Sobota
21.7.2018
Denní verze
 id
 heslo
Rok vydání
2004

Vydavatel:
Demolition Records

Stopáž:
47:18

Studio:
Wildtrax Studio, Durham, Eden Studios, London & Damage Inc Studio

Produkce:
Kevin Ridley

1. Intro (Pipes Solo)
2. Do They Mean Us
3. A Good Day To Bury Bad News
4. Anotherdrinkingsong
5. A Survival Campaign
6. The Song Of No-Involvement
7. The Parliament Of Fools
8. Ten Little Kingdoms
9. Like...A Ballad For The Disenchanted
10. Lightening The Load
11. NTRWB
12. Hybrid Blues
13. Outro (The Dissolution Of Parliament)

Kevin Ridley
zpěv, kytara, akustika

Steve Ramsey
sólová kytara, akustika, sbor

Graeme English
basa a akustiky

George Biddle
housle, klávesy, klavír

Arron Walton
bicí a perkuse

The Wayward Sons Of Mother Earth (1991)
A Burnt Offering For The Bone Idol (1992)
Jonah´s Ark (1993)
Prince Of The Powerty Line (1994)
Silent Whales Of Lunar Sea (1995)
Old Rope (kompilace) (1995)
Irrational Anthems (1996)
Oui Avant-Garde A Chance (1996)
The Answer Machine (1997)
Vintage Whine (1998)
Folkémon (2000)
No Daylights Nor Heeltaps (2002)
A Semblance Of Normality (2004)
In The... All Together (2009)
Forward Into The Past (2017)

SKYCLAD - A Semblance Of Normality

Čtyři dlouhé roky uběhly od doby, kdy naše přehrávače poprvé okusily „Folkémona“. Nebyl od zavedené japonské firmy, nezdobilo ho tetování, válečné barvy, ani k němu titulní song nenazpíval žádný z všeobecně uznávaných umělců. To jen básnický mozek tehdejšího frontmana britských skotačivých leprikónů SKYCLAD, Martina Walkyiera vytryskl v pravidelném gejzíru a společně se svými hudebními kolegy předložil výsledky poctivé práce nám natěšeným fanouškům. Radostný to den, bohužel se smutným závěrem, neboť tahle výživná sprška nápadů měla být na dlouhou dobu poslední.

SKYCLADMartin totiž sbalil své básnické srdce proletářského buřiče společně s bubeníkem Jay Grahamem a podvolen chuti znovuoživit svou dávnou kapelu SABBAT ukázal překvapenému zbytku kapely záda. Pro skupinu tím začaly ne zrovna příjemné časy, ale semkla se a bojovala. Pravda, pokus v podobě alba klasických „hitů“ s novým pěvcem („No Daylights Nor Heeltaps“), kterým se přese všechna očekávání nestal nikdo mimo okruh pohrobků, nýbrž dosavadní kytarista a skladatel Kevin Ridley, nedopadl příliš dobře. Přece jenom, Walkyier byl sice prachmizerný zpěvák, ale charisma z jeho hlasu stříkalo na všechny strany. A na to Ridley, při vší snaze a zachování původních aranží, prostě nestačil. Už tehdy se spekulovalo, jak asi bude vypadat nový materiál, který by přece jenom mohl bezradného Kevina nakopnout správným směrem, navíc když si všechno může zkomponovat takříkajíc „do huby“. No a výsledek teď máme před sebou.

