Pondělí
18.12.2017
Noční verze
 id
 heslo
Rok vydání
2005

Vydavatel:
Metal Blade Records

Stopáž:
53:01

Studio:
Oceanland Studio & Tonteknik Studio, Umea, Sweden

Produkce:
THE OCEAN + Magnus Lindberg

1. The City In The Sea
2. Dead Serious & Highly Professional
3. Austerity
4. Killing The Flies
5. Une Saison En Enfer
6. Necrobabes.com
7. One With The Ocean
8. Swoon
9. Queen Of The Food-Chain
10. Inertia

Torge Ließmann
bicie

Jonathan Heine
basgitara

Robin Staps
gitara, sample

Gerd Kornmann
perkusie, tools

Meta
hlavný spev

Nico Webers
elektronika, spev

Tomas Hallbom
spev

Nate Newton
spev

Sean Ingram
spev

Ercuement Kasalar
spev

Carsten Albrecht
spev

Andreas Hillebrand
gitary

Nils Lindenhayn
vizuály

Islands / Tides (2001)
Fogdiver (2003)
FluXion (2004)
Aeolian (2005)
Queen Of The Foodchain / Inertia (2005)
THE OCEAN / BURST (7'' split) (2005)
Precambrian (2007)
Heliocentric (2010)
Anthropocentric (2010)

THE OCEAN - Aeolian

Už máte zostavený osobný rebríček tých najlepších extrémnych metalových nahrávok za rok 2005? Na vašom mieste by som možno chvíľu počkal. Čo keď sa vám doň zmestí ešte celý oceán príjemnej agresivity, lahodných gitarových riffov a neodolateľne pochmúrnej atmosféry?

Kvalitná moderná metalová hudba z konca piateho roku nového tisícročia si vyžaduje čo najväčšiu možnú mieru inštrumentálnej zdatnosti, skladateľskej i aranžérskej komplexnosti, totálneho emocionálneho vkladu autorov a zdravého, extrémneho prístupu. Ak hľadáte skutočný a nefalšovaný dôkaz tohto tvrdenia, album „Aeolian“ od nemeckých mladíkov THE OCEAN bude pre vás tým pravým orechovým.

THE OCEANUž od roku 2002, začiatku kariéry THE OCEAN a vydania prvého albumu „Same“ sa o tejto kapele v odborných kruhoch hovorí ako o niečom veľkom a nádejnom, v nemeckých luhoch a hájoch nie tak často videnom. Ako to už v prípade najväčšieho európskeho metalového trhu chodí, aj THE OCEAN boli hneď onálepkovaní ako germánska odpoveď na NEUROSIS a ISIS. Berte tieto mená skutočne len ako majáky na dlhej, strhujúcej, nebezpečnej, no najmä nesmierne zaujímavej plavbe rozbúreným oceánom. Emocionálna príbuznosť s NEUROSIS ako primárny pocit bezútešnosti jedinca unášaného psychickými problémami mimo realitu, inštrumentálny arzenál MESHUGGAH či DILLINGER ESCAPE PLAN ako jeho nekontrolovateľné výpady zlosti a agresivity. Zdanlivo chaotické, no po viacerých vypočutiach zrazu matematicky presné a umne poskladané gitarové riffy v kombinácii s rovnako komplikovanou a (opäť len naoko) rozsypanou rytmikou, to všetko sú presne tie aspekty modernej metalovej hudby, ktoré dnes ocení každý fanúšik – fajnšmeker.

THE OCEANO zvukovú stránku veci je postarané naozaj kráľovsky, na výslednej podobe albumu „Aeolian“ sa podieľal švédsky štúdiový kápo Magnus Lindberg, ktorý stojí za v súčasnosti veľmi vychytenými CULT OF LUNA (práve s nimi a NASUM mali THE OCEAN tú česť koncertovať). Korunu celému tomuto snaženiu nasadzujú extrémne vokálne linky, o ktoré sa okrem hlavného speváka menom Meta postarali aj zaujímaví hostia z kapiel ako COALESCE, BREACH či CONVERGE, rovnako tak vkusne vybrané sample evokujúce americké filmy o námorníkoch zo šesťdesiatych rokov.

