Středa
13.12.2017
Denní verze
 id
 heslo
Rok vydání
2004

Vydavatel:
Spikefarm Records / Universal Music

Stopáž:
53:58

Studio:
Tuomo Valtonen, Saavolinna, Finsko

Produkce:
CODE

1. The Cotton Optic
2. Brass Dogs
3. An Enigma In Brine
4. A Cloud-formed Teardrop Asylum
5. Aeon In Cinders
6. Tyburn
7. Radium
8. Ghost Formula

Aort
gitary

Kvohst
zpěv

Viper (aka Vicotnik)
basa, vedlejší vokály

Aiwarikiar
bicí

Vyitra
kytara

Neurotransmission-Amplified Thought Chemistry (promo) (2002)
Nouveau Gloaming (2005)
Resplendent Grotesque (2009)
Augur Nox (2013)

CODE - Nouveau Gloaming

CODEAktuální nahrávka CODE – dalšího z miliardy severských projektů - patří mezi nejzajímavější a současně nejrozporuplnější počiny poslední doby. Pomiňme přitom fakt, že se v řadách CODE nacházejí respektované a protřelé osobnosti tamní scény – to už je v podstatě stabilní styl práce skandinávských muzikantů a je v této souvislosti nesmysl psát o jakýchsi „all stars“ bandech. Hlavním faktorem, který by temná srdce měl přilákat právě k této desce, je silný nákrok k avantgardním břehům, zejména co se týče pěveckých partů a linek. Na tomto místě dovolte drobné odbočení: Snad žádné kapele se dosud nepodařilo navázat na jednu nejúchvatnějších desek, které přišly ze severu – „La Masquerade Infernale“ božských ARCTURUS – včetně ARCTURUS samotných. MORGUL zůstali na půli cesty díky statutu one man projektu, WINDS jsou podivně rozplizlí a matní, MATUTINE a MALIGNANT ETERNAL mají špatný marketing, DHG, i přes jejich genialitu, chybí odér smutně kabaretního bláznovství a nekonečného smutku. CODE jsou po letech první kapelou, které se prach z „Pekelné maškarády“ alespoň trochu podařilo promnout mezi prsty. Z tohoto důvodu není tvrzení o vysoké zajímavosti debutu příliš přehnané.

CODE se však nespokojili pouze s melancholicko arcturovským zpěvem, na jednu hromadu sesypávají hrstě extraktů, které vysosali z nejrůznějších momentů vývoje blackové (a další) scény: táhlé epické skladby, mírně koketující s doomem, podbarvené kopákovým dusotem (raní ULVER či BORKNAGAR), různá zkreslení a elektronické vychytávky (THE KOVENANT či GLOOMY GRIM), disharmonie (VED BUENS ENDE) nebo havraní jekot, ne nepodobný Maniacově sípání na „Wolf´s Lair Abyss“, atd.

CODEA možná tady je zakopán pes. CODE dokáží tyto prvky geniálně zakomponovat do jednoho celku, který funguje a svým způsobem i dává smysl, je to však hudební model de facto tradiční a očekávaný. A v tom je ta potíž. „Nouveau Gloaming“ se tváří tajemně, pochmurně a vztekle – je to však jen šikovná a přitažlivá maska. Podle spisovatele Umberta Eca není totiž Apokalypsa ničím jiným než posedlost nesouhlasem. CODE si však o Apokalypse mohou nechat zdát – ve skutečnosti totiž mistrovsky přitakávají všemu, co se na blackové a potažmo příbuzných scénách dosud odehrálo. Jsou v dobrém slova smyslu konzervativní, tudíž i přes výrazné používání některých avantgardních elementů paradoxně neschopní v reálu posunout kamkoliv hudební bariéry nebo naznačit budoucí trendy. Nemluvě o jakémsi boření dosavadní modelů percepce a tvůrčím procesu blackmetalové hudby – pánové Kvohst a spol. skutečně nejsou žádní hudební revolucionáři, spíše zkušenní a rutinní stávkokazi s několika odkoukanými fintami.

Přesto se „Nouveau Gloaming“ moc hezky poslouchá. Opravdu. Tuhle desku si zkrátka zamilujete – na první poslech. S přibývajícím počtem přehrání se však láska začne poznenáhlu vytrácet, aby zůstaly jen velké otazníky a možná smutné pousmání nad geniálně promarněnou příležitostí státi se nesmrtelným. I tak se však drtivá většina kolegů z branže dívá na záda pánů z CODE z uctivé vzdálenosti.


