Sobota
26.5.2018
Denní verze
 id
 heslo
Rok vydání
2007

Vydavatel:
SPV

Stopáž:
68:57

Studio:
Soaring Eagle Sound - Indiana, USA

Produkce:
Jim Morris a Jon Schaffer

1. Overture
2. Something Wicked (Pt.1)
3. Invasion
4. Man´s Motivation
5. The Setian Massacre
6. A Charge To Keep
7. Reflections
8. Ten Thousand Strong
9. Execution
10. Order Of The Rose
11. Cataclysm
12. The Clouding
13. Infiltrate And Assimilate
14. Retribution Through The Ages
15. Something Wicked (Pt.2)
16. The Domino Decree
17. Framing Armageddon
18. When Start Collide (Born Is He)
19. The Awakening

Jon Schaffer
kytary, baskytara

Tim Owens
zpěv

Brent Smedley
bicí

Tim Mills (host)
kytara

Dennis Hayes (host)
baskytara

Iced Earth (1991)
Night Of The Stormrider (1992)
Burnt Offerings (1995)
The Dark Saga (1996)
Days Of Purgatory (1997)
Something Wicked This Way Comes (1998)
Melancholy (EP) (1999)
Alive In Athens (1999)
Horror Show (2001)
Dark Genesis (2002)
Tribute To The Gods (2002)
The Reckoning (EP) (2004)
Glorious Burden (2004)
The Blessed and the Damned (2004)
Gettysburg (1863) (DVD) (2005)
Alive in Athens DVD (DVD) (2007)
Overture Of The Wicked (EP) (2007)
Framing Armageddon: Something Wicked Pt. 1 (2007)
The Crucible Of Man: Something Wicked Pt. 2 (2008)
Dystopia (2011)

ICED EARTH - Framing Armageddon: Something Wicked Pt. 1

Věčně lákavý obrázek pyramid, zvířený písečný prach až nepřirozeně zastiňující denní světlo a téměř nadpřirozená postava ohánějící se hromovou holí, kolem níž doširoka rozevírá své zubaté tlamy hned několik evidentně rozladěných vlků. Přichází armagedon? Obal dlouho (tedy přesněji tři roky) a s napětím očekávané novinky ICED EARTH je v tomhle směru naprosto jednoznačný a již zaručeným způsobem prezentuje scénu jako hrom pro grandiózně temný a zároveň velkokapacitní příběh. Ale odkud ho vlastně začít?

Vlastně si vůbec nejsem jistý tím, že to tentokráte jediný a jedinečný prezident zmrzlé země Jon Schaffer ICED EARTHvěděl. Jistě, elegantně opustil historická témata (včetně těch amerických, s nimiž slavil takový úspěch), prozřetelně navázal na jeden ze svých již ověřených nápadů (aneb zapokračoval ve fantasy-thrillerovém příběhu rozehraném na albu „Something Wicked This Way Comes“ (1998), z nějž jsme mimochodem předmětnou závěrečnou trilogii nově v podání Tima „Rippera“ Owense mohli slyšet na letošním EP „Overture Of The Wicked“), a když měl po stránce lyrické jasno, přiložil také trsátko ke strunám. Potud bez připomínek. Jenže ouha, ruka vytrénovaná miliónnásobným drhnutím druhově naprosto identických riffů oproti dřívějšku jakoby najednou chvílemi sama nevěděla, co si počít, a tak jí Jon musel v několika případech vést násilím. Což neudělal dobře, neboť jak známo to, co vzniká z donucení, nebývá příliš často úspěšné.

