Pátek
24.5.2013
Denní verze
 id
 heslo
Rok vydání
2008

Vydavatel:
samovydání

Stopáž:
16:24

Studio:
Loco

Produkce:
COLP

1. 33
2. Turning Point
3. Ritual
4. Silenced Psalm

BC Rajče
kytary & zpěv

Paste
kytara

Jare
basa

Pete
bicí

Can´t Escape (1997)
Paralysis (2000)
Submissive (2003)
Fake (2007)
Ultimate (EP) (2008)

COLP - Ultimate

„Ultimate“ je první materiál, který polyrytmický buldozer zvaný COLP nahrál poté, co se vybavil osmistrunnými harfami. První dojem ze čtyřskladbové ukázky aktuální tvorby jihočechů je hlavně o zvuku - brutálně podladěné kytary dávají celkovému soundu opravdu silnou MESHUGGAH příchuť, velmi slušně nazvučené jsou i bicí - k hudbě zvukový kabátec sedne více než skvěle a lze říci, že se v něm COLP našli. Zajímavý rozměr dávají celku kytarová sóla, která jsou tím největším rozdílem oproti švédským vzorům. Vše ostatní bohužel lehce opisuje od imperátorů polyrytmického metalu. Chybí mi vlastní tvář, kterou rozhodně ve své (dávné) době měla COLPORRHAPHIA, na jejíž kořenech vyrostli COLP. V současnosti se originální make up, který dříve kapela měla, smývá a odhaluje zrcadlovou plochu, ve které se odráží „xicht“ Fredrika Thordendala. A to je poněkud škoda, neboť muzikantsky je tato smečka vybavena naprosto skvěle a má na mnohem více.

COLP

„Ultimate“ na ploše větší než je čtvrthodina pokračuje tam, kde skončilo minulé album „Fake“. Agresivnější zvuk podladěných kytar, které si libují povětšinou v zásecích, jenž rozhodně nelze označit jako lineární, místy přijde kytarové sólo, které skladbu provzdušní melodickým motivem, za kterým povětšinou chrastí jednotónový, nepravidelný a řádně hutný šrumec. Řvaný vokál do hudby sedne velmi dobře, možná je škoda, že zůstává povětšinou u jedné polohy - takže zaplaťpánbůh za to, že ve studiu byl čas i na nějaké pěvecké efekty a experimenty (pokud by jich bylo více, bylo by to pro celek jen lépe).

Žehrat nad tím, jací COLP jsou, asi nemá smysl. Ve stylu, který razí, a který v současnosti disponuje celou řadu následovníků, jsou u nás jednoznačně na špici. A že jsou díky tomu neustále spojováni s jednou konkrétní kapelou? No a? Jim to nevadí. Dělají to, co je baví, a na materiálu, který tvoří, je ta chuť a upřímná zamilovanost do MESHUGGAH zatraceně znát. Tuto bandu se prostě na tuzemské scéně vyplatí sledovat a na následující plnohodnotný albový zásek jsem upřímně zvědav už jen proto, že se v sestavě po odchodu baskytaristy Jareho vyskytuje mladá a čerstvá tvůrčí krev.


RIP

Zveřejněno: 4.5.2009

WWW odkaz:

Další díl nepravidelného thrash metalcorového příběhu jedné jihočeské rodinky, fixované na švédské zvukonovely.

Autor recenze:
7,5 / 10

Redakce:
zatím nehodnoceno

zatím nehodnoceno





Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page