THE OCEANTHE OCEAN neponechávajú nič na náhodu ani po vizuálnej stránke. Nie nadarmo majú v kapele člena, ktorý sa stará práve a len o túto, rozhodne nie nepodstatnú, súčasť koncertného vystúpenia. V ich štvorstranových pokynoch pre usporiadateľov je najobsiahlejší práve bod, v ktorom sú vyšpecifikované nastavenia svetiel a video projekcie. Komplexnosť a kvalita tak v prípade THE OCEAN neprichádza iba v zvukovej, ale i vizuálnej podobe. V konečnom dôsledku vás tak ani neprekvapí doslova krásny obal a booklet, ktorým sa môže„Aeolian“ hrdo pýšiť.

THE OCEAN a ich „Aeolian“ sú o objavovaní ďalších netušených zákutí extrémnej hudby. Sú o temných emóciách, skladateľskom a inštrumentálnom majstrovstve a v neposlednom rade o všestrannom umeleckom talente prinášajúcom nesmierny zážitok každému jedincovi prahnúcom po kvalitnej, modernej metalovej muzike. Ak začnú na ďalších albumoch viac koketovať s melódiou a čistými vokálmi po vzore napríklad takých EXTOL, padnem pred nimi definitívne na kolená.


Rudi

Zveřejněno: 15.12.2005



Názory redakce
RIP
25.8.2006

Tvorba THE OCEAN se pohybují v ohradě, kterou vytyčují matadoři nejzajímavějších současných trendů v tvrdé hudbě, představovaných technickými sekyráři, kteří dřevorubčí v nepravidelných intervalech. Na straně druhé tu zaslechneme náladové neourotické stěny a plochy – to vše postavené na hard-corovém kmeni s pevnými kořeny, z něhož vyrůstají i četné výhonky nejen deathových oddenků. Ve své kategorii, jde o jednu z mála nadějí našich švábských sousedů, jenž na sebe strhává pozornost i za hranicemi své říše, avšak „Aeolian“ rozhodně není nejsilnějším kotoučem jejich diskografie.

[8 / 10]
Noisy
22.12.2005

Výtvory Německých THE OCEAN ke mě doputovaly až nedávno jako jeden velký hudební balík, těžko tedy mohu nahlížet na jejich tvorbu v kontextu času vydání jednotlivých děl. Nezbývá mi tedy než vše hodnotit jako rovnocenná vedle sebe položená alba. Z takto chápaného „souboje“ pak pro mě vychází jako jednoznačný vítěz dílo „Fogdiver“, snad i proto, že se právě na této desce dá nalézt hodně pasáží padajících do jemnější poloakustické polohy, která nepostrádá značnou dávku působivé náladovosti. A i dusavě hardcorová poloha, která činí hudbu cíleně přístupnější, je vyzněním hodně temná. Druhé album „Fluxion“ občas odplouvá až kamsi k podobnosti s OPETH (především v závěrečné předlouhé „The Greatest Bane“ to slyším hodně). Aktuální deska „Aeolian“ pak posouvá výraz skupiny mnohem více do přímočařejší riffové podoby (jakákoli komplikovanost je zde spíše zdánlivá) a náladová stránka se smrskává do určité konzervované kompotové chutnosti se spoustou výrazného ale sterilního nálevu. Ne, rozhodně to není špatné. O příbuznosti s NEUROSIS nemůže být sice řeč, přesto můžeme místy mluvit o jakési snad tvrdší a rychlejší obdobě ISIS, často zabrousíme do pasáží blížících se kamsi ke kapelám jako CONVERGE, pokud bychom ovšem odfiltrovali značnou část progresivnějších prvků, které tuto hardcorovou partičku proslavily. Co nám tedy zůstává? V první řadě temně se valící i agresivně prchající hardcore, ale překvapivě i hodně deathu, zklidňujících jemnějších pasáží roubovaných podobným principem jako u současných ISIS je minimum, nějaké to zpestření obstarává pouze sporadicky zvuk smyčců (na „Fluxion“ byl tento prvek zastoupen více). Ve výsledku je tedy „Aeolian“ kouskem plujícím především v klasičtějších hardcore-deathových vodách.

[7,5 / 10]
Emocionálna príbuznosť s NEUROSIS ako primárny pocit bezútešnosti jedinca unášaného psychickými problémami mimo realitu, inštrumentálny arzenál MESHUGGAH či DILLINGER ESCAPE PLAN ako jeho nekontrolovateľné výpady zlosti a agresivity.

Autor recenze:
8,5 / 10

Redakce:
7,7 / 10

8,8 / 10



s kapelou THE OCEAN:

s kapelou NEUROSIS:

s kapelou CULT OF LUNA:

s kapelou MESHUGGAH:

s kapelou CONVERGE:



Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page