Pátek
22.6.2018
Denní verze
 id
 heslo
Rok vydání
2004

Vydavatel:
Universal Music

Stopáž:
48:30

Studio:
El Cortijo Studio, Malaga, Španielsko

Produkce:
Jacob Hellner a Rammstein

1. Reise, Reise
2. Mein Teil
3. Dalai Lama
4. Keine Lust
5. Los
6. Amerika
7. Moskau
8. Morgenstern
9. Stein Um Stein
10. Ohne Dich
11. Amour

Christophe Doom Schneider
bicie

Doktor Christian Lorenz
klávesy

Till Lindemann
spev

Paul Landers
gitara

Richard Z. Kruspe–Bernstein
gitara

Oliver Riedel
basgitara

Herzeleid (1995)
Sehnsucht (1997)
Live Aus Berlin (live) (1999)
Mutter (2001)
Pinkpop 2002 (live) (2002)
Reise, Reise (2004)
Rosenrot (2005)
Völkerball (live) (2006)
Liebe Ist Fur Alle Da (2009)

RAMMSTEIN - Reise, Reise

„Čierna skrinka. Neotvárať.“ Tento veľmi výstižný nápis sa vyníma na minimalisticky vyriešenom obale nového albumu najznámejšej nemeckej kapely súčasnosti. Ak sa ho totiž odvážite nerešpektovať, čaká vás naozaj zaujímavé cestovanie. Nielen loďou a lietadlom, ale i do duše unudeného človeka konzumného veku, na jazyk prefíkaného kanibala, do úst zlatozubej obéznej moskovskej prostitútky či útrob patologických citových vzťahov. Svet skupiny RAMMSTEIN je rovnako pestrý a zaujímavý ako život sám.

RAMMSTEINRAMMSTEIN opäť šokujú, znovu sa o nich hovorí, diskutuje. RAMMSTEIN sú ikonou súčasnosti, obrazom doby, v ktorej žijeme. RAMMSTEIN sú aj marketingovým fenoménom, uznávanou značkou a v neposlednom rade výborne fungujúcou továrňou na peniaze.

Ich predchádzajúci titul „Mutter“ si s odstupom troch rokov zaslúži pomenovanie „Opus Magnum“. Snaha o ešte väčšiu bombastičnosť, výpravnosť a hitovosť by bola krokom späť. To si šestica z východnej časti Berlína našťastie veľmi dobre uvedomuje. Na novinke „Reise, Reise“ teda zatiahla svoj ťažkotonážny stroj do pokojnejších vôd, zakotvila v zálive príjemnej zádumčivosti, smútku a melanchólie. Viac ako polovica nového materiálu sa nesie v polohách, ktoré na predchádzajúcich troch štúdiových počinoch iba dotvárali atmosféru pre RAMMSTEIN typických pochodových tém, hymnických motívov a nekompromisných gitarových riffov. V úvodnom štychu „Reise, Reise“ by ste márne hľadali strhujúcu energiu baranidiel „Mein Herz Brennt“ či „Wolt Ihr Das Bett In Flamen Sehen?“. Jej podmanivosť spočíva v pochmúrnosti a napätí ticha pred búrkou. Tou je v tomto prípade prvý singel „Mein Teil“. Aj v našich končinách médiami prepieraný prípad dobrovoľného kanibalizmu v Nemecku je až tragikomickou nahrávkou na ramštajňácky smeč. Obzvlášť mrazivo tu pôsobí Lindemannov úchylný spev pri popise samotnej konzumácie – stolovanie na úrovni, porcelán, sviečka, dobré víno, jednoducho „…etwas Kultur muss sein“.

RAMMSTEINRAMMSTEIN vedia, že pri spracovaní temných motívov umocňuje celý zážitok umné zakomponovanie detského elementu. Kým na predchádzajúcom albume sa vo výbornom songu „Spieluhr“ dieťa pochovávalo do mokrej hliny, v novinkovej „Dalai Lama“ odlieta jeho duša k „Pánovi všetkých vetrov“ priamo z náručia zúfalého otca, pasažiera nemenovanej leteckej linky. Túto aj po hudobnej stránke strašidelnú záležitosť (po refréne zostáva sucho v ústach), ktorej hlavným sloganom je „Človek nepatrí do vzduchu“, zrejme nebudú hrávať nemecky hovoriacim turistom na letiskách pred ich odletom na dovolenku. Absolútna lenivosť vládne titulu „Keine Lust“. „Aj by som onanoval, ale nemám chuť to skúšať“; takáto a jej podobná totálna bezvýchodiskovosť je typická pre celú skladbu, ktorá sa nesie v tradične drsnom gitarovom duchu a jej text mi veľmi pripomína skvelý obal dosky „Immortal?“ od anglických progresivistov ARENA. To, že RAMMSTEIN majú k DEPECHE MODE bližšie než dokázali spracovaním ich míľnika „Stripped“, vás presvedčí pieseň „Los“. Čo všetko sa dá robiť v nemeckom jazyku s príponou „los“ si môžu germanisti vychutnať v jej texte.

