Čtvrtek
17.8.2017
Noční verze
 id
 heslo
Rok vydání
2009

Vydavatel:
Nuclear Blast

Stopáž:
41:54

Studio:
Radio Gdaňsk Studio, Polsko

Produkce:
Wieslawscy Brothers & Daniel Bergstrand

1. Daimonos
2. Shemhamforash
3. Ov Fire And The Void
4. Transmigrating Beyond Realms Ov Amenti
5. He Who Breeds Pestilence
6. The Seed Ov I
7. Alas, Lord Is Upon Me
8. Defiling Morality Ov Black God
9. Lucifer

Nergal
zpěv, kytara

Orion
baskytara

Inferno
bicí

Seth j.h.
kytara

Endless Damnation (demo) (1992)
The Return Of The Northern Moon (demo) (1993)
From The Pagan Vastlands (demo) (1994)
And The Forests Dream Eternally (EP) (1994)
Sventevith (Storming Near The Baltic) (1995)
Grom (1996)
Bewitching The Pomerania (EP) (1997)
Pandemonic Incantations (1998)
Satanica (1999)
Live Eschaton (video) (2000)
Thelema.6 (2000)
Antichristian Phenomenon (EP) (2001)
Zos Kia Cultus (2002)
Conjuration (EP) (2003)
Crush Fukk Create (DVD) (2004)
Demigod (2004)
Slaves Shall Serve (EP) (2005)
Demonica (2006)
The Apostasy (2007)
Evangelion (2009)
The Satanist (2014)

BEHEMOTH - Evangelion

„A viděl jsem ženu tu opilou krví Svatých a krví mučedníků Ježíšových; a viděv ji, divil jsem se jí divením velikým.“

Nejen první letmý dotyk „Evangelionu“ je vskutku magnetizující. Skvostný obal, oslavující „děvku babylónskou“ coby křesťanskou alegorii zla a symbolizující rouhačství a odpírání poslušnosti black – death metalové ikony z Polska, nepostrádá nic z Nergalova (a spol.) pověstného puntičkářství. Polámaná starozákonná symbolika, strach, jeho zprostředkování a pocit nevýslovného respektu. S důrazem pravého behemota však z jeho oslnivého světla vzápětí vystupuje i samotná magická devítka skladeb, krotících smrtící řemeslo po vzoru biblických hrdinů pokořivších bestie, jaké svět nespatřil. Po jaksepatří zodpovědné přípravě, s kusem pořádného železa v ruce a především skutečně mistrovsky, což je vidět i na výsledku samotném. Ano, tohle je takový flák kovového masa, že si s ním roztrhnete hubu a na pěkně dlouho vás donutí přestat přemýšlet o jakékoliv jiné duševní potravě.

BEHEMOTH

„Daimonos“ odstartuje psychedelické intro, z nějž se v závratných otáčkách kopáků vyřítí vstupní kus jako hromová hora. Nergal s citem pro chrčivý detail zvířecky deklamuje a riffový průvan, provoněný melodickou vsuvkou, kolem něj nebere konce. „Shemhamforash“, ubičovaná Infernovým rytmickým diktátem, krom jiného zaujme i zoufalým hýknutím zpěvákovým, které jen detailně dokreslí zvrácenou náladu tohoto přešlapování kolem božího jména. „Ov Fire And The Void“ připoutá posluchačův pocit nekonečna pevně k dřevěnému kůlu, zaraženému v jeho vlastní noze, a s důrazem pro pomalejší detail ho postraší nehmatným přízrakem běsů (mimochodem klipové ztvárnění skladby přesně v tomto duchu je skutečně fascinující). „Transmigrating Beyond Realms Ov Amenti“ ve znovu bleskovém tempu naváže uzel na prstu všech ukazovačů na „The Apostasy“, aniž by ovšem zároveň popírala jeho slyšitelný vliv. „He Who Breeds Pestilence“ zahájí posměšný křik vran, jež jsou sezvány, aby hodovaly na lidské pomíjivosti, a za mrazivě lahodné asistence kláves dojde až k velkolepému konci, symbolizujícímu jiný, ještě daleko hrůznější konec. „The Seed Ov I“ vzklíčí v ďáblovu květinu, jejíž květy lákají ke smrtonosnému přivonění, byť přece jen ne vždy na první pokus. „Alas, The Lord Is Upon Me“ posvětí návrat k houpavějšímu rozjímání nad silou hudební smrti, jemuž se ovšem nakonec stejně do cesty postaví zničující úprk napříč všemi vrstvami kytar. „Defiling Morality Ov Black God“ kolem sebe rozpoutá vzdušné tornádo, v němž kapela upustí snad nejpevnější a nejvýraznější riff celého alba. A „Lucifer“, mateřštinou nazpívaná pocta polskému autorovi stejnojmenné básně Tadeuszi Micińskimu, nad tím vším v neopakovatelné atmosféře prastarých blackových kmetů zvedne pravici, v níž oproti zapadajícímu slunci pevně sevře meč podobný tomu, s nímž se na obalu ohání i již zmiňovaná „děvka babylónská“.

Synonymum black – death metalového alba, z nějž jsou perfekcionismus a až do morku kosti zodpovědný přístup cítit na každém kroku, to je „Evangelion“. A přestože vlastně jen kuje železo, které je stále ještě žhavé, sluší mu ten titul o to víc, o co jsou v podání polských sousedů ony superlativy hmatatelnou skutečností a nikoliv jen velkohubým plácnutím.


Louis

Zveřejněno: 24.8.2009

WWW odkaz:


Názory redakce
Reaper
23.8.2009

I u mě zavládla spokojenost, leč přeci jen ne taková, jaká se dostavila spolu s "The Apostasy". Novinka je znovu do detailu vybroušená, má snad ještě výraznější atmosféru než předešlý skvost, ale na druhou stranu není tak chytlavá. Osobně mi chybí momenty typu "Before Aeons Came", "Christgrinding Avenue" nebo experimentální kousek typu "Inner Sanctum".

[8 / 10]
Arrow
23.8.2009

„Evangelion“ síce pokračuje tam kde „Apostasy“ skončil – v masívnom zvukovom háve a technickom black-deathovom perfekcionizme podporeným vynikajúcimi inštrumentálnymi lahôdkami, ale BEHEMOTH sa posunuli. Skladby dostali hlbšiu štruktúru, ústiacu do množstva zmien nálad, ktoré bránia prvoplánovému zaujatiu. Aj vďaka tomu materiál pôsobí inteligentnejším dojmom a vlastným spôsobom i okultnejšie ako predchádzajúce agresívne kompozičné hradby. Nenápadne vsunuté sample a odpovedajúca práca gitár tento dojem len umocňujú. To, že Poliaci vedia veľmi efektívne pracovať aj s jednoduchými elementmi plne dokazuje ťažkotonážny pekelný valec „Lucifer“, ktorý podtrhuje mrazivo pekelnú mizériu prezentovanú na ostatných ďaleko technickejších trackoch. Pozitívom je, že keď predchodca bol jasná rana železnou päsťou do tváre, tak na plné vstrebanie jedu „Evangelion“ je potrebný väčší časový priestor.

[8,5 / 10]
Přechod k Nuclear Blast pro BEHEMOTH vpodstatě neznamená nic zásadního. Masakr ve znamení maximálního perfekcionismu totiž pokračuje přesně tam, kde na „The Apostasy“ skončil.

Autor recenze:
8 / 10

Redakce:
8,2 / 10

7,9 / 10





Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page