu zapomenout na přenádherné Kargeras, ty tam jsou harmonie z Corabeu. Místa kam směřují současní ROOT (a nejen oni totéž se týká i CALES) jsou pro moji osobu asi zapovězena. Na novince nespatřuji sebezajímavější věc. Je zde jen tuna nepřístupných extratvrdých riffů, sem tam sólo a standartní Big Bossův výkon. Poslelství jasné. Nadále zůstávám u vynikajícího EQUIRHODONTa. Novinku jsem naprosto nepochopil. Alibisticky za pět, kdyby náhodou někdy...

[5 / 10]
Noisy
11.3.2004

Na tomto kotoučku přicházejí ROOT s propracovanějším a kompozičně promyšlenějším materiálem než na minulé desce „Black Seal“, která pro mě byla překvapivě poněkud nevýrazná až nudná. Složitější aranže navíc nijak neoslabují silnou, u ROOT již se samozřejmostí přijímanou atmosféru skladeb. Naopak, propracovanější struktury povětšinou přivádějí skladby k postupné gradaci nálad a emotivní náboj se tak ještě zesiluje. Navíc má Big Bossův vokál jako vždy nenapodobitelné charisma, které u mě působí jako katalyzátor burcující vnímání. A když uvedu, že Blackieho bravurní kytarová hra je zde silně cítit podobnou náladovou polohou, která mě zcela dostala na albu „The Pass In Time“ jeho projektu CALES, každý už jistě pochopil, že ode mě musí přijít jen chvála. Takže to uzavřu spokojeným konstatováním, že po poněkud nevýrazné minulé desce se panáčkům z ROOT dle mého názoru znovu podařilo dostat do své hudby ten náladově atmosférický náboj, který mi v jejich projevu tolik imponuje.

[8,5 / 10]
Darkmoor
11.3.2004

S hudbou ROOT jsem nikdy (snad tedy kromě úplných začátků) žádné problémy neměl, avšak nemusím afektovaný zpěv (takové to rozechvěné óóó-ééé) a tím právě Big Boss disponuje. S tímto handicapem se musím vypořádat i u "Šílenství..." a ač bych si ušetřil spoustu výkřiků, smíchu a pověstných "éééé", tentokráte to jako celek nepůsobí vůbec špatně. Tedy krom zaříkávání "The Last Gate" s ukrutnou stopáží, jejíž přínos spočívá pouze ve schopnosti narušit do té doby pěkný a plynulý spád desky.

[7 / 10]
Marigold
10.3.2004

ROOT mě opět dokázali mile překvapit... "Madness Of The Graves" narozdíl od Černé pečeti přináší poněkud méně přístupný materiál, složitější, komplexnější, a přitom značně trvanlivější a snad ještě o chlup atmosferičtější. Velice pozitivně hodnotím Big Bossovu snahu vytáhnout i nějaký ten hlavový rejstřík, který dokáže temnou matérii desky rozněžnit a tím ozvláštnit. ROOT zkrátka prokázali, že mají hluboký kořínek a navzdory dlouhému klíčení ve světové metalové černozemi ještě dokáží vydat plod, který posluchačům dokáže zachutnat trochu jiným způsobem nežli ty předchozí. Chuť Šílenství hrobů je poněkud zemitější, těžší a dusnější než chuť Černé pečeti. A srovnatelně opojná...

[8,5 / 10]
Solídny album pokračujúci v tradícii albumov ROOT posledného obdobia. Inštrumentálne solídny, produkčne tiež, s dostatkom zaujímavých a pestrých momentov. Určite ucelenejší a svojím spôsobom melodickejší a komplexnejší ako jeho predchodca.

Autor recenze:
8,5 / 10

Redakce:
7,2 / 10

7,3 / 10





Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page