Středa
13.12.2017
Denní verze
 id
 heslo
Rok vydání
2004

Vydavatel:
AFM Records

Stopáž:
57:44

Studio:
Gernhart Studios

Produkce:
Martin Buchwalter

1. The Loser´s Ball
2. Pathfinders
3. Jigsaw Puzzle
4. The Silk Dilemma
5. Disappearing Sand
6. Moonchariot
7. The Perpetual Knot
8. Another Haven
9. A Fiery Stride
10. Midnight Circus
11. A Poem Fo The Firmament

Kleid
vokály

Jarpen
kytara, řev

Aydan
kytara, sbory

Gorlan
basa

Elyghen
viola, klávesy

Zender
bicí

Hosté

Pauline Tracey
zpěv, sbory

Laura De Luca
zpěv, sbory

Giada Etro
zpěv, sbory

Metti Zimmer
zpěv

Umberto Corazza
flétna

+ smyčcový kvartet

To Oak Woods Bestowed (demo) (2000)
Heathereel (2001)
Wyrd (2004)
The Winter Wake (2006)
The Scythe (2007)
Two Tragedy Poet (…And A Caravan Of Weird Figures) (2008)

ELVENKING - Wyrd

Elfové z italských hvozdů vytančili na scénu poměrně elegantně... rozkřepčený folk metal z prvotiny „Heathenreel“ vlekl na zádech snahu po epické vznosnosti krefeldských slepců a též neslaný nemastný vokál páně Damnagorase, přesto měl určité kouzlo lehkosti a nakažlivý šarm. Na krátký čas se od ELVENKING oddělil frontman Damnagoras, a tak svitla naděje na rapidní zlepšení vokální složky. Svitla a vzápětí zhasla, protože rozdíl mezi dočasným nástupcem Kleidem a veteránem Damnagorasem je leda v přezdívce. Unylý hejkal lesní za unylého hejkala lesního... a to se vyplatí! Ale sper to skřet... na minulém albu to šlo hlas nehlas, tak jakýpak s tím štráchy!

ELVENKINGPodstatných změn oproti minulosti je jako šafránu v českých hájích... Zvuk zůstal ve stádiu italského speedového průměru, aranže si stále zavdávají s housličkami a semo tamo svoje připískne i flétnička. Jen samotná hudební forma se nepatrně posunula od vznosné metalové epiky ke kočkování s tvrdým folk rockovým písničkářstvím, jaké k dokonalosti dotáhli walkyierovští SKYCLAD na albu „Irrational Anthems“. Jinými slovy, ubylo monumentálního klávesového troubení, heroických zpěvů a dalších klišovitých libůstek a přibylo snahy po jednoduché a chytlavé vokální složce. Speedový úprk střídají spíše rychlá a skočná tempa, mocně podporovaná folkovými motivy, z nichž je inspirace albionskými básníky cítit na sto yardů (ono se vlastně stačí kouknout na obal...). Ke cti ELVENKING budiž přičteno, že se zbaběle neschovávají za kmínky mladých bříz, ale jdou s pravdou pěkně ven... Číslo tři na „Wyrd“ totiž okupuje jistá „Jigsaw Puzzle“, s gustem zahraná překopávka SKYCLAD. A od toho se mnohé odvíjí. Elfíci se úporně snaží zopakovat šťastné soužití metalové energie a folkové veselosti i ve vlastní tvorbě a párkrát se skutečně zadaří – „The Silk Dilemma“, „Moonchariot“, “The Perpetual Knot“... to jsou všechno povedené a chytlavé exempláře, které mají jednak jasné pojítko k minulému albu, druhak se jim daří znít dostatečně písničkově a rozverně. Bohužel stejně početné jsou songy, které sice mají pár pěkných míst, ale které jsou uhněteny z nedobrých a žluklých klišé, mnohdy hraničících až s čirým pagan křováctvím (za některé pasáže by se nemusel stydět ani Sahula vulgo úchyl Průša). Nic neříkající série samoúčelných sól, stupidních riffů, nuceně kvičícího Kleida a též mizerných ženských vokálů... Prostě heavy metalové nešvary v plné zbroji. Tyhle zahnívající vývraty bohužel poškozují dojem z jinak uspokojivě se zelenající vegetace elfího lesíka a zanechávají hořkou pachuť na jazyku.

