Středa
24.5.2017
Denní verze
 id
 heslo
Rok vydání
1971

Vydavatel:
Suprafon

Stopáž:
47:50

Studio:
Dejvice

Produkce:
Jan Spálený, Petr Kocfelda, Jiří Brabec

Další informace:
Recenzováno podle CD reedice SONY / BMG (1999)

1. Město ER
2. Tys kámen
3. Pláču
4. Kapela
5. Noc je můj den
6. Perceptua
7. Modrá ryba (bonus)
8. Co zbude z lásky (bonus)

Michal Prokop
zpěv

Ivan Trnka
klávesy

Luboš Andršt
kytara (tracky 1–6)

Ladislav Eliáš
basa (tracky 1, 2, 7, 8)

Luboš Nývlt
basa (track 3, 4)

Michal "Miki" Bláha
basa (track 5)

Karel "Káša" Jahn
bicí (tracky 1, 2)

Jaroslav "Erno" Šedivý
bicí (tracky 3–5)

Petr Klárfeld
bicí (tracky 7, 8)

Petr Hannig
klávesy (track 1), orchestrace (1–4)

Petr Bezpalec
flétna (track 7)

Blues In Soul (1968)
Město Er (1971)
Holubí Dante (1980)
Kolej Yesterday (1984)
Nic ve zlým, nic v dobrým (1987)
Snad nám naše děti prominou (1989)
Až si pro mě přijdou (2000)

MICHAL PROKOP A FRAMUS FIVE - Město ER

Psal se rok 1971 a druhdy bluesově orientovaná skupina FRAMUS FIVE nahrála LP, jehož celou jednu stranu zabírala epická art rocková kompozice na text Josefa Kainara. Ačkoli se do nové nahrávky jasně promítly vlivy období, kdy hnacím motorem seskupení kolem charismatického zpěváka a kytaristy Michala Prokopa bylo blues a soul (zejména Ray Charles a James Brown), téměř dvaceti minutová kompozice v úvodu jasně naznačila, že kurs se mění. Kořeny zůstaly pevně utkvělé v namodralé bluesové půdě, ale paleta vyjadřovacích prostředků se rozprostranila do nejroztodivnějších částí hudebního spektra.

Josef Kainar (1917–1971): básník, dramatik, překladatel, jazzový hudebník. Člen Skupiny 42, později Ohnice. Do české rockové scény zasáhl výrazně svými texty, ať už to bylo Město ER, Stříhali dohola malého chlapečka (Vladimír Mišík) nebo další básně zhudebněné FLAMENGEM na „Kuřeti v hodinkách“.

Zatímco většina (alespoň co se stránky kvantitativní týče) materiálu „Města ER“ se nese ve znamení poměrně uzavřených a formálně konzervativnějších písní, titulní kompozice přináší ohňostroj hudební imaginace, která i po čtvrt století bere dech. Ucelenou kostru tvoří Kainarův pásmovitě pojatý text, který byl napsán na míru pro potřeby FRAMUSu. Proud kultivované básnické řeči střídá až poetisticky hravé střídaní nápaditých metafor s pohádkovým nádechem a obrazy existenciálního odcizení jedince, pohlceného imaginárním a utopickým městem. Nádherně vystavěný text patří dodnes k nejlepším koncepčním počinům, které se urodily na polích české a slovenské rockové scény.

Je samozřejmě poznamenáno dobou, v níž vzniklo. Jednak už určitou skepsí, kterou jsme si ale tenkrát ještě příliš nepřipouštěli, ale zejména našimi ambicemi udělat „opus“. Zkrátka jsme chtěli dokázat, že bigbít je také umění - podobně jako jazz, který už byl všeobecně uznávaným druhem hudby. Proto jsme se do Města Er snažili zakomponovat prvky z vážné hudby, jazzu i odjinud. Dnes už bych asi o takový velký tvar neusiloval, ale když si tu desku poslechnu i po té době, mám pocit, že je dobrá. [Michal Prokop]

Ruku v ruce s Kainarovou slovní brilancí kráčí i hudební složka z pera Michala Prokopa, Ladislava Eliáše a Petra Hanniga. „Město ER“ spojuje v dobové tradici známou lehkost jazzových standardů, rockově vyčnívající party sólové kytary Luboše Andršta, bluesový prožitek a módní psychedelickou vložku, to když se na Jahnovy bicí nabalují velmi ponuré disharmonické názvuky kláves. Klasicizující dojem přidává Hannigem zaranžovaný orchestr, který vkusně zdůrazňuje volný přesah art rocku k vážné hudbě. „Město ER“ je slyšitelně vytvořena z několika různých částí, nicméně jejich sousedství nevytváří dojem nesourodé rušivosti, ale mnohem více podtrhuje pestrobarevnost Kainarova slovního doprovodu. Z úst Michala Prokopa zní vodopád metafor naprosto sugestivně; šeptané pasáže, důrazně frázované sloky, ale i nepostradatelné falzetové doplňky, bez kterých to nešlo.

FRAMUS FIVE

Oproti úvodní epické nádheře působí zbytek alba poněkud civilnějším a pozemštějším dojmem, nicméně to neubírá na síle dechově swingující písni „Tys kámen“ s moderním rockovým riffem v záhlaví, ani textově sice prvoplánové, přesto působivě zorchestrované „Pláču“. Bluesové ukotvení prozradí „Noc je můj den“, v které Prokop předvádí krásu zabarvení svého nezaměnitelného hlasu. Dojmem pivního flamendra v intelektuální kavárničce působí zábavovková odrhovačka „Kapela“, která je však tak prostoduše bigbítová, až je nakažlivá. Na desce je to ovšem jasná černá ovce. Závěrečná Perceptura nechává příjemně odeznít snově modravou náladu desky v moderních vzlycích Andrštovy kytary kamsi do tmějících se ulic...

Původní (zakázaný) obal desky

FRAMUS FIVE zanechali nesmazatelnou stopu v dějinách českého rocku a ještě v průběhu natáčení desky se rozpadli. Ačkoli je Prokop za několik let obnovil (tentokrát pod názvem FRAMUS 5), doba se pohnula a časy art rockového rozpětí křídel nad hudebním všehomírem zmizely v nenávratnu. Zůstalo tak jen tajemné město, které nenajdete na mapách. Je třeba ho hledat v hlubinách lidské imaginace, v síle obrazu, slovního, hudebního... Stojí za to se do něj vracet. Jeho domy nestárnou. Jen ten já už nejsem já.

Z portálů
domů prastarých
padá bílý prach
lehčí než je sníh
starší než je svět
vypůjčený svět
kolem nás

Andělé našich závětí
nad městem nízko přeletí
při letu si čtou
domovní
znamení


Marigold

Zveřejněno: 26.12.2007


Jedinečné plátno plné magických art rockových pastelů a modravých tahů bluesového štětce... Michal Prokop, Framus Five, Josef Kainar... Město ER je svědek plynoucí rockové historie, ztělesnění vnitřní svobody, kterou dobovému bigbítu nemohl sebrat ani režim.

Autor recenze:
nehodnoceno

Redakce:
zatím nehodnoceno

8,7 / 10



s osobností MICHAL PROKOP:



Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page