Nightspirit

Zveřejněno: 27.7.2005



Názory redakce
Shnoff
26.7.2005

Já jsem jednoznačně nucen přidat se na Thornovu stranu, protože v mnohém s hlavní recenzí nesouhlasím a nad některými Nightspiritovými výroky kroutím hlavou („velké otazníky“, „promarněná příležitost“). Zejména bych si dovolil zdůraznit, že kvalitních děl z této oblasti (tzn. jakýsi střednětempý progresivní black metal nebo snad postmoderní blackmetal; bylo by vhodné vyzvat Blackmoona, nechť vymyslí nějaké výstižnější označení tohoto subžánru) vychází pomálu. Pokud se dostanu na dvě až tři ročně, možná budu přehánět. Proto neberu žehrání na nedostatek originality. Ta může spočívat i v tvůrčí práci s již prověřenými a známými postupy a elementy, přičemž na konci celého procesu jsou výborné kompozice, které dohromady tvoří vyrovnané, pestré, atmosférické a přitom posluchačsky přístupné album. To bylo v případě „Nouveau Gloaming“ naplněno vrchovatě, tudíž nevidím důvod, proč nad touto nahrávkou ohrnovat nos. „CODE is progression and regression“, píše se na stránkách kapely. Je to pravda.
Rovněž v případě srovnávání s ARCTURUS bych byl opatrnější. Hlavně připodobňování Garmova zpěvu a sympatického (místy možná až falešného) mňoukání by mohlo potenciální posluchače zmást.
„Nouveau Gloaming“ pravděpodobně nebude tvořit milník ve vývoji black metalu, ovšem jeho vysoké kvality jsou dle mého soudu dostatečně zřejmé.

[8 / 10]
Thorn
11.7.2005

V mnohom s autorom recenzie súhlasím, v mnohom nie. Áno, anglicko-nórski CODE (dokonca "srdcom Angličania", vravia promomateriály) sú jednou z mála kapiel, schopných nevzdať sa definitívne (black)metalu a zároveň naviazať na zlaté časy jeho pokrokovejšej formy, vybrúsenej na "La Masquerade Infernale". Nesúhlasím však s tým, že CODE sú "len" akousi kopírkou.

Vo svojom strede majú hudobníkov, ktorí boli pramo pri vzniku spomínaných míľnikov onoho štýlu. Viper je v skutočnosti Yusaf Parvez či skrátka Vicotnik, šéf DØDHEIMSGARD a člen nedocenených VED BUENS ENDE. Aiwarikiar nabubnoval "Nattens Madrigal", Kvohst je súčasným spevákom transformovaných DHG...

Čo je ale najhlavnejšie, CODE sú originálni. Aj keď otvárací track znie ako DARKTHRONE s budgetom DIMMU BORGIR (až po písaní tohoto druhého pohľadu som zistil, že na texte sa podieľal Fenriz), nasledujúci blok je snáď najsilnejšou trojicou skladieb, akou blackmetalová scéna vyvrhla za posledné roky. "Brass Dogs" je vystavaná na bluesových(!) základoch, spolu s "An Enigma In Brine" dávajú nahliadnuť na to, ako by zneli VED BUENS ENDE, keby im nebol došiel dych. Perlou albumu je "A Cloud-formed Teardrop Asylum", sedem a pol minúty trvajúca epická skladba, ktorú sa podarí zložiť málokomu. V tomto kontexte sa nedajú nespomenúť texty, ktoré sú na míle vzdialené tradičným, samoúčelným klišé čiernokovového žánru. Podpis so Spikefarm priniesol dostatok prostriedkov na skvelý, hutný zvuk: Vicotnikova basa s pulzujúcimi bicími na pozadí je skvelá, pestrý vokál, pohybujúci sa so stopercentnou istotou od obligátneho škrekotu po precítený, čistý spev, nemenej.

Jediným slabším bodom je dramaturgia; na štvrté až ôsme miesto sa naskladali tradičnejšie, navyše ťažšie rozlíšiteľné a zapamätateľné skladby. Napriek tomu je "Nouveau Gloaming" veľkým prísľubom a jednou z najprepracovanejších blackmetalových dosiek. U mňa sa radí na prakticky rovnocennú pozíciu s THORNS, ARCTURUS, VED BUENS ENDE, ULVER, SHINING či MANES, aj keď prišiel trochu neskôr.

Čo viac sa vlastne dalo chcieť?

[9 / 10]
Tuhle desku si zkrátka zamilujete – na první poslech. S přibývajícím počtem přehrání se však láska začne poznenáhlu vytrácet, aby zůstaly jen velké otazníky a možná smutné pousmání nad geniálně promarněnou příležitostí státi se nesmrtelným. I tak se však drtivá většina kolegů z branže dívá na záda pánů z CODE z uctivé vzdálenosti.

Autor recenze:
7 / 10

Redakce:
8,5 / 10

7,9 / 10



s kapelou CODE:

s kapelou VED BUENS ENDE:

s kapelou DØDHEIMSGARD:

s kapelou ULVER:

s kapelou VOID:



Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page