Pondělí
18.12.2017
Noční verze
 id
 heslo
Rok vydání
2001

Vydavatel:
Noise/Sanctuary Records

Stopáž:
46:35

Studio:
domácí

Produkce:
Michael Kiske

1. Could Cry
2. Ban´em
3. Philistine City
4. Crosstown
5. Where Wishes Fly
6. Watch Your Blue
7. Out Of Homes
8. It
9. Easy
10. Shadowfights

Michael Kiske
zpěv, kytary, klávesy

Ciriaco Taraxes
kytary, klávesy

Jens Mencl
baskytara

Kai Rudy Wolke
bicí ve skladbách 3 a 6

Jürgen Spiegel
bicí v ostatních skladbách

The Calling (EP) (1996)
Instant Clarity (1996)
Always (EP) (1996)
R.T.S. – Readiness To Sacrifice (2001)
Kiske (2006)

MICHAEL KISKE - R.T.S.

Bývalé hrdlo německých Dýní Michael Kiske je zpátky. O něco těžší, s kraťoučkým ježečkem na hlavě, bez velkého humbuku se nám před koncem roku vytasil s druhou sólovou deskou. I když, s tím minulým rokem je to trošku sporné, protože oficiální webová stránka uvádí rok vydání této kolekce 1999. Ale čert to sper, důležitá je samotná existence desky a tu nikdo popřít nemůže. Jaký tedy je speedový klasik dnešních dnů? Klidný, vyrovnaný, nikam nespěchající - to jsou hlavní atributy "Readiness To Sacrifice".

Když v devadesátém šestém představil sólovou prvotinu, očekával ji tábor dychtivců. Jedna skupina věštila návrat starých časů, druhá rozvinutí konceptu "Chameleona" - nejkontroverznějšího díla bývalých chlebodárců. Michi to rozsekl kompromisem, do studia si na hostovačku pozval bývalého parťáka Kaie Hansena, spolu dotáhli dva kvapíky Helloween-made™ a výsledkem bylo něco mezi, úlitba Bohům, ovšem na své si tak vlastně nepřišel nikdo. Zřejmě i proto vychází druhá placička s tak velkým časovým odstupem, s ostudným bukletem, v podstatě úplně bez informací, o textech si můžete nechat leda tak zdát. Zazděna ještě před vydáním - to je hodnocení odpovídající práci vydavatelské firmy.

Otázkou ovšem je, kdo z ortodoxních a kovaných album zkousne. Jak jsem již avizoval, kvapíky nečekejte. Vlastně ani zkreslené kytary, těch je zde také jako šafránu, maximálně decentně podkreslují nějaký ten refrének, občas nesměle vystrčí růžky i jinde (na poměry alba kytarově razantní "Watch Your Blue"), ale akustiky vítězí na všech frontách. Navíc připočtěme smyčcovou sekci, takže převažující balady mají o komorní atmosféru postaráno (výjimkou je hned úvodní "Could Cry", kde smyčce skvěle doplňují kytarový riff a hnedle tady máme nejpovedenější položku celého alba). Kdyby kolega Chorche, dej mu Pán Bůh věčnou slávu, dokončil svůj elaborát o vlivu metalových cajdáků na zachování rodu, doporučil bych mu tuhle desku jako učebnicový příklad. K milostném skotačení zřejmě ideální soundtrack. A ještě možná při úklidu domácnosti, protože není nic, co by vám mohlo uniknout i při nesoustředěném poslechu. Poslední dvě položky alba jsou pak jako z jiného světa. Opravdu monumentální balady, které hodně napravují dojem z celého zbytku. Ona totiž pouhá přímočarost, rádiovost, hitovost - základní trojblok "R.T.S." - už dneska nestačí.

Mr. Ego je srovnaný sám se sebou, alespoň vše by tomu po poslechu "R.T.S." nasvědčovalo. Mnohem sympatičtější, než chtít vytřískat prachy z již tisíckrát vydojené krávy, nemyslíte? A i když se zřejmě ani tomu speedu v budoucnosti nevyhneme, můžeme mezitím relaxovat… "R.T.S." v pokoji!


Darkmoor

Zveřejněno: 25.3.2002


Deska, která nemá vůbec nic společného s minulostí. Michi rozhodně nedělá hudbu pro peníze, na to by mu stačilo vrátit se 15 let zpět a myslím, že by mu vydavatelské firmy ruce utrhly. Jenže je tu "R.T.S." a s ní klid a uvolnění. Škoda, že na polovinu povedených momentů zůstává i ta druhá - uspávající. Tak třeba příště...?

Autor recenze:
6,5 / 10

Redakce:
zatím nehodnoceno

6,7 / 10




Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page