Čtvrtek
21.9.2017
Noční verze
 id
 heslo
Rok vydání
2005

Vydavatel:
Century Media Records

Stopáž:
49:48

Studio:
Finnvox Studios (FIN), Tonebox Studios (FIN)

Produkce:
Hiili Hiilesmaa

1. May Today Become The Day
2. Ever-Frost
3. We Are But Falling Leaves
4. Her Last 5 Minutes
5. Where Waters Fall Frozen
6. Despair-Ridden Hearts
7. Vengeance Is Mine
8. A Long Way To Nowhere
9. Consider Us Dead
10. Lower The Flags
11. Drain Me
12. Karu
13. End Of The Road

Ville Laihiala
zpěv

Miika Tenkula
kytara

Sami Lopakka
kytara

Sami Kukkohovi
baskytara

Vesa Ranta
bicí

When Death Joins Us… (demo) (1990)
Rotting Ways To Misery (demo) (1991)
Shadows Of The Past (1991)
Journey To Pohjola (promo) (1992)
North From Here (1993)
The Trooper (MCD) (1993)
Amok (1995)
Love & Death (MCD) (1995)
Down (1996)
Story: A Recollection (Greatest Kills) (1997)
Frozen (1998)
Killing Me, Killing You (single) (1999)
Crimson (2000)
No One There (single) (2002)
The Cold White Light (2002)
Ever-Frost (single) (2005)
The Funeral Album (2005)
Buried Alive (DVD) (2006)

SENTENCED - The Funeral Album

Radost, že nezaměnitelní náladotvůrci z Oulu vydávají po třech letech nové album rázem zkalila zpráva z kategorie těch méně příjemných - na oficiálních stránkách kapely se objevuje ponuré parte z pera Samiho Lopakky, oznamující všem velmi překvapivý konec jednoho z nejpoutavějších příběhů, který kdy byl v Zemi tisíce jezer napsán. Ano, SENTENCED se loučí a jako své poslední sbohem vydávají nahrávku, která dostává do vínku více než výstižný název: "The Funeral Album".

"Metaphorically speaking, this is a mass suicide of five,
and the new album is the kind of note we want to leave behind.
One last time around for good-byes"

SENTENCEDTřináctero rozlučkových dějství má přesně podle očekávání nejvíce společných bodů s materiálem na "The Cold White Light" (2002), avšak místy se najdou i velmi výrazné citace odkazující směrem ke starší tvorbě kapely. I přesto, že i tentokrát se na producentském křesle nenaparoval nikdo jiný než Hiili Hiilesmaa, je produkce aktuální nahrávky znatelně hrubší a dává zapomenout na protivnou chuť cukrové vaty, kterou místy disponovalo předchozí album "The Cold White Light". Osobně sice preferuji unikátní a výrazu Odsouzených nanejvýš prospívající spojení Waldemar Sorychta + Woodhouse Studios, přesto musím uznat, že Hiilesmova drsnější produkce padne pohřebnímu albu jako ulitá.

Zahajovací track "May Today Become The Day" navazuje na tradici započatou vydáním přelomového záznamu "Crimson" (2000), na kterém SENTENCED dávají vale posledním zbytkům death metalové obskurity a nastupují cestu směrem k odlehčenější formě rockového písničkářství, písničkářství s transparentní kompoziční strukturou, jasně zapamatovatelnými refrény a ohromným citem pro chytlavé melodie. SENTENCEDPřesně do tohoto mnohokrát osvědčeného konceptu zapadá i druhá "Ever-Frost" (s místy nezvykle hrubým textem) a především zadumaná "Despair-Ridden Hearts", kde na chvíli zazní i utrápené skřípění foukací harmoniky. Ta pravá lahůdka se ovšem skrývá až pod šťastným číslem sedm. Tuto pozici v tracklistu totiž okupuje "Vengeance Is Mine", famózní to exkurs do období bezmála deset let starého ležáku "Down", kdy místo smířlivé melancholie hrála hlavní roli rezavá žiletka odvážně tančící po tepně sebevrahově a kdy lítost a zoufalství bylo plně kompenzováno celým zástupem oběšenců divoce se komíhajících ve větrném poryvu. Ještě více proti proudu času se ubírá krátké minutové intermezzo "Where Waters Fall Frozen", jenž není ničím jiným, než čistě death metalovou záležitostí. Na opačném pólu naopak stojí baladické skladby "Her Last 5 Minutes" a "Lower The Flags", které sice mají typově nejblíže k výtvorům, jako je "You Are The One" z předcházejícího alba, leč zcela postrádají onen nepříjemný sacharidový odér, kterým zmíněná odrhovačka tolik neblaze proslula.