A tak poté, co se tradičně ošidná personální situace v ICED EARTH zase jednou jakžtakž zklidnila, poté, co všichni jejich příznivci dostali dostatečný časový prostor k tomu, aby si zvykli na Owensův hlasový projev, přichází kapela s osmým řadovým albem obhájit své dávno výsostné území v království heavy metalu, ovšem jednoduché to proto mít nebude ani omylem. Na to se zdá být její čerstvá práce, vedená v tom nejklasičtějším duchu ICED EARTH, až příliš rutinní a proto místy až příliš nepřesvědčivá. Celé nahrávce v první řadě schází výrazné a jednoznačné „taháky“ (takové jakými v minulosti byly třeba „Burnt Offerings“, „The Hunter“, „Stand Alone“, „Dracula“ či „Declaration Day“), důrazné, uzemňující a beze všech pochybností představující zásadní múzickou inspiraci páně Schafferova. Ano, do jisté míry by za ně mohly být považovány „A Charge To Keep“, singlovka „Ten Thousand Strong“, „When Start Collide (Born Is He)“ nebo temně chytlavá instrumentální intra „Overture“ a „Something Wicked Pt. 2“, ale v jejich případě se zkrátka nemůžu zbavit dojmu, že ideální rolí by pro ně bylo spíše doplnění opravdových „taháků“ na naprosto dokonalém albu, o němž lze s jistotou říct, že netrpí žádnými „vycpávkami“. A bez takových skladeb úspěch jednoduše sklízet nelze, obzvláště když zbytek hracího času alba je pojat skutečně ryze pragmaticky. Riffy nejednoznačné a málo adresné („Something Wicked Pt. 1“, „Order Of The Rose“), melodické linky jakbysmet („Setian Massacre“, „Retribution Through The Ages“), a když už některý ten nápad v obou zmíněných směrech obstojí, pošlape ho zase délka skladby („The Clouding“). Jakoby zemi nekonečného ledu na moment objala nenechavá chapadélka oblevy, zpod jejichž drtivých stisků na pár místech vytekly tenoučké pramínky vody.

Možná je to tedy dobou, pod jejímž vlivem očekávám(e) od velkých jmen velké věci, na jejichž pozadí strach o budoucnost heavy metalu alespoň na chvíli vybledne jako vzpomínka na bezesnou noc, možná je to prostě jen tím, že ICED EARTH dosud nikdy nemuseli přešlapovat na místě, ale „Framing Armageddon: Something Wicked Pt. 1“ rozhodně nemám za album, na které by kapela formátu floridských mohla být pyšná. Někdo jiný snad možná ano, ale ICED EARTH tedy rozhodně ne. Ne, Jone, opravdu ne.


Louis

Zveřejněno: 30.8.2007



Názory redakce
Darkmoor
10.9.2007

Jon Shaffer má rád znovuoživování starých písní novými hlasy, to už dokázal nejednou. Ovšem na čtyřskladbové předzvěsti novinky "Overture Of The Wicked" si dovolil skutečně hodně - to když pustil Tima Owense do klasik pana Barlowa. Potvrdil tak jen fakt, že ač je bývalé jidášské hrdlo jistě skvěle disponované, jeho halfordovské mečení a našponované výšky (a výkřiky áááááá) spolehlivě zabíjí melancholii i v těch nejklasičtějších písních. A co si posluchač odnese z poslechu aktuálního "Armageddonu"? Není toho mnoho, neb mistr Shaffer se zřejmě definitině zařadil mezi totálně nápadově vydojené umělce. Možná "A Charge To Keep" s mohutným sborem, možná rychlovka "Ten Thousand Strong", možná refrén "Infiltrate And Assimilate" - což je pochopitelně šíleně málo. Navíc ta příšerná stopáž! Je to nuda, Jone, prostě nuda!

[4 / 10]
Louža
30.8.2007

Jsem poměrně zatvrzelým příznivcem ICED EARTH, ale první poslech novinky se mnou málem fláknul. Nemohl jsem uvěřit. Hudba, plus, mínus, dobře. Ale ten zvuk! Všechno to znělo jak předprodukční demáč. Syrové, neučesané, bez kudrlinek, bicí jak papundeklový krabice a jediný slušně znějící song bylo intro. Od té doby se ovšem lecos změnilo. Nahrávka je sice stejná, ale já si zvykl. A po čase který jsem jí věnoval se ukázalo, že kromě podivného celofánu skrývá vlastně celkem slušný materiál, z něhož jediný ošklivý, zlý, nepěkná věc je asi jen dvojice skladeb po excelentní "The Clouding". Takový šlehy jako je třeba "Setian Massacre" se svou bombastickou předehrou aby člověk v hevíku pohledal. Nejsem si moc jistý přáním Shaffera, který se nechal slyšet že by rád, aby byla novinka v diskografii IE něčím jako "The Wall" v diskografii PINK FLOYD. Od toho leží na ledové zemi kotoučky jiného kalibru. Pravdou ovšem je, že je "Framing Armageddon" slušné power metalové album a já i přes počáteční rozčarování nejsem zklamán. A zase si přisadím. Owens je možná dobrý pěvec/imitátor, ale mé srdce patří Mattovi.

[7 / 10]


Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page