Pátek
22.6.2018
Denní verze
 id
 heslo
Rok vydání
2006

Vydavatel:
Peaceville

Stopáž:
51:51

1. Leaders
2. Deliberation
3. Soil's Song
4. My Twin
5. Consternation
6. Follower
7. Rusted
8. Increase
9. July
10. In The White
11. The Itch
12. Journey Through Pressure

Jonas Renkse
vokály, gitary, programovanie

Anders Nyström
gitary, klávesy, programovanie

Fred Norrman
gitary

Mattias Norrman
basa

Daniel Liljekvist
bicie

Jhva Elohim Meth... The Revival (EP) (1992)
Dance of December Souls (1993)
For Funerals to Come (EP) (1994)
Brave Murder Day (1996)
Scarlet Heavens (split 10'' EP) (1996)
Sounds of Decay (EP) (1997)
Saw you Drown (EP) (1998)
Discouraged Ones (1998)
Tonight's Decision (1999)
Teargas (EP) (2001)
Last Fair Deal Gone Down (2001)
Tonight's Music (EP) (2001)
Viva Emptiness (2003)
Brave Yester Days (kompilace) (2004)
The Black Sessions (best of + DVD) (2005)
The Great Cold Distance (2006)
Night Is The New Day (2009)
Dead End Kings (2012)
Dethroned & Uncrowned (2013)
The Fall Of Hearts (2016)

KATATONIA - The Great Cold Distance

Čím viac „The Great Cold Distance“ počúvam, tým viac si uvedomujem, čo mi na doterajšej KATATONII chýbalo. Bezprostrednosť, ľahkosť s akou sa jednotlivé stavebné prvky tohto albumu kĺbia v pulzujúci organizmus, takmer bezchybne namiešaný zvuk gitár, valivý a jedinečný; jednoducho mám z týchto Švédov konečne pocit, že stvorili svoj vrcholný počin: ani príliš plačlivý, ani príliš motajúci sa v kruhoch bezzubej emotívnosti, moderný a geniálny. Rozdiel je možno iba v čase hlbšieho zoznámenia. Pri predošlých albumoch som romániku s KATATONIOU neprepadol, tentokrát áno.

Pravidelne nachádzam reminiscencie na tvorbu padlých anjelov A PERFECT CIRCLE, najmä vo zvláštnej kombinácií ráznych bicích, jednoduchých čistých gitár so skreslenými kvíleniami v pozadí, ponad to všetko vokál Jonasa Renkseho – na jednej strane sympatický spôsobom, akým lyriku obsahu svojich výpovedí bezprostredne prenáša do formy, na strane druhej príliš monotónny a nevybočujúci zo svojej obvyklej farby a intonácie. Nedostatky vyvažuje frázovanie a cit pre vrstvenie.

Klenoty prichádzajú s dramaturgickou istotou v prvej polovici albumu, po rozohrievajúcich úvodných dvoch skladbách. Naliehavosť „Soil’s Song“ podlamuje kolená, rytmika refrénu je ako päsť, ktorá búcha na dvere. Nasleduje výkladná skriňa albumu, singlovka „My Twin“. Rozchodová téma lyriky u nešťastníka Renkseho pomaly vzbudzuje úsmev na tvári, je to však na zopár posluchov, kým sa pozornosť poslucháča stihne otočiť z hudby na text. Chytľavosť nezameniteľná s prvoplánovými emóciami (aj keď – ako u koho), celý mikrosvet náladotvorných zvukov a vrstiev sa raz dokáže ubrániť krátkemu náporu ťažkých gitár, ešte chvíľu dýchať, no za pár momentov riava rozbúreného refrénu zmetie všetko živé. Unikátnosť počinu KATATONIE vystihuje súhra vokálu zo svetom nástrojov – Švédom to ide s takou ľahkosťou a suverenitou, až na malú chvíľu uveríte, že na tom predsa nič nie je.

Mohlo by sa zdať, že od vyvrcholenia „My Twin“ to už ide s týmto albumom dolu vodou. Nie je to tak. Už síce neprekvapí žiadná druhá „Soil’s Song“, KATATONIA však dokazuje, že má čo ponúknuť aj v nenápadnejších kompozíciách, kombinujúcich tichšiu kontemplatívnosť s kontrastnými explóziami gitár. Latka je jednoducho tak vysoko, že aj v momentoch, keď ju Renkse a spol. podliezajú, môžu chytiť celkom slušný závrat. „July“ je ešte neskorým príkladom ako napísať metalový hit v tom najčistejšom zmysle, pri „In The White“ a „The Itch“ už KATATONIA varí z príliš rovnakých ingrediencii. Rozlúčka „Journey Through Pressure“ je však dôstojná, pomalá a ťažká v oboch významoch.

Švédsko zažíva jeden zo svojich mnohých vrcholov v histórii scény. Jeho lyrickí veľvyslanci OPETH aj KATATONIA priniesli veľké albumy. „The Great Cold Distance“ je navyše univerzálny masterpiece, s obrovským osloviteľným potenciálom, ľahkosťou a úprimnosťou. Znalci a pamätníci odpustia.