Priaznivci tej klasickejšej tváre Berlínčanov si prídu na svoje v dvojzáprahu hitovíc „Amerika“ a „Moskau“. V tej prvej neskutočne hymnický refrén dominuje kritike globalizácie a úlohy USA ako svetového policajta. Videoklip k nej patrí k tomu najlepšiemu, čo v roku 2004 v tejto oblasti vzniklo. „Moskau“ zachádza až do primitívnej priamočiarosti typu „Feuer Frei!“. „Bang, bang“ tu vystriedalo „Raz, dva, tri – pasmatri“, celkový dojem zachraňujú ženské vokály a príjemný zvuk harmoniky. Textová stránka je v prípade „Moskau“ naozaj zaujímavá. Tlstá stará prostitútka s novými prsiami a zaujímavými tanečnými kreáciami má aj vďaka atmosfére starej dobrej Moskvy pre zhýralého Nemca neodolateľné čaro. Zlaté zuby a orálny sex už iba dotvárajú šteklivú tématiku značky RAMMSTEIN. Oddychový čas si naši borci vyberajú v songoch „Morgenstern“ a „Stein Um Stein“. Nie je v nich nič, čo by sme od tejto kapely v minulosti nepočuli. Nejaké podliezanie latky sa však rozhodne nekoná. Na to sú RAMMSTEIN až príliš veľkí profesionáli.

RAMMSTEINJedným z najsilnejších motívov na novom albume je bezpochyby „Ohne Dich“. Baladická poloha, v ktorej najlepšie vyniká spevákov precítený vokál (Till bol pred nahrávaním nutený absolvovať intenzívne hlasové tréningy, jeho obvyklý spevácky prejav totiž nekorešpondoval s atmosférou nového albumu) tu naberá vskutku neočakávané rozmery. „Nemôžem byť bez teba, s tebou som tiež sám…“, téma „Osamote vo dvojici“ je ako vystrihnutá z tvorby smutného klauna Tilo Wolffa a jeho spolku LACRIMOSA. V podaní RAMMSTEIN predstavuje naozaj veľmi intenzívny zážitok, jesenná melanchólia tu dosahuje svoje maximum. Záver v podobe pohodovej „Amour“ je symptomatický pre súčasnú tvár nemeckých úderníkov.
„Láska je divoké zviera…“. Tí, ktorí už spadli do jeho osídiel, vedia, o čom Till spieva.

Šesť silných muzikantských osobností, ktoré spolu držia vraj iba vďaka výchove v kolektívnom duchu bývalej NDR, dokazuje na novinke „Reise, Reise“, aký jednoduchý môže byť umelecký vývoj bez straty atraktívnosti a vlastnej identity. Aj keď podľa ich vlastných slov bude doslova nočnou morou prekonať kvality pódiovej show z predchádzajúceho turné, neobávam sa, že sa by sa to týmto pánom nepodarilo.

RAMMSTEIN je zárukou dlhoročnej kvality, ktorá nemôže sklamať. Berte, alebo nechajte tak. Ja beriem. V prípade „Reise, Reise“ všetkými deviatimi.


Rudi

Zveřejněno: 14.10.2004



Názory redakce
Shnoff
5.1.2005

Podbízivé až hanba, a to nemám zdaleka na mysli jen „Ameriku“ a „Moskau“. Ovšem na druhé straně je to logický krok většiny kapel (čest výjimkám), které dosáhly jistého věhlasu. Jako soundtrack k všemožným pyrotechnickým efektům to asi funguje. O vo tom je hudební průmysl…

[5 / 10]
RIP
15.10.2004

Po tom, co jsem si přečetl Rudiho recenzi, nemohu nepřipojit druhý pohled. RAMMSTEIN si vytvořili svůj vlastní, těžko napodobitelný vojensko-metalový marš styl a toho se stále křečovitě drží, až mám pocit, že začínají pozvolna s vykrádáním sama sebe. Novinka je o něco pomalejší a uhlazenější nežli minulá alba a některé skladby nejsou postaveny pouze na jednom nápadu, jak se tomu občas stávalo dříve, nicméně se nemohu ubránit dojmu, že skupině dochází jak invence, tak pára. Texty mě místy, ostatně jako vždy, připomínají primitivní dětské říkanky a nezřídka jsem si vzpomněl na německého interpreta z oblasti danceflooru, který si říkal MODO. Při prvním poslechu se sice dostavil příjemný pocit povědomosti a já si mohl hned napoprvé spokojeně pobroukávat skladby, které slyším napoprvé, avšak již při druhém poslechu se začala dostavovat jistá opotřebovanost materiálu. Skladby se stávali čím dál oposlouchanější a začínali nudit.Také se nemohu ubránit dojmu, že kdyby tuto hudbu pouštěli ve výcvikových táborech, byli by budoucí vojáci o něco ramenatější, namachrovanější a zřejmě i o něco tupější a fanatičtější, jen z důsledku poslechu.

