Pondělí
22.12.2014
Noční verze
 id
 heslo
Rok vydání
2007

Vydavatel:
Metal Blade

Stopáž:
22 + 62 minut

Studio:
Oceanland Studios

1. Hadean / The Long March Of The Yes-Men (I Hadean)
2. Eorchean / The Great Void (II Archean)
3. Paleoachean / Man And The Sea (II Archean)
4. Mesoarchean / Legions Of Winged Octopi (II Archean)
5. Neoarchean / To Burn The Duck Of Doubt (II Archean)
6. Siderian (III Palaeoproterozoic)
7. Rhyacian / Untimely Meditations (III Palaeoproterozoic)
8. Orosirian / For the Great Blue Cold Now Reigns (III Palaeoproterozoic)
9. Statherian (III Palaeoproterozoic)
10. Calymmian / Lake Disappointment (IV Mesoproterozoic)
11. Ectasian / De Profundis (IV Mesoproterozoic)
12. Stenian / Mount Sorrow (IV Mesoproterozoic)
13. Tonian / Confessions of A Dangerous Mind (V Neoproterozoic)
14. Cryogenian (V Neoproterozoic)

Torge Ließmann
bicí, perkuse

Matt Beels
kytara

Robin Staps
kytara, perkuse, samply, vokál

Walid Farruque
kytara

Mike Pilat
basová kytara, vokál

Nico Webers
vokál

Nate Newton
vokál

Eric Kalsbeek
vokál

Meta
vokál

Rene
vokál

Jason Emry
vokál

Jonathan Heine
basová kytara

Hannes Huefken
basová kytara

Stefan Heinemeyer
cello

Karine Suslov
viola

Katharina Sellheim
piáno

John Gürtler
saxofon

Daniel Eichholz
zvonkohra

Jonas Olsson
tamburína

Tomas Svensson
samply

Dwid Hellion
vokál

Jan Oberg
vokál

Caleb Scofield
vokál

Islands / Tides (2001)
Fogdiver (2003)
FluXion (2004)
Aeolian (2005)
Queen Of The Foodchain / Inertia (2005)
THE OCEAN / BURST (7'' split) (2005)
Precambrian (2007)
Heliocentric (2010)
Anthropocentric (2010)

THE OCEAN - Precambrian

„Okem“ děravého digipaku se pojďme podívat do hlubin prehistorie Země. Na výlet nás pozývají němečtí THE OCEAN, i když mluvit o současných THE OCEAN COLLECTIVE jako o německé skupině je příliš svazující, neboť tvorba čtvrtého alba „Precambrian“ se rozstříkla do širokého světa. Základní nahrávání proběhlo v severním Finsku a domácím Berlínském studiu, ale pro vokální střípky se cestovalo do Švédska, Belgie, Holandska, Los Angeles i Seattlu. A tak se setkáme se jmény jako Nate Newton (CONVERGE), Caleb Scofield (CAVE IN) nebo Eric Kalsbeek (TEXTURES). Aby toho nebylo málo, sestava se pro nahrávání rozrostla i o pár členů Berlínského filharmonického orchestru. Kam tím skupina směřuje? Co nám tím chce říci? Především chce asi přitáhnout pozornost ke své koncepci fyzické hmatatelnosti, kterou se Robin Staps pokouší propagovat proti tolik rozšířeným internetovým streamům: „Pokuste se přijmout toto album ve své celistvosti - artwork, texty a hudba jedno jest.“ A tak je pochopitelné, že uměleckým dojmem zapůsobí i netradičně vyvedený digipak, který nás v souladu s konceptem odvádí do nejvzdálenější historie naší planety, bouřícího magmatu právě zrozené Země, přes chladný globální oceán tvořící „polévku“ pro první život, expanzi kyslíkové atmosféry, až po vlastní zázrak zrození a vývoje vyšších organismů.

