Pondělí
18.12.2017
Noční verze
 id
 heslo
Rok vydání
2004

Vydavatel:
Galactical Records

Stopáž:
42:33

Studio:
The Cube + The Albertine

Produkce:
Samael + Waldemar Sorychta

1. Moongate
2. Inch´Allah
3. High Above
4. Reign Of Light
5. On Earth
6. Telepath
7. Oriental Dawn
8. As The Sun
9. Further
10. Heliopolis
11. Door Of Celestial Peace

Vorph
vokály, kytara

Xytras
elektronika

Makro
kytara

Mas
basa

Worship Him (1990)
Blood Ritual (1992)
Ceremony Of Opposites (1994)
Rebellion (1995)
Passage (1996)
Exodus (MCD) (1996)
Eternal (1999)
Reign Of Light (2004)
Solar Soul (2007)
Above (2009)
Lux Mundi (2011)
Hegemony (2017)

SAMAEL - Reign Of Light

Vzpomínáte na skladbu „The Ones Who Came Before“ z alba Passage; na tu pasáž, kdy náhle uprostřed dark metalového třeštění zazní techno beat? Já ano. Šlo o jeden z mnoha silných dojmů, které ve mně tato výtečná deska zanechala. Psal se totiž rok 1996 a zmíněný moment by se dal označit skoro za herezi. Považte – temný metal a techno beaty! Pche! Tomu se mezi kovanými říkalo hřích... Jenže v porovnání s tímhle roztomilým hříškem by současná tvorba SAMAEL byla rovnou na svolání inkvizičního soudu a stavbu pěkně proschlé hranice. Myslím, že to je důvod, proč mám švýcarské mágy tolik rád. Dovedou dráždit. Zdravě provokovat. Bořit škatulky. Dělat věci po svém... Zdálo se, že po „Passage“ je metaloví encyklopedisté rychle polapili – ejhle, vždyť je to dark metal, to je jasný jako že Mejdni drhnou hevík... Ale nešť... Přišlo experimentální EPčko „Exodus“ a po něm neméně experimentální album „Eternal“ a škatulkářům sklaplo. SAMAEL rozjeli koket s elektronikou ve velkém, ubylo temné atmosféry, přibylo barev i melodií... A pak se pět let čekalo, co z nevyzpytatelných mozkoven pánů Vorpha a Xytrase vypadne. Vypadla deska „Reign Of Light“, která sice kráčí ve šlépějích „Eternal“, přesto přináší zase nové a neokoukané SAMAEL v plné polní...

VorphA jací jsou SAMAEL, ver. 04? Zdá se mi, že nezbední poutníci ze Švýcar vykročili vzhůru po šroubovici DNA skladby „Together“ z alba předchozího. Jejich současný muzikální design v sobě snoubí jednak dozvuky dark metalové minulosti (stále jsou dominantní zasekávané a monotónně burácející riffy, patrný je i dobře známý sborový efekt XYho Korgů), opojení moderními technologiemi (samply, beaty a efekty jsou už neodmyslitelným hávem kapely) a pak též electro-rockový smysl pro jednoduchou, ale chytlavou melodii (zejména výrazná refrénová složka). Když to pravá kopyta satanova promísí a řádně prohnětou, vyleze z toho futuristicky znějící hudební směska, kterou je dnes v módě škatulkovat jako cyber metal. Jenže nač zavírat SAMAEL do vězení a nutit je zůstat v mantinelech, když ve skutečnosti jsou nespoutaní a stylově roztěkaní? Charakteristickým rysem alba „Reign Of Light“ je inspirace blízko východní etno hudbou (otevírák „Moongate“, barvami pableskující elektro-plátno „Heliopolis“) a nepřeslechnutelný nádech taneční hudby (zřejmě největší hitůvka „On Earth“, slušně tepající titulka). V typickém zvukovém podání má výsledná hmota dar strhnout tělo do víru roboticky pravidelných rytmů (v tomto ohledu kraluje strojová „As The Sun“), nebo zahltit mysl palbou různorodých ornamentů (famózní „Telepath“, zmíněný „Heliopolis“). Staří temní SAMAEL si s novými SAMAEL-cyber kazateli podávají ruce hned několikrát (nejvýrazněji snad v „Inch´Allah“) a kupodivu koexistují ve shodě a míru. Vorphův zvířecí řev je tentokrát přikryt „zjemňovacím“ efektem, ale jeho nápadité frázování a ostré rázy, kterými dotváří dynamiku hudby, patří k tomu nejlepšímu, co kdy předvedl. Škoda jen, že chemie skladeb někdy vypoví službu a písně se promění ve monotónní příboj rytmů a motivů, kterému chybí ten správný náboj (bezzubá „Oriental Dawn“, nevýrazná zavíračka „Door Of Celestial Peace“).