A první pocit je spíše rozpačitý. Z beden se valí klasicky rozjuchaná směska a člověk marně přemýšlí, co je vlastně špatně. Zakáže-li si však všechno shazovat pouze na zpěv (upozorňuji, že to nepřijde hned), s překvapením začne zjišťovat, že obsažený materiál vůbec není špatný. Takové kousky jako hitová countryovka „Another Drinking Song“, kterou rozetne pěkně svižný refrén, hned následující „Survival Campaign“ s hodně povedenou melodií nebo zpěvná „Lightening The Load“ by se mohly hrdě vystavovat na jakémkoliv albu skupiny z let hojnosti. Jistě, najdou se kousky průměrnější, občas i citující z minulosti. Například úvodní (nepočítáme-li dudácké intro) vypalovačka „Do They Mean Us“ nebo á capella začátek „Parlament Of Fools“. Není to však nic strašného a kupříkladu druhá jmenovaná jinak bezesporu patří k tomu nejpovedenějšímu. Pár smyčců navíc, které občas podpoří housličky zrzky Georginy Biddle, jsou naprosto v pořádku, i když skutečně účelně zafungují pouze v pomalejších skladbách. A vida, i zpěv je naprosto v pořádku třebas v překrásně smutné perle „Hybrid Blues“. Ono to snad nakonec přece jenom bude fungovat? Myslím, že by mohlo, byť občasný výpadek spojení neskrývám.

Těžko zazlívat SKYCLAD, že pokračují v tom, co umějí nejlépe. Těžko se vztekat, že namísto koketování třebas s módním pagan zoufalstvím, tradiční kompoziční duo Ramsey/Ridley hrne svou káru skočných, nekomplikovaných, přesto uhrančivých písní s lidovou přímočarostí hrdě dál. Jen tak, prostě a od srdce. Mít Kevin Ridley charisma mistra Walkyiera, není co řešit. Takhle je výsledek určitě slabší, přesto bych „nové“ SKYCLAD už nemohl jen tak poslat ke všem čertům. Po prvním poslechu možná, teď však nikoliv. Jsou totiž skupiny, které si všechno musí vydřít vlastní pílí, potem a chutí po muzice. Tohle je jedna z nich a tak vás prosím, zkuste jim dát šanci. Nic to nestojí a třeba budete příjemně překvapeni.


Darkmoor

Zveřejněno: 1.10.2004



Názory redakce
Milda
28.6.2006

Člověk zvyklý na Walkyiera bude toto album jistě dlouho vstřebávat a třeba si ani nezvykne, ale pokud mu dá šanci a pochopí, že se SKYCLAD stali tak nějak "jinou" kapelou, tak bude odměněn parádním posluchačským zážitkem. Kombinace melodického powermetalu s housličkami funguje parádně a skladby jako "Hybrid Blues", "Another Drinking Song", nebo "Parliament Of Fools", to jsou prostě pecky se všim všudy. A ten zvuk - jednoduše nádhera!

[9 / 10]
Marigold
29.3.2005

Aha!!! Kdo říkal, že to bez Martina nepůjde? Co? No kdo? Aha, já... Tak jsem se prostě spletl, to se stává i v lepších rodinách, ne? "A Semblance Of Normality" je totiž velmi dobré album. Nic na tom nemění fakt, že Kevin Ridley v hlase nemá tu nakažlivou výbušnost Martina Walkyiera. Materiál si šikovně napsal na tělo a jeho zpěvnější projev sem náramně pasuje a exceluje jak velkou jistotou ("Hybrid Blues") tak energií ("Another Drinking Song"). Jinak se materiál nese na vlnách klasických SKYCLAD. Od skočných hospodských vypalovaček, přes metalovější hluky až po křehčí baladické party. K tomu všemu krásné housličky Georgie Biddle, chytlavé refrény, solidně hutný zvuk a pár slabších chvil. Celkově poctivá osmička.

[8 / 10]
"Nééé, to se nemělo stát... nééé to mi dělat neměli... SKYCLAD bez Walkyiera jsou prostě poloviční, bohužel, je mi líto." Jenže to není celá pravda a kdo si dá tu práci, zjistí, že pod povrchem stále tepe to skočné a pravdivé srdce. Zjistí, že ač stíháni osudem, stále stojí na nohou, stále se rvou. Buch... buch... SKYCLAD.

Autor recenze:
6,5 / 10

Redakce:
8,5 / 10

8,2 / 10





Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page