Úterý
25.4.2017
Denní verze
 id
 heslo
Rok vydání
1995

Vydavatel:
Nuclear Blast

Stopáž:
39:49

Studio:
TNT Studios, Gelserkinchen (GER)

Produkce:
Wolfgang Stach & SINISTER

1. Intro
2. Awaiting The Absu
3. Embodiment Of Chaos
4. Art Of The Damned
5. Unseen Darkness
6. 18th Century Hellfire
7. To Mega Therion
8. The Cursed Mayhem
9. The Bloodfeast

Bart
kytara a basa

Aad
bicí

Mike
vokály

Where Is Your God Now...? (split) (1990)
Perpetual Damnation (demo) (1990)
Putrefying Remains / Spiritual Immolation (EP) (1990)
Sacramental Carnage (demo) (1991)
Sinister / Monastery (split) (1991)
Sinister (EP) (1991)
Nuclear Blast Promo (EP) (1991)
Cross The Styx (1992)
Diabolical Summoning (1993)
Hate (1995)
Bastard Saints (EP) (1997)
Agressive Measures (1998)
Creative Killing (2001)
Savage Or Grace (2003)
Afterburner (2006)
Prophecies Denied (DVD) (2006)
The Silent Howling (2008)
The Blood Past (kompilácia) (2009)
Prophecies Denied (live) (2009)
Legacy Of Ashes (2010)
Altered Since Birth 1990-2010 (boxed set) (2011)
The Carnage Ending (2012)
The Post-Apocalyptic Servant (2014)

Síň slávySINISTER - Hate

Tvrdí se, že sedmička je šťastným číslem. Těžko soudit, zda-li to platí doopravdy, ale v případě holandského tria SINISTER určitě ano. Sedmý rok své existence tato smrtonosná eskadra totiž oslavila ve vskutku velikém stylu a famózním způsobem tak vyvrcholil vývoj započatý prvním albem „Cross The Styx“ z roku 1992. To vyšlo až 4 roky od založení kapely v roce 1988 a představilo ji už jakou vyspělou bandu hrající špičkový death metal své doby. Následující deska „Diabolica Summoning“ (1993) jen potvrdila pozice vydobyté debutem a o dva roky později jsou SINISTER zpět a jak se později ukázalo – v jejich bezkonkurenčně nejsilnějším tvůrčím rozpoložení.

SINISTERNenávisti jako symbolu, který nás provází po celých bezmála 40 hracích minut alba, nejsou plné pouze blasfémicky laděné texty, ale hlavně jejich hudební doprovod. Na svoji dobu nebývale „evil“ laděnou nahrávku otevírá skřípající zvuk dveří, které jsou vstupní branou do pekelného světa, kde vládnou SINISTER. Není to příliš bezpečné ani pohodlné místo, ale na druhou stranu je až zvráceně přitažlivé a fascinující. Riffování a sólování pana Barta nepostrádá potřebnou dávku rouhačské rebelie, ale zároveň ani vysoký stupeň precizní instrumentace a v neposlední řadě schopnost navodit velice skličující atmosféru plnou strachu a neklidu. K tomu není potřeba žádných „zkrášlovacích“ efektů v podobě samplů či klávesových nástrojů. Právě špičková sekyrnická práce je tou největší devízou „Hate“.

Samozřejmě, že bez kvalitní rytmiky a slušně provedeného growlingu by to také nešlo a v tomto směru je vše v naprostém pořádku. Jednotlivé kompozice jsou rytmicky nápadité, variabilní a v mnoha případech i strhující. Pánové přesně vědí, kdy své výpovědi dodat naléhavost v podobě rychlé sypačky, kdy naopak poškádlit smysly pomalejším intermezzem a vzápětí opět nasadit vysoké tempo. Vzorec poměrně jednoduchý, avšak jeho aplikaci do praxe nechybí rafinovaná kreativita. Právě atmosférou a celkovým maximálně brutálním provedením své hudby se SINISTER více než představitelé evropského death metalu dají označit jako holandské velvyslanectví floridské scény. Vliv takových MORBID ANGEL, DEICIDE a určitě i dalších žánrových lídrů té doby je zde patrný, ale SINISTER se na rozdíl od mnoha jiným podařilo tento vliv použit pouze jako základní surovinu, sloužící ke tvorbě vlastní hudební skulptury. A jak již bylo řečeno v úvodu recenze, právě na „Hate“ dosáhla kapela své životní formy, což se projevilo stvořením této bezchybné a maximálně zničující kolekce. Dojem totální blasfémie pak dokresluje podle mého názoru jedna z nejpovedenějších kreseb mistra Wese Benscotera.

O 3 roky později kapela přichází se stále velice solidní deskou „Agressive Measures“, která byla však už labutí písní jejího původního ducha. SINISTER opouští kytarista Bart, za mikrofonem se objevuje žena, konkrétně Rachel a začíná nová kapitola v historii holandských. Tato však mě osobně už příliš neoslovovala, a tak pro mě už asi navždy nejzářivějším klenotem s logem SINISTER zůstává tato nepřekonatelná sbírka.


Dalas

Zveřejněno: 11.3.2006



Názory redakce
Reaper
10.3.2006

Holandský běs SINISTER je kapitola sama pro sebe. První tři alba na čele se skutečně výbornou dvojkou „Diabolical Summoning“ (1993) paří bez nejmenších diskusí do death metalové klenotnice starého kontinentu. Za trochou inspirace sice bylo nutno vyrazit jak na dalekou Floridu (jak správně podotkl kolega Dalas), tak i ke hrobce nedostižných krajanů PESTILENCE, přesto si materiál na „Hate“ dokázal uchovat svůj vlastní nezaměnitelný spirit, díky kterému můžeme SINISTER bez problémů identifikovat v celé záplavě nejrůznějších stylových souputníků (zvláště to pak platí pro první trojici nahrávek). Velká škoda, že následující záznamy kapely již nedisponují takovou silou, o přesvědčivosti pak ani nemluvě.

Další z mnoha death metalových monumentů hrdě se tyčících nad velkoměstem tvořeným průměrnými nahrávkami. Rovněž jedna z nestárnoucích záležitostí.

Autor recenze:
nehodnoceno

Redakce:
zatím nehodnoceno

8,9 / 10





Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page