„Reign Of Light“ je výtečná deska s několika slabšími místy. Narozdíl od nepřekonatelné „Passage“ zaří všemi barvami a je neskonale pestřejší, ale kvůli tomu místy ztrácí integritu... Jenže stále se jedná o výtvor, který je demonstrací originality a hudební vize, jakých valem ubývá. Jsem rád, že má srdcová kapela nezklamala a znovu potvrdila, že patří na vrchol metalové evoluce.


Marigold

Zveřejněno: 6.10.2004

WWW odkaz:


Názory redakce
Darkmoor
16.11.2004

Cirkusová show v zajetí techno rytmů - tak by mohl znít stručný popisek "Reign Of Light". Některé melodické linky jsou vskutku vydařené (furiantská "On Earth" kupříkladu), bohužel se však SAMAEL nevyhnou postupnému "vyhnípání" a mírně stereotypnímu mustru jednotlivých písní. Ale poslouchá se to hezky...

[6 / 10]
Thorn
10.10.2004

Zoberieme elektronické spodky à la KOVENANT, pridáme trochu spomienok na osemdesiatky, štipku RAMMSTEIN, spev necháme drsný (veď sme predsa stále metalisti), urobíme pekný obal a sme hotoví.

Podľa mňa je to trochu málo.

[5,5 / 10]
Shnoff
6.10.2004

Pociťují zklamání. Avšak zklamání pouze mírné. Zejména mě mrzí rezignace SAMAEL na bohatší práci s rytmem. Nezbývá než vzpomínat na skvělý a funkční programming bicích na posledních dvou deskách (hlavně na „Passage“). Nyní se v úvodu skladby nasadí tempo, které se pak stylem bum-čvacht drží v konstantní podobě prakticky až do konce songu. Někoho může výsledek tohoto tvůrčího záměru (tedy zjednodušit a celkově zpomalit rytmiku) pěkně nudit, jinému zase může pomoci ponořit se do nových kompozicí o to hlouběji, zejména do té nemetalové složky, která je reprezentována oněmi samply, beaty, efekty a nečekaně i spoustou orientálních motivů, a která klokotá v příkrovu relativně jednodušších riffů, jež jsou však na druhé straně řízné s výraznými sklony k čarokrásné hymničnosti.
Jedná se o materiál od Švýcarů v podstatě očekávaný, nikterak překvapivý, ale svým způsobem příjemný.
27.11. Po skoro dvou měsících jsem nucen přihodit bodík - líbí se mi to čím dál více.
5.12. Žádné zklamání, skvělá věc, ještě půlbod navrch a tučné podtržení Marigoldova resumé.

[8 / 10]
Noisy
6.10.2004

Současná podoba SAMAEL mi příliš radosti nedělá. Přiznávám, že už samotný styl, kterým se Švýcaři snaží ohromit mi není příliš blízký. Raději mám ty starší SAMAEL z období alb „Ceremony Of Opposites“ a „Passage“. I když se oprostím od vnitřní skepse (vím, ono to asi tak úplně nejde) nedaří se mi najít v dusavé zvukově ostré produkci příliš zajímavých okamžiků. Skladby na mě působí dost stereotypně a pravidelné „metronomové“ tlukoty elektronických bicích mi nejsou příliš sympatické. Jistě, má to své osobité kouzlo, ale pokud si mám vybírat z podobně stylově zaměřené hudby, raději si poslechnu THE KOVENANT nebo Tägtgrenovo PAIN.

[5,5 / 10]
Dalas
5.10.2004

SAMAEL jsou po letech zpátky a spolu s nimi i esence tanečních rytmů v úhledném kovovém balení. Temnota se pomalu vytrácí do ztracena, aby z jejího oparu vystoupily do popředí chytlavost ruku v ruce s přímočarostí a nečinily si přitom žádné komplikace. Hlavní je účel a ten světí prostředky. Prostředky jsou v tomto případě nekomplikované a hitové skladby a účelem je dobře pobavit. V mém případě to funguje bezchybně! Let's Dance!

[7 / 10]
Kolekce temně elektronických rockových songů k tanci i poslechu. Prodloužený pařát "Eternal" ozdobený náramkem čitelnosti, chytlavosti a přiměřené hitovosti. Velmi příjemná záležitost, jen lehkou pachuť nostalgie po skvostné minulosti nedokáže zaplašit.

Autor recenze:
8,5 / 10

Redakce:
6,4 / 10

7,7 / 10





Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page