V-dur
V-dur

Zveřejněno: 13.3.2006

WWW odkaz:


Názory redakce
Rudi
13.3.2006

Súhlasím s Dalasom. Je to naozaj najslabšia doska "novej" KATATONIE. Už "Viva Emptiness" bola vlastne nadstavovaná kaša toho, čo sa v absolútne dokonalej a lahodnej podobe uvarilo na "Last Fair Deal Gone Down", novinka ide ešte ďalej do tmavej slepej uličky. Renkse a jeho kamaráti sa snažia, vymýšľajú nové postupy a zaujímavé aranžmány, ale to podstatné im uniká - dobrý nápad. S výnimkou dvoch - troch skladieb som sa vyslovene nudil. Na to v prípade tejto kapely naozaj nie som zvyknutý. Toto nie je KATATONIA, akú mám rád.

[5,5 / 10]
Noisy
13.3.2006

KATATONIA jsou v současné chvíli v oné hraniční fázi vývoje, kdy svým fanouškům nabízejí stabilní a osvědčenou kvalitu, k oslovení nových posluchačů ale asi nedojde. Zatím stále převažuje osobitost a síla emocí, které skupina umí svými skladbami výborně vykreslit, podle mě už se ale blíží chvíle, kdy bude potřeba udělat nějaký odvážnější stylový krok, aby se nakonec nestalo, že se KATATONIA zařadí do houfu kapel, jejichž alba vycházejí tak nějak ze setrvačnosti.

[7,5 / 10]
Shnoff
13.3.2006

Podobně jako OPETH ani KATATONIA nedokázala udržet vysokou kvalitu, kterou nastolila v první půlce desky. Ta je naprosto perfektní a napěchována silnými nápady zapuštěnými do skvělých jímavých kompozic. Bohužel zhruba od skladby „Increase“ studnice zajímavých idejí prudce vysychá a pozoruhodné motivy se objevují pouze zřídka a musí si razit cestu hudební vatou. Díky první polovině hodnotím vysoko.

[7,5 / 10]
Dalas
12.3.2006

Nejméně výrazná nahrávka post doomové éry kapely, která započala v roce 1998 vynikající deskou "Discouraged Ones". Hudebně jasný pokračovatel předchůdce z roku 2003, ale bohužel tentokráte s mnohem menším množstvím dobrých nápadů a potažmo i silných písní. Ačkoliv začátek je velice nadějný ("Leaders") až vynikající ("Soil's Song"), postupem času se však skladby až velmi slévají v jeden nevýrazný a ničím neupotávající blok a to je z mého pohledu na kapelu takovéhoto formátu poměrně málo.

[6,5 / 10]
RIP
12.3.2006

S tímto albem to mám velice složité. Po několika prvních posleších se dostavilo velké zklamání. Na první poslech nevýrazný, sterilní a poněkud chladný materiál mě ale přesto nutil poslouchat „The Great Cold Distance“ dál. „Vždyť je to KATATONIA – ono to tam někde bude, jen to najít“, říkal jsem si, ale stále jsem nacházel jen poněkud vyprahlé kousky minulého „Viva Emptiness“, které zdaleka nedisponují takovým magickým magnetismem jako na minulé desce. Tomuto albu jsem věnoval neuvěřitelné množství času a jsem přesvědčen, že jsem se do něho vposlouchal tak hluboko jak to jen šlo, i tak však musím konstatovat, že tento materiál zaostává za svými zářivými předchůdci a jak správně předeslal kolega Darkmoor – poněkud splývá. I když jde v rámci skupiny o kus o něco slabší nic to ovšem nemění na tom, že z globálního nadhledu se jedná o zvukově skvěle opracovanou a po nějakém čase i dobře poslouchatelnou hudbu.

[7 / 10]
Reaper
10.3.2006

„Discouraged Ones“ je jenom jedno. Ano, i novinka ukrývá skutečně vynikající skladby jako je „Soil´s Song“, přitvrzená „Rusted“ nebo již mnohokrát zmiňovaná singlová záležitost „My Twin“, přesto však „The Great Cold Distance“ za největšími milníky v kariéře Švédů mírně zaostává. Nic to však nemění na tom, že i letošní melancholické tryzny z pera KATATONIE rezonují velkou silou, nepostrádají charisma ani pověstnou emocionální vypjatost. Upřímná deska od kapely, které já osobně věřím každou notu.

„What is it coming to
I am alone to go on
You have lost
No one has won”

[8 / 10]
Darkmoor
6.3.2006

Předchozí počin "Viva Emptiness" mi sedl rozhodně mnohem více, než sbírka akuální. I když ani ta rozhodně není špatná, to určitě ne, jen trochu stereotypní a přes skvělý úvod (hlavně tedy skladby "Deliberation" a "My Twin" jsou parádní) postupně splývá do jednoho bloku. Takže příjmený poslech, ovšem bez neutuchajícího jásotu, bohužel.

[7 / 10]


Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page