Sobota
24.2.2018
Noční verze
 id
 heslo
Rok vydání
2002

Vydavatel:
Spikefarm records

Studio:
Tico-Tico Studios

1. Hollow Heart
2. SwampHell
3. Principle Hero
4. Human Fates
5. They Will Return
6. Kill The Idealist
7. The Blind Leader
8. My Nation
9. Skin O´ My Teeth (cover Megadeth)

Pekka Kokko
zpěv, kytary

Antti Kokko
kytary

Pasi Hiltula
klávesy

Timo Lehtinen
baskytara

Janne Kusmin
bicí

Swamplord (2000)
They Will Return (2002)
Swampsong (2003)
The Black Waltz (2006)
For The Revolution (2008)
12 Gauge (2010)
Seventh Swamphony (2013)

KALMAH - They Will Return

No vida, říkám si při pohledu na cover a texty recenzovaného alba - úsměvné příběhy z pera Ivana Mládka snad našly odezvu až v daleké Skandinávii. Z temných bažin však na nás tentokráte nezaútočí Jožin, nýbrž finská zrůda Kalmah. Hned na úvod prozradím, že se jedná o nečekaný útok ze zálohy a o jedno z největších letošních překvapení. Vynikající úroveň tohoto alba mě přinutila poohlédnout se po jeho předchůdci (a zároveň i debutu této formace) s příznačným názvem „Swamplord“. Hudbu obsaženou na tomto kotouči můžeme stručně a výstižně charakterizovat jako velice zdařilou napodobeninu tvorby Children Of Bodom. Chlapci se skutečně nechali až přespříliš inspirovat slavnějšími kolegy. Samozřejmě že relativně velký úspěch „dětí od jezera Bodom“ měl za následek vznik několika podobných kapel, které se nebály vyzkoušet zatím ještě originální kombinaci heavy a blackmetalu. Mezi nejpilnější učedníky dnes patří Throne Of Chaos (opět finská kapela) a právě Kalmah.

Hned po roce od vydání prvotiny se mi dostává do rukou následovník „They Will Return“, který by měl mít všechny předpoklady zvládnout nelehký úkol výrazněji se odlišit od bodomských ikon. Teď už jen zbývá vyčkat na pokyn trojzubcem, kterým vládne na přebalu alba vyobrazený Pán bažiny, coby tradiční maskot skupiny a můžeme se pustit do podrobného rozboru alba.

Hned při prvním záseku „Hollow Heart“ skupina předvádí v plné kráse markantní změny k lepšímu na poli instrumentálním i skladatelském. Skladba se rozjíždí klasicky speedově, vedoucí úlohu na sebe berou klávesy páně Pasiho Hiltuly podbarvující blackový vokál (můžeme zaslechnout i hlubší hlasové rejstříky, ale to není na „They Will Return“ moc častý jev). Poté nastupuje strhující refrén s nefalšovanou klepačkou, přidává se havraní skřehot a hlavně pompézní klávesové stěny evokující umění samotného Jonnyho Maudlinga z anglických pohádkářů Bal-Sagoth. Jako největší hit alba bych vyzvedl čtvrtou „Human Fates“, opět otevřenou speedovými kytarami, mezi nimiž se proplétají bohatá klávesová aranžmá, teď už ale typicky bodomského střihu. V refrénu ustane klávesová i kytarová exhibice a prostor dostane naléhavý growling a chladná sugestivní atmosféra. Právě v obou zmíněných skladbách se chlapci dokázali od „jezerních dětí“ více odlišit. Ostatní položky se nesou ve znamení častých tempových zvratů, věčně sólujících kytar, melodií a samozřejmě naspeedovaných klávesových stupnic, jakožto největšího trumfu kapely. To všechno neustále udržuje ucho posluchačovo v netrpělivém očekávání dalších překvapení. Nostalgické pohlazení trojzubcem na závěr s přehledem zajistí předělávka „Skin O´ My Teeth“ z alba „Countdown To Extinction“ od Megadeth.

Celkově mi novinková kolekce Kalmah připadá o mnoho vyzrálejší než debut a v mnoha ohledech dokonce srovnatelná s poslední řadovkou Children Of Bodom. „They Will Return“ můžeme tedy brát jako první zdárné vykročení na cestu za vlastním originálnějším přístupem. Odkaz Children Of Bodom je však stále nepřeslechnutelný - ona ta úzká škatulka klávesového speed/blacku ani nějaké převratné experimenty nedovoluje...


Reaper

Zveřejněno: 7.5.2002

WWW odkaz:


Názory redakce
Darkmoor
13.9.2003

Ano, hezky se to poslouchá. Ovšem, když uvážíme, že ani nota není původní a celé to smrdí po Children Of Bodom takovým způsobem, až zůstává rozum stát, myslím, že chvalozpěvy nejsou na místě. Ano, všichni dobře hrají. Ale ze sebe nepřinesl nikdo ani zbla, opět tu máme božského Alexiho (zdravím Louzu!) v různých variacích. Teď si ještě připočtěte, že oba kytaristé hrají na Jacksonky (eheee?) a na obalech obou alb se skví bažinná příšera s trojzubcem (aha, to je ten jejich Reaper, hm, jak originální) a máte vymalováno. Raději sáhnu po červené, zelené nebo modré, protože originál je originál!!!

[6 / 10]


Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page