Pondělí
18.12.2017
Noční verze
 id
 heslo
Rok vydání
2004

Vydavatel:
Victory Records / Day After

Stopáž:
31:18

Studio:
Trax East Studios

Produkce:
Eric Rachel

1. Torn Self
2. Bastard Set Of Dreams
3. Stand Your Ground
4. You've Already Died
5. Villainy & Virtue
6. Little Birds
7. Blood Of The Moon
8. Cross Section
9. Master Exploder
10. Epilogue

Jonathan Hunt
vokály

Matthew Matera
kytara

Evan Kaplan
bicí

Justin Jakimiak
basa

Antone Jones
kytara

Everything I Touch Falls To Pieces (2002)
Villainy & Virtue (2004)

DEAD TO FALL - Villainy & Virtue

Amerika s nástupem nového milénia jakoby opět objevovala metal. Chtě-nechtě se musím opakovat, ale psal jsem to už ve své recenzi posledního alba MASTODON a jsem nucen to znovu uvést i nyní. Mohutný metalový trend, který si vysloužil poměrně zavádějící nálepku NWOAHM (tento pojem už, věřím, není potřeba blíže rozebírat) s sebou přináší ohromnou záplavu kapel, na které si, jak už to u trendů chodí, za pár let vzpomenou jen zarytí archiváři.

DEAD TO FALL

Netroufám si tvrdit, jestli se tohle týká i pětice DEAD TO FALL z Chicaga, protože zvuk desky „Villainy & Virtue“ zase tak úplně do výše uvedené škatulky nespadá. Pravda, první pohled na fotografii kapely dává jasně najevo, o co tady půjde, ovšem první tóny úvodní skladby „Torn Self“ mě dokázaly vyvést z omylu. Tento mix hardcore a death metalu totiž nezní vůbec špatně. Hutné a masivní kytary, hluboko posazený vokál a hlavně po švédských riffech ani slechu. Ovšem časem i na ty dojde a je jasné, že na nějaké příliš velké překvapení si alespoň v tomto případě můžeme nechat zajít chuť. Ovšem hned druhá „Bastard Set Of Dreams“ zaútočí ještě nekompromisnějším způsobem, přičemž sypačka z prostřední části je zanedlouho vystřídána psychedelickým závěrem. Vynikající skladba, která dává naději, že z té řady průměrných amerických plagiátorů opět vystoupil jeden nadějný žák. Škoda jen, že v dalších kouscích DEAD TO FALL sázkou na jistotu v podobě několika tuctových a provařených pasáží ze své kreativity snad až příliš zbytečně slevují. Naštěstí jich není zase příliš mnoho na to, aby plamínek naděje v lepší zítřky úplně vyhasnul.

Čím tedy dokáže deska zaujmout? Jak již bylo řečeno hutný a válcující zvuk kytar (o produkci se postaral Eric Rachel v minulosti spolupracující například i s DILLINGER ESCAPE PLAN), nejeden podařený nápad a místy i náznak něčeho, čemu se říká atmosféra. Tedy atributy, o kterých si většina amerických rychlokvašek může nechat jen zdát. Na to, aby se DEAD TO FALL dali označit za trendovou kapelu jsou snad až příliš tvrdí, příliš sví a hlavně mimo hlavní proud NWOAHM. Ačkoliv většina kapel z katalogu Victory records sotvakdy dosáhne kvalit takových DARKEST HOUR (ke kterým by se DEAD TO FALL s troškou přitažení za vlasy dali přirovnat) či BETWEEN THE BURIED AND ME, těchto pět chlapíků si z mého pohledu alespoň na nic nehraje a když se jim zadaří, tak dokáží hrát i velmi dobrou muziku. Každopádně tomu ještě pořád něco chybí a pokud se DEAD TO FALL nepropadnou v zapomnění spolu s celým NWOAHM, můžou nám v budoucnu připravit ještě nejedno příjemné překvapení. Já se budu těšit.

PS: Zanedlouho se DEAD TO FALL hodlají za účelem pořízení následovníka „Villainy & Virtue" opět vypravit do studia.

CD k recenzi poskytli Day After records
Day After records


Dalas

Zveřejněno: 13.1.2006


Další metalový atak z USA. Naštěstí se však žádný tuctový NWOAHM nekoná. DEAD TO FALL mají vlastní tvář, výborný zvuk a několik podařených nápadů. Určitě ne zbytečná kapela.

Autor recenze:
6,5 / 10

Redakce:
zatím nehodnoceno

6 / 10




Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page