THE OCEAN - Precambrian

Do popředí se stavící koncept jako by až diktoval vlastní hudbě, která se snaží překlenout nedozírnou propast času a pomocí zvuků produkovaných industriální společností vytváří vizi světa „na začátku“, jež nabývá paradoxní dramatičnosti právě při představě, že zde dostáváme do rukou čistě lidský produkt, který vypráví o světě člověku vzdáleném na miliardy let. K tomu, abychom dokázali prostoupit časovou dilatací, přispívá artwork z dílny Martina Kvamme, známého především z prací pro projekty Mika Pattona (FANTOMAS, TOMAHAWK, PATTON/KAADA), a lyrika vycházející z Lautréamontova díla „Chants of Maldoror”, které dokonce částečně cituje. Celek, který už z principu rozdílnosti zahrnutých prehistorických etap musel zákonitě prasknout, je pak rozdělen na dva odlišné disky prezentující protikladnost obou tváří základního konceptu. „Hadean/Archaean“ jako agresivní a výbušné prostředí prvotního žáru, tuhnoucí lávy a praskající chladnoucí krusty zemské kůry, jako boj mezi živly a rodící se první oceány. „Proterozoic“ pak jako poklidnější proces zrání a vývoje, který však nepostrádá nespočet zvratů a katastrof stejně jako postupných zdánlivě v klidu se rodících nových tvarů a forem, až k prvním kostrou vybaveným živočichům, kteří vykročili z vody na pevninu. To je komplexní pohled na „Precambrian“ při zachování oné celistvosti, kdy je třeba přijmout fakt, že THE OCEAN vytvořili album, které vypovídá s jakou vážností přistupují k vlastní tvorbě, včetně neskrývané snahy mít vše dokonale ošetřené, což dotváří i Andrew Schneider (UNSANE, PELICAN, CAVE IN) mixem a Nick Zampiello (CONVERGE, ISIS) masteringem. A tak nedostáváme odlehčenou hudební náplň tvořenou „pro zábavu“, ale s jasným cílem produkované dílo obalené seriózní skořápkou čehosi až vědecky konkrétního.

Odhlédnuto od předchozích slov se asi těžko dá přejít hudba samotná, její formální stavba a použité postupy, jež by osiřelé od konceptu asi ztratily bombastičnost, se kterou je album často přijímáno. V mnoha ohledech zde THE OCEAN především kombinují, mixují, fúzují i kontrastně ohlodávají na kost principy, které buďto nalinkovali svými minulými počiny, nebo si je jednoduše půjčují z okolního hudebního světa. Někde se ony inspirace zjevují v až zarážející nahotě, jako třeba technothrash elementy na začátku prvního disku, které na chvilku vyvolávají dojem, že posloucháte něco nového od MESHUGGAH. Stejně tak se při průchodu jednotlivými obdobími setkáme s dalšími citacemi ze světa metalu a hardcoru, post-hardcoru i dalších stylů. THE OCEAN ale od všeho většinou rychle utečou a prostoupí další a další dimenzí hudební lázně. Občas se zvednutým obočím zaznamenáme cosi příliš povědomé až nepatřičné („II. Archaean: Neoarchaean - To Burn The Duck Of Doubt“ začíná kytarovými hrátkami jako ukradnutými od AC/DC), aby nám ve výsledku zamotala hlavu skvěle zaranžovaná a přirozeně se měnící struktura. V tomto ohledu je o pestrost postaráno jak vlastní rozmanitostí kompoziční stránky, tak i počtem zúčastněných hudebníků a hudebních nástrojů. Navíc máme nejednu možnost posoudit o kolik sugestivnější je použití skutečných živých smyčců oproti samplům.

THE OCEAN

„Precambrian“ je pokus o produkci nadstandardu, ale vytváření aury čehosi zvláštního se může jevit i jako snaha rozpoutat bouři ve sklenici vody. Robin Staps jako by se snažil zatáhnout záchrannou brzdu a nabádat k tradičním hodnotám, kdy nejen obsah, ale i vlastní nosič a balení vytváří hmatatelnou kvalitu a dodává majiteli nezanedbatelný pocit vlastnictví, který při internetovém způsobu poslouchání hudby samozřejmě chybí. Ale THE OCEAN jsou opatrní, „nefyzické“ konzumování hudby odsuzují, nicméně ho sami bez skrupulí využívají k propagaci. Ale kdo jim může vytýkat, že se nepouštějí do boje s větrnými mlýny? I tak dosáhli svého, vypustili na světlo album, o kterém se mluví, a navíc si i díky kladným ohlasům v prestižních hudebních magazínech (Rock Hard 9/10, Metal Hammer 7/7) mohou říct „naše Evropa nám rozumí“. Na druhé straně to poněkud zamlžuje skutečnost, že i díky především proevropsky zaměřenému labelu (to je vidět i na faktu, že americké vydání postrádá ono poutavé digipak balení) zůstávají do značné míry „lokální“ evropskou skupinou. Ale všechny dny THE OCEAN ještě nejsou u konce, vždyť jsme zatím prošli sice nejstarší a nejdelší, ale v mnohém ohledu nejnudnější období naší planety. Jsem zvědav, jak by se skupině povedlo „zhmotnit“ třeba Paleozoic - svět plazů a prvotních savců, o Jurském parku ani nemluvě.


