Čtvrtek
24.5.2018
Denní verze
 id
 heslo
Rok vydání
2004

Vydavatel:
Sanctuary Records / Mayan / Panther

Stopáž:
58:11

1. No W
2. Waiting
3. Worthless
4. Wrong
5. Warp City
6. W TV
7. World
8. Wkyj
9. Worm
10. Track 23
11. Track 69

Al Jourgensen
hlas, kytary, samply

Nikle Sccacia
kytara

John Monte
baskytara

Mark Barker
bicí

Bryan Kehoe
kytara

Darryl James
klávesy, samply

With Sympathy (1983)
Twitch (1986)
The Land Of Rape And Honey (1988)
The Mind Is a Terrible Thing To Taste (1989)
In Case You Didn´t Feel Like Showing Up (Live) (1990)
Psalm 69 (1992)
Filth Pig (1996)
Dark Side Of The Spoon (1999)
Animositisomina (2003)
Houses Of The Molé (2004)
Rio Grande Blood (2006)
The Last Sucker (2007)
Relapse (2012)
From Beer to Eternity (2013)
AmeriKKKant (2018)

MINISTRY - Houses Of The Molé

Al Jourgensen, šéf a hlavní mozek MINISTRY, zbyl po odchodu svého kumpána a druhého nejdůležitějšího člena Paula Barkera na veškeré řízení kapely sám. A už teď mohu s klidem prohlásit, že se Barkerův úprk do poklidných dnů, strávených v kruhu rodinném, na chodu kapely nikterak nepodepsal. Právě naopak. MINISTRY útočí silou nevídanou. Jakoby po letech strávených v příšeří temných heroinových brlohů a slizkých kanálů, kudy odtéká snad všechna špína amerických velkoměst, znovu povstali a hrdě demonstrovali v zapálených ulicích.

MINISTRYNové album je o mnoho kytarovější, razantnější, rychlejší než jeho předchůdci. Jakoby se vrátila chuť a energie z „Psalm 69“. Úvodní „No W“ obohacuje sampl z Carmina Burana, který umocňuje dojem rozpoutání posledního světového požáru a počátek soudného dne. Metalově industriální thrash s pekelným kazatelem Jourgensenem coby vyslancem ze světa za oponou. Zdrcující tempo v druhé protibushovské „Waiting“, kde Jourgensen řve jako cyborg zasažený ručním granátem, je momentem, kdy jsem už tušil velký návrat. A také, že ano. Třetí kovově chladnými údery rozsekávaná „Worthless“ se sloganovým refrénem patří k nejpovedenějším položkám alba. Ďábelské dunění dodává skladbě, která nepatří zrovna k nejrychlejším, na obrovské síle. Následuje „Wrong“ – futuristické rifforama pochodu rozbombardovaným Detroitem, kde MINISTRY rozpoutali totální světový chaos. Na tento okamžik jsem čekal 12 let – obrovská energie, kytary nabroušené jako atomické cirkulárky a hrdé protivládní vzkazy demonstrované těmi nejpověřenějšími. Výtečná jsou také demonizující a řádně chaotická kytarová sóla a různé vřískavé kytarové zvuky, zastoupené na albu v nevídaném počtu. A vůbec celá deska je jaksi více kytarová, energičtější, oprostěná od dusivého bahna a potemnělé hniloby z období třeba „Dark Side Of The Spoon“. Následují dvě ultrarychlé vypalovačky „Warp City“ a „W Tv“, přičemž první je spíše brutálním industriálním thrashem s prvky death metalu a druhá rezolutní, samply prošpikovanou, grind corovou vánicí. Můj osobní favorit má číslo sedm a název „World“. Střední tempo, netradiční protirytmus, nahuštěný táhlý riff a zvrácennost brutálního, a přesto melodického refrénu, je tím, čím mne tato skladba uhranula už na první poslech. Celé to je ozdobeno nejrůznějšími špinavými echy a samply. V závěru alba patří k nejsilnějším momentům táhlá „Worm“. Skladba s výrazným bluesovým nádechem obsahuje skvěle zaaranžované slide kytarové a harmonikové plochy, díky nímž MINISTRY působí jako industriální obdoba LED ZEPPELIN (když si pochopitelně odmyslíte Jourgensenův hlas).

Jak už asi tato ve značné míře oslavná recenze napověděla, MINISTRY nahráli přesilné a brutální album. Je o mnoho více metalové, riffové a zároveň čitelnější než kterékoliv jiné předtím. Je však i více předvídatelné. Naleznete na něm typický rukopis kapely, myšleno však v tom nejlepším. Al Jourgensen, který je znám svými protirepublikánskými politickými postoji, se vydal z maxima. Nasrán vývojem světových údálostí posledních let, které, jak sám říká, měli blahodárný účinnek na jeho hudební invenci, představil z mého pohledu desku, nemající v diskografii MINISTRY konkurenta. Žalm 69 byl roztrhán.


Stray
Stray

Zveřejněno: 22.9.2004


Názory redakce
Dalas
22.9.2004

Přiznám se, od Ala jsem takovýto návrat už nečekal. Když jsem znechuceně poslouchal předešlou desku „Animositisomia“(2003), zlomil jsem nad MINISTRY hůl, s tím, že na hudebním vrakovišti přibude další mrtvolka. Leč starého heroinového lišáka neradno podceňovat. Nová nahrávka je i dle mého názoru dostatečně kvalitní, aby nadchla skalné a potěšila ty zklamané. MINISTRY si už si svůj hudební vývoj „vydřeli“ zhruba před 10-ti – 15ti léty a teď už si jen v poklídku a ani nikterak nenápadně sahají do vlastní minulosti a zkládají tak z jednotlivých fragmentů tuto mozaiku. Kytary zní stejně lomozivě jako na „Filth Pig“(1996) a skladby svou úderností zase ponejvíce připomínají nezpoutané období desek „The Mind Is A Terrible Thing To Taste“(1989) a fenomenálně úspěšné „Psalm 69“(1992). Celkově se deska velmi dobře poslouchá a hluchých míst je na ni jako šafránu. Dokonce dojde i na Alův oblíbený nástroj – foukací harmoniku. Pokud od MINISTRY neočekáváte nějaké novátorství, ale „jen“ poctivou kvalitu, „Houses of The Molé“ vás nemůže zklamat.
Pro mě osobně zůstává nepřekonanou jedničkou temná a depresivní deska „Filth Pig“.

[7,5 / 10]


Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page