Středa
13.12.2017
Denní verze
 id
 heslo
Rok vydání
2005

Vydavatel:
Sanctuary Records

Stopáž:
54:51

Studio:
Hansen Studio Hamburg

Produkce:
Dirk Schlächter a Kai Hansen

1. My Temple
2. Fight
3. Strange World
4. Hell Is Thy Home
5. Blood Religion
6. Condemned To Hell
7. Spiritual Dictator
8. Majesty
9. How Long
10. Revelation

Kai Hansen
zpěv, kytara

Henjo Richter
kytara

Dirk Schlächter
baskytara

Dan Zimmermann
bicí

Heading For Tommorow (1989)
Heaven Can Wait (EP) (1990)
Who Do You Thing You Are? (EP) (1990)
Sigh No More (1991)
Heading For The East (VHS) (1991)
Insanity And Genius (1993)
Future Madhouse (EP) (1993)
Lust For Life (VHS) (1994)
Land Of The Free (1995)
Rebellion In Dreamland (EP) (1995)
Silent Miracles (EP) (1995)
Alive95 (1996)
Somewhere Out In Space (1997)
The Karaoke Album (1997)
Valley Of The Kings (EP) (1997)
Powerplant (1999)
Blast From The Past (Best of) (2000)
No World Order! (2001)
Skeletons In The Closet (2003)
Majestic (2005)
Land Of The Free II (2007)
To The Metal (2010)
Skeletons & Majesties (EP) (2011)
Master Of Confusion (EP) (2013)
Empire Of The Undead (2014)

GAMMA RAY - Majestic

Ten scénář je prakticky pořád stejný. Ne snad že bych se chtěl z ničeho nic tvářit, že jsem objevil osmý div světa a pojmenoval něco, co nebylo zřejmé po prvním poslechu každého ze čtyř posledních řadových alb (počínaje „Land Of The Free“ /1995/) bohaté diskografie skupiny, která si říká GAMMA RAY (a pro kterou „Majestic“ znamená celkově jedenácté dítko), jen mi to prostě při poslechu zmíněné novinky přišlo jako nejdůležitější a nejvýstižnější uvést hned ze začátku. Kapelu tím ovšem nechci z obviňovat z ničeho závažného, neboť, jak známe i z televizní a filmové praxe, jsou scénáře a scénáře. Jedny nedokážou ke klasické zápletce přihodit nic oživujícího, barevnějšího a zkrátka zajímavějšího, zatímco druhé naopak takovou klasickou zápletku povýší na výbornou a strhující podívanou. A přesně to je i případ GAMMA RAY a „Majestic“, kteří klasickou speed metalovou zápletku také povyšují na výbornou a místy skutečně i strhující záležitost. Záleží při tom pochopitelně, slovy klasika, také na vkusu každého soudruha, ale i přes to mám ten dojem, podle nějž je zkrátka velmi zřetelné, že práce GAMMA RAY představuje ve speed metalové krajině vždy cosi záživnějšího, cosi co vyčuhuje široko daleko a nedá se to zkrátka jen tak šmahem odbýt, či přehlížet. Vlastně přesně podle onoho scénáře.

GAMMA RAY V úvodní scéně „My Temple“ se rovnou ozývá kompletní kapela v celé své kráse. Žádné příkrasy, žádné okolky, rovnou k jádru věci. Pravda, ten melodický motiv připomíná něco hodně povědomého, ale čert to vem, když rychlost je tak opojná. Ale co ta nepřeslechnutelná citace slavné hitovky „Sabbath Bloody Sabbath“ od BLACK SABBATH? Že by přece jen něco nebylo v pořádku? Scéna druhá, nazvaná zvučně „Fight“ (zajímavá shoda – skladba s pořadovým č. 2 na bezejmenné novince STRATOVARIUS se rovněž jmenuje „Fight“, byť s třemi vykřičníky) napoví. Znovu se nese ve znamení ďábelské rychlosti, do níž jsou ovšem zapleteny čerstvě znějící a moc pěkné kytarové vyhrávky, a k nim navíc refrén jako zvon. Tady kapela nepřešlapuje na místě, ale mílovými kroky kráčí vpřed k metalovému Olympu. Scéna třetí, „Strange World“ (a jak záhy zjistíme, také scéna devátá „How Long“). Při lehkém a jakoby bezstarostném klávesovém úvodu na člověka málem dýchne duch alba „Sigh No More“ /1991/. Kaiův klasicky vedený zpěv před refrénem to na chvíli důrazně popře, nicméně nálepku nakažlivě experimentálního kousku už skladbě nikdo neodpáře. Stejně jako když dozní scéna čtvrtá, strašidelně nazvaná „Hell Is Thy Home“, o jejíž stájové příslušnosti (samozřejmě v tom dobrém slova smyslu, jak už jsem o tom psal o kus výše) ke GAMMA RAY rovněž nemůže nikdo ani na moment zapochybovat. Pokud bychom se vůbec měli bavit o tom, co na „Majestic“ představuje ten nejzarytější konzervatismus, narazili bychom nejspíš právě na zmíněnou skladbu. Svištivá kytarová jízda, na moment zpomalující do krátkého a důrazného nadechnutí před finálním ohňostrojovým výbuchem v refrénu a k tomu dostatečně naleštěné (byť obnošené) kytarové sólíčko, kdopak by nevěděl, která tady bije. Podobné okamžiky, místy stejně rychlé a místy o něco pomalejší, později nabídnou také scény šestá „Condemned To Hell“ a sedmá „Spiritual Dictator“, ve stejném smyslu dokreslující mírně pozitivní účinky dlouhodobé gamma paprskové terapie v praxi. Scéna pátá „Blood Religion“ (abychom přesně doplnili logickou číselnou řadu) oproti tomu představuje druhý nejsilnější moment alba, postavený na předlouhém hudebním příběhu, plném přílivu relativně nových a silných melodií, zdůrazněných protentokráte všemocnými klávesami (které jsou, ostatně jako vždy, když k nim GAMMA RAY sáhnou, užity velice citlivě a v pravý okamžik), kytarovým nášlehem málem v typickém novodobém duchu RUNNING WILD a, samozřejmě, dalším skvostným refrénem, v němž to Kaiovy hlasivky táhnou hodně vysoko. Zbylé dvě časově náročné skladby „Majesty“ (6:25) a „Revelation“ (8:34), alias scény číslo osm a deset, přestože i při jejich poslechu si člověk z tradičních důvodů podvědomě dupne do taktu a může utrpět pocit, že se taktéž povedly, takové zdaleka nejsou a dojem z nich za chvíli zmizí stejně jako rozmrzelost nad nějakým nešťastným sportovním výsledkem. Na první pohled se sice tenhle hluchý konec nezdá být očekávaným vyústěním předcházejícího děje na albu, nicméně i on je logickým dopadem právě probírané scénáristické rutiny. 

