Neděle
18.2.2018
Noční verze
 id
 heslo
Rok vydání
2007

Vydavatel:
Century Media/EMI

Stopáž:
45:51

Studio:
Rogue Music

Produkce:
Tue Madsen & DARK TRANQUILLITY

1. Nothing To No One
2. The Lesser Faith
3. Terminus (Where Death Is Most Alive)
4. Blind At Heart
5. Icipher
6. Inside The Particle Storm
7. Empty Me
8. Misery´s Crown
9. Focus Shit
10. The Mundane And The Magic

Mikael Stanne
zpěv

Martin Henriksson
kytary

Niklas Sundin
kytary

Michael Nicklasson
baskytara

Martin Brändström
klávesy

Anders Jivarp
bicí

Trail Of Life Decayed (demo) (1991)
A Moonclad Reflection (EP) (1992)
Trail Of Life Decayed (EP) (1992)
Tranquillity (EP casette) (1992)
Skydancer (1993)
Of Chaos And Eternal Night (MCD) (1995)
The Gallery (1995)
Enter Suicidal Angels (MCD) (1996)
The Mind´s I (1997)
Zodijackyl Light (video) (1997)
Projector (1999)
Haven (2000)
Damage Done (2002)
Live Damage (DVD) (2003)
Exposures – In Retrospect And Denial (rarity) (2004)
Lost To Apathy (EP) (2004)
Character (2005)
Focus Shift (single) (2007)
Fiction (2007)
Manifesto Of Dark Tranquillity (compilation) (2009)
Yesterworlds (compilation) (2009)
Misery´s Crown (single) (2009)
Where Death Is Most Alive (DVD / live album) (2009)
The Dying Fragments (compilation) (2009)
We Are The Void (2010)
Zero Distance (EP) (2012)
Sorrow´s Architect (single) (2013)
Construct (2013)
Atoma (2016)

DARK TRANQUILLITY - Fiction

Tak je tu máme zase zpátky, naše drahé švédské DARK TRANQUILLITY. V tradičním naložení, evidentně a bez jakéhokoliv odporu doznávající vlastní melody death metalovou identifikaci. Tak tradiční, a tak evidentní DARK TRANQUILLITY, že už by to snad ani tradičnější či evidentnější nemohlo být. Zdvojené kytarové ohňostroje v těsném závěsu za typickými riffokombinacemi, o překot uhánějící tempo bicích střídající efektní klávesové a elektronické koláže a až na výjimky chroptivý vokál Mikaela Stanneho. Překvapuje to snad někoho? Upřímně řečeno, mě tedy ne. Ve světle posledního albového záseku „Character“ (2005) a tiskových prohlášení, prezentujících novinku „Fiction“ jako návrat k albům „The Gallery“ (1995) či „The Mind´s I“ (1997), totiž nemohlo být jiné cesty za posluchačem, než právě té tradiční a evidentní.

DARK TRANQUILLITY

Ale je vůbec někdo, když už jsme u toho, kdo by se proto na švédskou šestici zlobil? Kdo by jí chtěl mít za zlé, že novinka je tak do roztrhání těla předvídatelná, když zároveň s tím přináší poměrně silný hudební zážitek pulsující celou řadou výborných nápadů? Proč? Pravda, jistým (a skoro bych řekl i jedním z mála) nedostatkem alba „Fiction“ je, že díky veškeré té očekávanosti je poněkud složitě nahmatatelným. Jakmile ho ale jednou pořádně stisknete, čímž je samozřejmě míněn zejména dostatečný počet poslechů, už ho zkrátka nepustíte a obávám se, že ani ono vás. Jako kdybyste si v pohybu z ptačí perspektivy prohlíželi kamenný masiv nejvyšších švédských hor a na ten pohled už nikdy nezapomněli. Všude číhá majestátní velikost („Nothing To No One“), stíhaná lechtivou závratí („The Lesser Faith“, „Inside The Particle Storm“) či přímo strachem z pádu do nedohledných hlubin („Terminus (Where Death Is Most Alive)“), kterou jen nárazově nahradí pohled v zásadě prachobyčejný („Blind At Heart“, „Focus Shift“). A vysoko nad tím vším, tam, kam se lidské oko podívá jen zřídkakdy, se na slunci vyhřívá „Misery´s Crown“, srdcervoucí vzkaz příštím generacím vytesaný do studeného kamene. Není možná náhodou, že tahle zřejmě nejsilnější věc alba odkazuje (a to nejen prostřednictvím Stanneho melodického zpěvu) spolu s „The Mundane And The Magic“ na revoluční album „Projector“ (1999), nicméně to bych opravdu nerad nějak blíže rozpitvával.

