Středa
20.6.2018
Denní verze
 id
 heslo
Rok vydání
2006

Vydavatel:
Roadrunner Records

Stopáž:
41:37

Studio:
ZigZound Studios (Denmark)

Produkce:
Ziggy

1. Shine Crazy
2. Case Of The Late Pig
3. Back To The Street
4. Our Heroin Recess
5. Throw Your Bolts
6. Burn Me Wicked
7. Fear The Gates
8. Slave
9. Nothing To Fear... Do It
10. The Widow Black
11. Illdispunk'd

Bo Summer
zpěv

Martin Thim
kytara

Jakob Batten
kytara

Jonas Kloge
baskytara

Thomas Jensen
bicí

The Winter Of Our Discontempt (demo) (1992)
Four Depressive Seasons (1993)
Return From Tomorrow (MCD) (1994)
Helvede (1995)
Submit (1995)
There's Something Rotten In The State Of Denmark (1997)
Retro (2000)
Kokaiinum (2001)
1-800 Vindication (2004)
We Suck, Live Aarhus (DVD) (2005)
Burn Me Wicked (2006)
The Prestige (2008)
To Those Who Walk Behind Us (2009)
The Best Of Illdisposed (2011)
There Is Light (But It's Not For Me) (2012)
Sense The Darkness (2012)

ILLDISPOSED - Burn Me Wicked

Hádám, že upjatí bossové mainstreamového kolosu Roadrunner Records musí sledovat počínání svých svěřenců z ILLDISPOSED s určitými obavami, když pozorují, jak si to dánský parní válec vesele šine trasou, kterou již před tím projel nejméně desetkrát, musí jim hrůzou vstávat všechny vlasy na hlavě a kdykoli sveřepá osádka lomozícího monstra schválně mine některou z početných výhybek, dozajista jen rezignovaně zalomí rukama nad další zablokovanou cestou k peněženkám potencionálních zákazníků. Ostatně není se čemu divit, pokud si projdeme prominentní stáj Roadrunner pěkně od A do Z, jen ztěží narazíme na méně progresivní (možná by se hodilo spíše konstatovat méně trendovou) kapelu než jsou právě ILLDISPOSED.

Novinka „Burn Me Wicked“ se ubírá přesně podle kurzu, který kdysi dávno, konkrétně před pěti lety, vytyčila přelomová nahrávka „Kokaiinum“. Nezastírám, že ti praví ILLDISPOSED pro mě vždycky byli, jsou a budou především ILLDISPOSED staří, tedy érou památného debutu „Four Depressive Seasons“ (1993) zahajující a slovutným tributním eposem „Retro“ (2000) zakončující. Nicméně ani současná produkce dánských výpitků mi není úplně cizí, vždyť třeba předloňská sbírka „1-800 VINDICATION“ se ukázala v kontextu jejich novodobé tvorby jako ucházející. S aktuální kolekcí je to však o poznání problematičtější.

ILLDISPOSED

Především stále nechápu proč ILLDISPOSED tak vytrvale roubují moderní sampling a atmo pasáže na těžce old school death metalové základy, když to nikdy a za žádných okolností nemůže spolehlivě fungovat. Když už tedy pánové chtějí tu svou zatuchlou klasiku (nemyslím to nějak pejorativně) nějak oživit, mají snad spoustu možností udělat to citlivějším a mnohem ohleduplnějším způsobem. Jenže dánští dealeři plácají páté přes deváté, rovnají prastaré valivé riffy bez ladu a skladu hned vedle nejrůznějších elektronických efektů, bez uzardění nečekaně vyrukují s čistými vokály a tak dále a tak dále. Vsadím se ale, že je jim to úplně jedno, vždyť v podobné selance si beztrestně libují již celé roky. Daleko horší však je, že na obvyklých sto procent nepřesvědčilo hlavní poznávací znamení kapely, rozpustilý vtipálek Bo Summer. Jeho kdysi tak průrazný řev působí na „Burn Me Wicked“ nezvykle ospale a až podezřele bezkonfliktně. Když už tedy zpěvák viditelně usnul na vavřínech, měl se probrat alespoň věhlasný Tue Madsen ve svém Antfarmu a při finálním masteringu Summera trochu povytáhnout z problémů.

Nová deska ILLDISPOSED sice není nadprůměrná jako její předchůdkyně, o starších albech kapely pak snad raději ani nemluvě, nicméně i přesto si dovolím tvrdit, že „Burn Me Wicked“ jistý okruh příznivců méně komplikované formy old school death metalu získá. Snad se tak stane díky typickým melodiím, pro které Dánové bohudík nepřestali mít cit ani v roce 2006, snad díky osobitým Summerovým textům, nebo díky sympatické resistenci skupiny vůči dobovým trendům v rámci Roadrunner Records. A mimochodem, zcela určitě se tak nestane díky „Illdispunk´d“ - směšné a naprosto zbytečné punkové halekačce, která celé album uzavírá.

ILLDISPOSED logo


Reaper

Zveřejněno: 9.8.2006



Názory redakce
Rudi
9.8.2006

Práve tá punková halekačka "Illdispunk´d" je kľúčom k pochopeniu súčasného ksichtu dánskych deathových príšer. Chlapi svoju muziku v porovnaní s minulou tvorbou ešte viac zjednodušili - je to záležitosť doslova pár riffov, mám pocit, že v strednom tempe opakujú vo viacerých skladbách stále jeden a ten istý. Na koncertoch to musí fungovať jedna radosť, doma z prehrávača by som privítal trochu viac kudrliniek, vychytávok a odbočiek z tej brutálne priamočiarej hoblovačky.
Melodický vokál frontmana MERCENARY je rozhodne spestrením, rušivo na mňa nepôsobia ani elektronické vsuvky - ILLDISPOSED si z nich urobili celkom sympatické poznávacie znamenie.
Len tak mimochodom, zdá sa mi neuveriteľne trápne a smiešne, keď sa growlingom vyjadruje láska k svojim deťom. Je jedno, či je to Bo Summer v skladbe "Back To The Street", alebo Vláďa Třískala v "Two Fathers".

[7 / 10]
Dánská stálice ILLDISPOSED na své novince poněkud zakolísala. Valivý death metal dle receptury ostrovního tanku BOLT THROWER tentokráte vyznívá překvapivě mdle a neuspořádaně. Nejedná se o žádnou tragédii, leč i tak se „Burn Me Wicked“ zapíše mezi nejslabší počiny kapely.

Autor recenze:
6 / 10

Redakce:
7 / 10

7,9 / 10





Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page