Tak si to srovnejte sami. Chápu, že argument jakéhosi přirozeně talentovanějšího skladatelského a muzikantského potencionálu v řadách GAMMA RAY nejspíš nemusí obstát jako nejdůležitější vizitka „Majestic“, zvláště když (jak předpokládám a chvílemi tomu i rozumím) s ním po pozorném poslechu alba rozhodně nebudou všichni souhlasit. I přesto jsem ovšem o jeho platnosti celkem přesvědčen a právě na jeho základě si troufám tvrdit, že tohle album, ačkoliv se kvůli němu žádné historické milníky nebudou muset hýbat ani sem, ani tam, má svůj smysl a především hodnotu. Přesně takovou, jakou má GAMMA RAY v porovnání s dalšími a dalšími desítkami speed metalových kapel, co jich jen sousední Německo a spol. chrlí, a která je minimálně nezanedbatelná. Minimálně, to zdůrazňuji ještě jednou, a pro úplné pochopení podotýkám, že s tímto konstatováním nemá naopak žádný scénář nic společného.


Louis

Zveřejněno: 4.10.2005



Názory redakce
Stray
21.1.2008

Typičtí GAMMA RAY zuby nehty držící dolní standarty svojí typické kvality. Několik povedených skladeb - "Fight", "Strange World" a "Blood Religion", ale rovněž druhá půle nahrávky plná děr. GAMMA RAY už nahráli lepší alba, ale i několik slabších.

[7 / 10]
Darkmoor
27.10.2005

Po zabřehnutí do heavy metalového bahna na již čtyři roky staré "No World Order!", kdy pro mne nepochopitelně jedna z posledních kvalitních speed metalových úderek nabrala směr přímo do pekel, tu konečně máme Hansen company zpět. A co se změnilo? No v podstatě nic. Kdo by neměl rád "džudas", řekl si jistě Kai spolu s Judášským pomstitělom a když se posledně utržilo, není důvodu fungující recepturu nezopakovat. Takže se opakuje. Osobně bych však raději slyšel Gammu na jejich vlastním písečku (hitovka "Fight") než v ohraných variacích na koženáče v důchodu. Tak co s vámi, Kai Halforde? Nepotěšil jste mne. Příště by to zase chtělo více Paprsků a méně Jidáše, ale to už bych chtěl asi příliš?

[6 / 10]
Louža
26.10.2005

Zvláštní album. Prvních pět písniček uplyne jak voda a já k nim nemám jedinou výtku. Paráda. Nádhera. Druhá půlka alba mě ale neskutečně nudí. Možná s vyjímkou v celku skvělé "Revelation". Vůbec si to neumím vysvětlit... Každopádně je tu stejně jako na každém album GAMMA RAY cítit neskutečný hudební feeling nadhled a promakanost. Profíci každým coulem v plné síle. Dneska to bude za trochu míň, ale věřím že bude zase líp.

[7 / 10]
Album „Majestic“, ačkoliv se mnou možná někteří z vás nebudou souhlasit, má svůj smysl a především svoji hodnotu, která se rovná hodnotě GAMMA RAY v horké současnosti světového speed metalu. A ta rozhodně není z nejmenších, zejména proto, že kapela zatím stále ještě dokáže existovat sama o sobě, bez parazitování na nejsvětlejších dnech své minulosti.

Autor recenze:
7 / 10

Redakce:
6,6 / 10

7,4 / 10



s kapelou GAMMA RAY:



Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page