Pátek
24.11.2017
Noční verze
 id
 heslo
Rok vydání
1989

Vydavatel:
Noise - EMI

Stopáž:
54:26

Studio:
Studio M/Hildesheim

Produkce:
Rock´n´Rolf, Karl-Ulrich Walterbach

1. Riding the Storm
2. Renegade
3. Evilution
4. Running Blood
5. Highland Glory (The Eternal Fight)
6. Marooned
7. Bad to the Bone
8. Tortuga Bay
9. Death or Glory
10. Battle of Waterloo
11. March On /bonus/

Rock´n´Rolf
zpěv, kytara

Majk Moti
kytara

Jens Becker
basa

Iain Finlay
bicí

Heavy Metal Like A Hammerblow (demo) (1984)
Death Metal (sampler) (1984)
Gates To Purgatory (1984)
Victim Of States Power (singl) (1984)
Branded And Exiled (1985)
Under Jolly Roger (1987)
Ready For Boarding (live) (1988)
Port Royal (1988)
Death Or Glory (1989)
Bad To The Bone (singl) (1989)
Wild Animal (EP) (1990)
Little Big Horn (singl) (1991)
Blazon Stone (1991)
The First Years Of Piracy (The Best of) (1991)
Pile Of Skulls (1992)
Lead Or Gold (singl) (1992)
The Privateer (singl) (1994)
Black Hand Inn (1994)
Masquerade (1995)
The Rivalry (1998)
Victory (1999)
The Brotherhood (2002)
Live (2002)
20 Years In History (2003)
Rogues En Vogue (2005)
The Final Jolly Roger (DVD/2CD) (2011)
Shadowmaker (2012)
Resilient (2013)
Rapid Foray (2016)

Síň slávyRUNNING WILD - Death Or Glory

Smrt nebo sláva. Všechno nebo nic. Možná by se do jisté míry dalo polemizovat o tom, co takový název desky vlastně znamená, ale vzhledem k tomu, co Running Wild v roce 1989 znamenali, by to byl holý nesmysl. R.W. totiž na nic nemuseli sázet, jenom jednoduše nahráli to nejsilnější, co v nich v tu dobu dřímalo. Takovou malou apokalypsu, abych byl ještě konkrétnější. A jako nesmrtelný symbol do jejího čela umístili skladbu, kterou dodnes považuji za jednu z nejlepších kapely vůbec, totiž „Riding the Storm“. „…Tvář ve větru, řítíme se bouří, udržíme si svůj kurs, ať přijde cokoliv, bloudící duše v moři šílených, smrt nebo sláva, řítíme se bouří…“ proklamuje svým typickým vokálem Kasparek a posluchačovi se při poslechu téhle salvy otevírá jedinečná možnost vychutnat si všechno, o čem má být pravý speed metalový hit, tedy pomalou předehru, drtivý přechod do zrychleného tempa, oboje samozřejmě v jiné melodii, ale absolutně do sebe pasující, pak hlavní instrumentální motiv, sloky stupňující napětí k refrénu, který pochopitelně vybuchuje jako zátka od řádně protřepaného šampaňského, krátké vydechnutí, strhující sólo a znovu onen zabíjející refrén.

Uff. Ale nechtěl bych stavět slávu téhle desky jen na jediné, byť převelice povedené skladbě. Zbytek totiž je, ač se to už možná zdá být neuvěřitelným, rovněž převelice povedeným. Skladba za skladbou šumí okolo vás a vy se mezitím ani nestačíte nadechovat. Burcující „Renegade“, chladná „Evilution“, jako had kluzká „Running Blood“ (s její téměř učebnicovou předehrou alá Iron Maiden), další Beckerova parádní instrumentálka „Highland Glory“ či hbitá „Marooned“, je to vskutku zdrcující tempo, o zážitcích ani nemluvě, ale jízda nemilosrdně pokračuje. Další zabiják se jmenuje „Bad to the Bone“ (ještě před vydáním samotného alba vyšel jako maxi singl spolu s „Battle of Waterloo“ a „March On“, když posledně jmenovaná na klasickém vydání samotného alba nebyla a objevila se pouze jako bonus na některých edicích) a vyznačuje se zejména odzbrojujícím úvodním kytarovým motivem, stejně tak jako následující „Tortuga Bay“ a titulní „Death or Glory“ refrénem a sóly, které by jiní nevymysleli ani po celonočním skupinovém orálním sexu se všemi múzami, co jich jen je.

V grandiózním finále nás pak R.W. nenápadně přenesou na bitevní pole, a i když ´jen´ ve středním tempu, přece jen to znamená další gejzír obrovského skladatelského potenciálu. S úctou ke všem předešlým albům se domnívám, že právě na téhle desce dosáhli R.W. svého prvního vrcholu, zhodnotili tady a stoprocentně prodali všechno to, co uměli (zjednodušeně řečeno povedlo se jim bezchybně sladit sílu, rychlost a rozum) a patří jim za to (alespoň můj) neskonalý dík. Mimochodem, když jsme u toho děkování, pozorný čtenář by v bookletu dozajista objevil krátké poděkování (do slova a do písmene: „L. Krizkovy za fantasticke sborove spevy. Hodne stesti auspechu do budoucnosti. Nezapomen anglictinu!“) Ladislavu Křížkovi za hostující vokál, a dále také hlavnímu mechanikovi přes bicí, jakémusi Mr. AC. To ale jen tak na okraj a pro pořádek. Stejně tak pro pořádek ještě uveďme, že v těsném závěsu za „Death or Glory“ (vyšlo 7. listopadu 1989) se na pultech 13. ledna 1990 objevilo také mini-LP „Wild Animal“, s nově předělanou „Chains and Leather“ a novinkami „Wild Animal“, „Tear Down the Walls“ a „Störtebeker“, pod nimiž byli jako Running Wild podepsáni jen Kasparek-Moti-Becker s tím, že Iain Finlay pouze nahrál všechny bicí. Inu stále platilo, že železo bylo třeba kout, dokud bylo žhavé, že.


Louis

Zveřejněno: 29.5.2002



Názory redakce
Darkmoor
13.9.2003

Podruhé (a zřejmě naposledy) v tomto volném seriálu nad diskografií Running Wild naprosto souhlasím s Louisem. Touhle plackou totiž Kasparek prožil svůj tvůrčí vrchol. Každá skladba je přesně na svém místě, funkční, deska vlastně nemá slabšího místa a odsýpá jedna radost. Škoda jen, že rozmnělňováním nápadů a jejich neustálým opakováním na dalších řadovkách skupiny pozbyla trochu ze svého lesku. Ale i navzdory tomu, v této době ještě Bukanýři brázdili světová heavy metalová moře jako králové. Dneska by mohli tak maximálně příštipkařit na Blaťáku...

Autor recenze:
10 / 10

Redakce:
zatím nehodnoceno

8,6 / 10



s kapelou RUNNING WILD:



Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page