Poměr zdravých kmínků a shnilotin je tak půl na půl. Bohužel, když už se chcete roztančit, sjede vám noha po slizké uhnívající kůře a natlučete si makovici o pařez. Nezdá se mi, že by „Wyrd“ byl o mnoho horší než předchůdce „Heathereel“, ale tam mnohé zachraňovala svěžest a nadšení, s jakým se ELVENKING pustili do díla. Za jediný velký přínos jejich novinky považuju fakt, že mě po letech zase přivedla k báječné desce „Irrational Anthems“. V jejím stínu „Wyrd“ sotva živoří, ačkoli na současné folk metalové scéně patří k tomu životaschopnějšímu. Popravdě, mezi šeroslepými trolly, skřety, trpajzlíky a další havětí je jednooký elf... no, králem sice ne, ale zchudlým grófem určitě.


Marigold

Zveřejněno: 14.10.2004



Názory redakce
Louis
18.10.2004

"Wyrd" je zcela určitě celkem povedenou deskou. Co na tom, že až příliš často si člověk při jejím poslechu vzpomene na SKYCLAD, když to nejpodstatnější - tedy že v rámci možností zůstává kapela sama sebou - ELVENKING upřít nejde. Čili směle do tance a na nějaké to škobrtnutí nehleďme, vždyť co by to také bylo za pořádný metalový odzemek, kdyby si člověk sem tam nepřivodil nějaké to škrábnutíčko.

[7 / 10]
Louža
14.10.2004

Tak z téhle desky mi bylo už při prvním poslechu pořádně blivno. Pravda, mají silné intro, jenže ten hevík potom...jenže potom jsem se do alba víc zaposlouchal a seznal prostý fakt, že "Wyrd" je i přes lehký agrární nádech prostě promakaný kousek. To, že obalem, či zvukem přísluší kamsi ke SKYCLAD až zase tolik nevadí, protože tu jsou znatelné rozdíly. ELVENKING jsou oproti SKYCLAD hozeni méně do extrému a více do klasického heavy metalu. Nejsem pedant na "hudbu pro kritiky" a aby se mi něco líbilo, nemusí to hrát zrovna na šestnáct čtrnáctinek. Řídím se spíš pravidlem "Buď to tam je, a nebo není." a v hudbě ELVENKING to prostě docela je.

[7 / 10]
Dalas
14.10.2004

Z času na čas se asi každému přihodí, že mu sedne i nahrávka z hudebních sfér, které mu běžně zrovna dvakrát nevoní. To je i případ těchto italských vyjuchanců. Čím mě tedy tak zaujali? No hlavně tím, že většina jejich písní nepostrádá silnou a vkusnou melodii a slušné (byť nikterak složité) aranže. Jako celek na mě „Wyrd“ působí velmi celistvě a i přes některé na můj vkus až přiliš speedově klišovité pasáže, příšerný ženský zpěv v první skladbě a místy zbytečně natahovanou stopáž, se mi těch 57 minut příjemně poslouchalo. Speed metal se dá dělat i bez falzetového píštění, podbízivých a laciných melodií a chlapáckých póz. Pak nemůžu mít vážnějších námitek.

[6 / 10]
Darkmoor
14.10.2004

Strašný hlas a strašný začátek celého alba, neb v první "středověké" písni mužský vokál doplňuje neuvěřitelně falešná a rozklepaná "diva" svým "operním" vokálem. A je to trochu škoda, protože ELVENKING sice bezpochyby našli svůj nový inspirační pramen v nehynoucí diskografii SKYCLAD, jedná se však o místy docela povedený heavík. Nic co by vás uhranulo, ale ani žádný průšvih a pokud se povede melodka, jako dejme tomu ve třetí "Jigsaw Puzzle" a několika dalších, říkáte si, proč vlastně ne?

[6 / 10]
Vyměnili průměrného zpěváka za průměrného zpěváka a epický heavy metal naředili snahou o folk-rockové písničkářství po vzoru SKYCLAD... Výsledek nemá čím ohromit. Několik povedených tanečků najdete, ale škorně s nimi sotva v divém reji prodřete...

Autor recenze:
6,5 / 10

Redakce:
6,5 / 10

7,6 / 10





Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page