[4 / 10]
Darkmoor
14.10.2004

Raz, dva, tri, pasmatri... we are living in America ... vyberte co vašemu srdci a apetitu bližší, avšak ani jedna strana nezůstane ušetřena. Jinak je to prostě RAMMSTEIN, nic víc k tomu psát netřeba. Snad ještě, že RAMMSTEIN ne příliš povedený.

[4,5 / 10]
Manatar
14.10.2004

Až dosud jsem si myslel, že jsem v redakci jediný, komu se RAMMSTEIN líbí. Na „Reise, Reise“ jsem se dost těšil i ten lístek na podzimní koncert už doma dva měsíce mám. Nicméně po poslechu novinky je mi jasné, že se budu těšit na ty samé skladby jako při jejich minulém vystoupení (nejvíce pochopitelně na pyrotechnickou show). U jiného spolku bych zavítání do pochmurných vod a nástup melancholických pasáží uvítal, ale u RAMMSTEINů mi to přijde jako krok vedle. „Reise, Reise“ postrádá energii předchozích desek, zcela. Kromě prvních dvou skladeb a „Moskau“ (kterážto zní spíše jako TATU cover, ale je alespoň zábavná) je „Reise, Reise“ vesměs nezáživná deska.

[5 / 10]
Stray
14.10.2004

"Reise, Reise" neni deskou tolik orientovanou na typické pochody jako předchozí "Mutter", avšak jde do dnešních dnů o nejdospělejší nahrávku RAMMSTEIN. Kapela se na ní představí v několika pozicích. Rozmáchlé skladby s výpravnými nápěvy jako titulní "Reise, Reise" a "America" se střídají s typickými riffojízdami "Mein Teil" a "Moscau". Posledně jmenovaná je pro mne, díky ženským vokálům v ruštině, téměř taneční rytmice posazené do kytarového burácení (zde v druhé části skladby zdařile ozdobené tahací harmonikou) a nemalé hitovosti určitě nejsilnějším momentem celé kolekce. Další skupinou skladeb jsou ponuré výlety do nitra lidské psychiky "Ohne Dich" , "Amour" a "Keine Lust" plná znechucení ( lesní roh alemanských válečníků v její druhé půli je další lahůdkou). Pro mne určitě nejzdařilejší deska RAMMSTEIN.

[8 / 10]
Noisy
14.10.2004

Dupy dupy, my jsme ti správní tvrďáci. Ach jo. RAMMSTEIN mi nikdy nevadili, minulá deska „Mutter“ se mi celkem líbí, ale to co německé komando předvádí zde je slabota. Hudební nápady odvál vítr, zbývá často pohřební marš, rádoby pompézní vokál a snaživě emotivní aranže smrdí neupřímností. RAMMSTEIN určitě i na tuhle desku nachytají spoustu věrných, ale pochvalu své „hudební“ produkce si podle mě nezaslouží.

[4,5 / 10]
Marigold
14.10.2004

"Reise, Reise" obsahuje nejvíce síly na dvou pólech – na to počátečním, kde exceluje skvělá titulní skladba, která tvoří svou pompou přesah k předchozí řadovce "Mutter" a závěrečném, kde se vyjímají dva baladické skvosty "Ohne Dich" a osmdesátkovým popem naondulovaná "Amour". Bohužel, prostor mezi nimi je zalidněn spíše klasickou "marschieren marsch!" nudou, ze které vysvítá parodická "Los" (klasický dusák RAMMSTEIN, ale zahraný akusticky), vtipná nařvanost "Stein Um Stein", skvělým klipem opatřená vypalovačka "Keine Lust" a pestrá skladba "Morgenstern". Z takové "Moskau" blahem neumírám (spíš nudou), "Mein Teil" je tradiční německá tupota, zábavná "Amerika" se rychle opotřebí, "Dalai Lama" neohromí... Přesto se díky výše zmíneným highlightům jedná oproti "Mutter" o krok vpřed a k jednotlivým hvězdičkám "Reise, Reise" se člověk rád vrátí...

[7 / 10]
Charizmatický Till Lindemann je v súkromí tichým introvertom, večne zamysleným básnikom. V podobe novinky „Reise, Reise“ nám RAMMSTEIN vo veľkej miere ukazujú druhú tvár nielen svojho frontmana, ale aj celej kapely.

Autor recenze:
9 / 10

Redakce:
5,4 / 10

7 / 10





Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page