Protože tím bych nejspíš do pomyslného bludného kruhu snad všeho metalového, který na jednom svém vrcholu skrývá lačnost po vývoji a experimentování, a na tom druhém pak zatvrzelé a ortodoxní staromládenectví, mohl nahnat i DARK TRANQUILLITY. A to bych vážně nechtěl. Kapela, která celý tenhle kruh (rovněž pomyslně) opsala dejme tomu tak jeden a půlkrát a pak ho celý hodila za hlavu, mě totiž na „Fiction“ definitivně přesvědčila, že nemá cenu od ní chtít cokoli jiného, než jen to, co chce právě ona sama. V takovém případě se prakticky skoro vždy dostavuje minimálně chvalitebný výsledek a já tak nevidím nejmenší důvod, proč zkrátka nehodit případné rozpaky za hlavu a říct si ano, tohle album, ať je zelené, modré nebo červené, je prostě dobré.


Louis

Zveřejněno: 25.4.2007



Názory redakce
Louža
26.4.2007

Více méně pořád parádička. Nečekal jsem nic převratného a taky to nedostal, ale to co jsem dostal se mi líbí. Řeči o návratu ke kořenům jsou vcelku pravdivé. Jisté reference tu určitě jsou. Hlavní je, že kvalitativní punc kapely zůstal zachován. Mám sice trošku obavy do budoucna, ale zatím mě DT stále baví.

[8 / 10]
Reaper
23.4.2007

Spokojenost. Spokojenost i přesto, že DARK TRANQUILLITY namíchali do tyglíku jen ty dobře známé ingredience. Nevadí, vždyť účinkují stále tak spolehlivě. Spokojenost i když tolik opěvovaná „Misery's Crown“ pouze kříží nezapomenutelnou hymnu „The Treason Wall“ se zasněnou atmosférou přelomového alba „Projector“. Spokojenost i přesto, že „Fiction“ je jen dalším z řady ortodoxních alb post-projectorské éry. Bodování si tentokráte nechávám od cesty, neb nemá sebemenšího smyslu bodovat desku kapely, ke které nejsem schopen zaujmout alespoň trochu kritické stanovisko.

Marigold
12.4.2007

Z doposud posledního alba DARK TRANQUILLITY jsem nijak nadšením nerostl a nutno, že prvotní kontakt s Fikcí se nesl v lautr stejném duchu. Zemité retro s moderním zvukem a sem tam silnější melodií a návykovou klávesovou plochou mě nijak zvlášť za srdce nechytlo, ale narozdíl od "Character" jsem se k tomu albu začal vracet a nakonec musím konstatovat, že si mě svojí sympaticky dynamickou a místy možná až přehnaně ortodoxní tváří získalo. Nemůžu se sice zbavit hořkosti, že druhy průkopničtí Švédové se stali zákopníky, ale taková je prostě doba. Škoda, že album neobsahuje víc hitovek jako je "Misery´s Crown". Příjemný poslech, ale absolutně ne strhující jako "Damage Done".

[7 / 10]
„Fiction“? DARK TRANQUILLITY, DARK TRANQUILLITY a zase DARK TRANQUILLITY. V libovolném pořadí.

Autor recenze:
7,5 / 10

Redakce:
7,5 / 10

8,2 / 10





Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page