Noisy

Zveřejněno: 6.12.2007



Názory redakce
Shnoff
6.12.2007

THE OCEAN jsou Němci? Hmmm... Ale jinak mám německé hudebníky celkem v oblibě. A teď možná ještě víc.

Btw s "Light Of Day, Day Of Darkness" je V-dur vedle jak ta jedle...

[9 / 10]
RIP
6.12.2007

Vše bylo řečeno. Jen bych opakoval kolegy, takže to nebudu prodlužovat přidám jen svoji devítku.



[9 / 10]
Koscj
5.12.2007

Ktosi tu spomínal chémiu? Prímesy sú všetky známe a veľmi jednoduché, v podstate by mal byť výsledok ich pomiešania dopredu jasný... ibaže, tu muselo dôjsť ku kontaminácii vzoriek. Výsledná substancia je iná ako čokoľvek doteraz známe. Sladká ako med, lákavá ako dobre vychladené pivo a pikantná ako mexická kuchyňa. Výborné, takéto niečo som ešte nežral!

[9 / 10]
Thorn
4.12.2007

Moderný easy listening v ojedinelom a fascinujúcom obale, premyslený koncept paralelného súbehu predprvohorných ér, ktoré dali názov albumu a skladbám, a textov inšpirovaných Lautréamontovým dielom "Spevy Maldororove".

THE OCEAN, kolektív okolo despotického Robina Stapsa - ako vlastne nikdy predtým - neprichádzajú s ničím skutočne šokujúcim, ale vyvážená zmes agresívneho metalcoru a rozsiahlych náladotvorných pasáží podopretých vkladmi doslova desiatok ľudí, ktorí sa na albume podieľali (za všetky spomeniem výraznú sláčikovú sekciu a plejádu spevákov) ma jednoducho baví. Veľmi - a celá.

[9 / 10]
V-dur
3.12.2007

Tlieskam spôsobu, akým sa THE OCEAN podarilo úspešne naplniť tvorivý koncept dlhočizného a zložitého, hodinu a pol dlhého albumu. Ak sa väčšina kapiel tvári, že ich album je epický monument s jedinou prepracovanou kompozíciou, väčšinou nejde o nič viac, než zbierku desiatich skladieb plynule nadväzujúcich na seba. Ani prvý príklad, ktorý mi napadá, "Light Of Day, Day Of Darkness", nie je iný.

"Precambrian" je zbierkou štrnástich skladieb, ktorá sa počúvaním mení na jedinú epickú superkompozíciu. Určite musí byť vzrušujúce ukladať si ju do pamäte opakovaným počúvaním, po zvládnutí stavebných kameňov objavovať jej neobyčajnú výplň. Škoda, že nie každému sa to podarí. Možno som zdegenerovaný "myspaceovským" počúvaním hudby, no ako súvislý album som si novinku THE OCEAN neužil ani raz.

Je ako kniha, ktorú môžete kdekoľvek otvoriť a počítať si a za dvadsať strán zase zavrieť a odložiť. Ešte presnejšie, ako kniha, ktorej prebiehate pohľadom po riadkoch, no neviete, o čom je, s výnimkou chvíľ sústredenia, v ktorých do mysle konečne vkročí zrozumiteľné posolstvo. Keď si sadnete s kamarátom, ktorý ju čítal celú, dobre sa porozprávate, obaja ju oceníte, no v skutočnosti nehovoríte o tej istej knihe.

V škole som bol vynikajúci žiak, no zároveň krásny príklad poruchy sústredenia. V angličtine mám zopár gramatických medzier, dejepis ovládam na preskáčku a z niektorých období ani nezatnem. Akonáhle bolo na pochopenie ďalšej látky treba rozumieť všetkým predošlým, bol koniec. Takto som si pohneval matematiku, fyziku, chémiu..

Matematika, fyzika aj chémia sú fascinujúce vedy, čo poviete?

[7,5 / 10]
Koncepční album propagující komplexní přístup - artwork, texty a hudba jedno jest.

Autor recenze:
8 / 10

Redakce:
8,7 / 10

8,6 / 10



s kapelou THE OCEAN:

s kapelou CONVERGE:

s kapelou TEXTURES:

s kapelou MESHUGGAH:

s kapelou ISIS:

s kapelou INTRONAUT:



Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page