"And: This is it. There will not be a re-union, come-back,
or any other pathetic and soap-operish circus
that seems to be in fashion these days.
SENTENCED will rest in peace"

SENTENCED"The Funeral Album" je výborný, vyvážený počin, jenž má reálné ambice ukojit kompletní spektrum příznivců finských mistrů depresivních nálad (nenapravitelné opilce beznadějně adorující první dvě alba s charismatickým pěvcem Villem Laihialou nevyjímaje). SENTENCED uzavřeli svoji historii velice reprezentativním výběrem, nekončí ani zdaleka jako vyčerpaná kapela, nýbrž odcházejí v časech, kdy múzy ještě stále stojí čelem a pramen tvůrčích myšlenek tryská plnou silou. Dalších plodů spolupráce sympatické pětice se však již nikdy nedočkáme (a vzhledem k výše uvedenému prohlášení by mi jejich případný comeback nepřišel ani trochu upřímný). It´s all over said and done, haven´t you heard? Killers themselves nadobro odcházejí, budou mi chybět...

"After that SENTENCED is no more"


Reaper

Zveřejněno: 25.5.2005



Názory redakce
Rudi
25.5.2005

Po kompozičnej stránke zostane album "Crimson" z roku 2000 neprekonaný, novinka však v ničom nezaostáva za emotívne silnými kúskami ako "Down", "The Cold White Light" či "Frozen". Ako vraví kolega Noisy, veľmi slušný album.
Chlapi, dajte si tri - štyri roky pauzu, teším sa na comeback!

[7,5 / 10]
Noisy
25.5.2005

Letošní pokračování finských sebevražedných pokusů (opravdu definitivní?) se nese ve zcela očekávané rovině. Je to další variace na klasické SENTENCED téma, smutně melodické postupy a charakteristický hlas Ville Laihialy znalce minulosti této skupiny nepřekvapí, najdeme zde však vysoký standard, který sice nekonkuruje kvalitám alb „Down“ nebo „Frozen“, přesto je důstojným následovníkem předcházejícího rozporuplného „The Cold White Light“. Velmi slušné album.

[7,5 / 10]
Stray
24.5.2005

Tentokrát SENTENCED povolují uzdu hudební fantazii, i když se jedná stále o nahrávku vytvořenou v kontextu s předchůdci, lze na ní vypozorovat jistou odlehčenost, odevzdání, bezstarostnost. Písničkovější uvolněná forma "pohřební" fošny tak působí velmi přirozeně. Když se v úvodu "Despair Ridden Hearts" nostalgicky rozezní foukací harmonika cítíte ve vzduchu zářijové mrazíky prostupující již zlatisté březové háje a spokojenou atmosféru okolo rozdělané vatry. Skladba "Vengeance Is Mine" je vizitkou nejlepších časů a "End Of The Road" majestátní rozloučení se všemi jenž hudba SENTENCED dlouhá léta oslovovala. Důstojné zakončení tvorby stěžejní metalové kapely z krajiny tisíců jezer.

[7,5 / 10]
Louža
17.5.2005

Ačkoli jsem nikdy nebyl fanouškem této kapely a všechny dosavadní albové zářezy artikulovaně přehlížel, předsmrtné album je předsmrtné album. Je to dobrá reklama a člověk by si ho neměl nechat ujít. Kupodivu se mi ovšem poslední dílko SENTENCED zalíbilo víc než bych čekal. Temná avšak uvolněná a klidná atmosféra mi doslova učarovala a já nemohu jinak než hodnotit takhle...

[8 / 10]
Marigold
10.4.2005

Není nad to vypravit si vlastní funus, hezky si pobrečet, pak hupsnout do truhly a hurá vzhůru komínem... Finští SENTENCED, mistři spleenu s příchutí chlastu, jedni z nejosobitějších představitelů severské melodické školy, si právě takový pohřeb vystrojili. "The Funeral Album" je epitafem nad míru zdařeným. Nedosahuje sice kvalit vrcholných počinů ("Down", "Frozen"), ale s lehkostí se vyrovná dvěma posledním opusům, z nichž přinejmenším ten poslední o jednu poctivou urnu překonává. Novinka vyzařuje jakousi lehkost a upřímnost, která posledním počinům místy trochu chyběla. Zároveň nepostrádá jemný nadhled a tu pravou zabijáckou poetiku severu, jakou Finové prosluli. Nabízí všechno od dusavého a temného hevíku, přes takřka doomově se vinoucí riffy až po lehké rockové písničkářství, se kterým SENTENCED přišli na "Crimson". Dočkáme se i štamrpličky dřevitého death-blacku, aby se lépe trávila smuteční hostina... Ačkoli většina skladeb nikterak nevybočuje ze zavedeného standardu, přesto kousky jako "Ever-Frost", "Despair-Ridden Heart", "Vengeance Is Mine" či "The End Of The Road" představují to nejosobitější v bohaté diskografii kapely. Za slabší články považuji určitou násilnou zjemnělost a patos (zejména zbytečně tklivá "Lower The Flags") a místy už trochu vyčpělé texty. Nicméně i tak se nemohu po posledních tónech pohřební kutálky ubránit dojetí, protože do kremační pece zajíždí milovaní hrdinové mého mládí. Budiž jim vzduch lehký a nechť je provází dunivá hrana a vůně vodky...

[8,5 / 10]
Metaphorically speaking, this is a mass suicide of five, and "The Funeral Album" is the kind of note they want to leave behind. One last time around for good-byes.

Autor recenze:
8 / 10

Redakce:
7,8 / 10

8,2 / 10



s kapelou SENTENCED:
SENTENCED - Down [Marigold]



Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page