Čtvrtek
16.8.2018
Noční verze
 id
 heslo
Rok vydání
2005

Vydavatel:
Relapse Records

1. Devilution
2. The Face Of Oblivion
3. Brother In The Wind
4. Cometh Down Hessian
5. Blessed Black Wings
6. Anointing Pf Seer
7. To Cross The Bridge
8. Silver Back
9. Sons Of Thunder

Matt Pika
kytara, vokály

Des Kensel
bicí

Joe Preston
basa

The Art Of Sell Defense (2001)
Surrounded By Thieves (2002)
Blessed Black Wings (2005)
Death Is This Communion (2007)
Snakes For The Divine (2010)
De Vermis Mysteriis (2012)

HIGH ON FIRE - Blessed Black Wings

Třetí dlouhrající nahrávkou se nám právě nyní připomíná trojice ze San Francissca, které daly sudičky do vínku zálibu v motörheadovských rock´n´rollových riffech. Předchozí tvorba HIGH ON FIRE kolem mě prosvištěla s rychlostí rozjetého šikanzenu, zato novince se podařilo své drápky zatnout mnohem hlouběji a na několik posledních dní se úspěšně uhnízdit v mém přehrávači.

HIGH ON FIRETihle pánové očividně nepatří k těm, co by skrze muziku hledali nové obzory, což samozřejmě nemusí být nutně ke škodě věci. Dobré a s přehledem zahrané retro, které i přes zdánlivou omšelost dokáže upoutat, je dle mého názoru cennější, než nejedna bezduchá parodie takzvané hudební progrese. Nádech starých časů je totiž z této nahrávky cítit na sto honů a zbystřit by měli hlavně milovníci těžkotonážních riffů alá Lemmy & spol. Místy až velmi výrazná podobnost s MOTÖRHEAD je snad největším poznávacím znakem produkce HIGH ON FIRE. Ačkoliv tento kytarový parní válec nedosahuje takových rychlostí jako Lemmyho sebranka, svého cíle pomalu, ale zcela jistě dosáhne. Těžkotonážní valivé riffy se hrnou jako láva z právě oživlého vulkánu a s vervou sobě vlastní si razí cestičku vpřed. Tu proud trošku zrychlí, tu zase zpomalí a o to větší intenzitu nabere, aby nekompromisně smetl vše, jenž se opovážilo křížit dráhu jeho směru.

V hudbě HIGH ON FIRE se kromě hlavní motörheadovské složky mísí i několik dalších příměsí. Nechybí například vlivy thrashových velikánů a v některých momentech snad i novější podoby ENTOMBED. Díky slušivému zvukovému kabátku se tak anihilačnímu procesu této hlukové devastace dostává velmi spolehlivého spojence. Slabší článek tak přichází s osobou Matta Pika a jeho vokálů. Vyřvané polohy jsou ještě celkem v pořádku a i přes (kupodivu, že ano?) značnou podobnost se staříkem Lemmym, se Matt ukazuje jako zdatný alco-metalový křikloun. Kámen úrazu však tkví v tzv. zpěvných polohách, které jsou zjevně nad jeho hlasové (a i studiové) možnosti. Faleš jeho vokálu je natolik zřejmá, že vás nutí opětovně prohlížet booklet CD, v domnění, že se jedná o nějakou nahrávku před masteringem.

Pokud se však dokážete nad tento nedostatek povznést, v uších vám po "Blessed Black Wings" zůstane příjemná ozvěna našlapaného a dobře zvládnutého hutného old school metalu s devastujícím kytarovým lomozem a nefalšovaným rock´n´rollovým feelingem.


Dalas

Zveřejněno: 30.3.2005



Názory redakce
Noisy
29.3.2005

Jo tak tohle je rock´n´roll dnešní doby. Zahulený zvuk s hrubou kytarovou řežbou, která roluje a roluje až máte pocit, že vám vyroluje mozek z hlavy. Žádné promýšlení aranží se nekoná, jen hutné riffování. Bum bác bum bác řach řach řach, chvílema vyplave podobnost snad až se starými CATHEDRAL, a pak je tu najednou rychlejší hutný death, ve kterém slyším možná i klasiky ENTOMBED. To co v mých očích (lépe snad uších) sráží celý výkon dolů je katastrofální vokál. Jakmile se vokalista pokusí vybřednout z „recitovaných“ pasáží, jeho vypjatě zastřený vokál zní nešťastně ve snaze o hrubou polohu a ve výškách je pak zcela mimo. Škoda, protože tento pro mě protivný aspekt sráží hodnocení minimálně o bod.

[6 / 10]


Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page