Neděle
26.3.2017
Noční verze
 id
 heslo
Rok vydání
2009

Vydavatel:
Nuclear Blast Records

Stopáž:
56:36

Produkce:
Neil Kernon

1. Kafir!
2. Hittite Dung Incantation
3. Utterances Of The Crawling Dead
4. Those Whom The Gods Detest
5. 4th Arra Of Dagon
6. Permitting The Noble Dead To Descend To The Underworld
7. Yezd Desert Ghul Ritual In The Abandoned Towers Of Silence
8. Kem Khefa Kheshef
9. The Eye Of Ra
10. Iskander D'hul Karnon

Karl Sanders
zpěv, kytara

Dallas Toler-Wade
kytara, baskytara, zpěv

George Kollias
bicí

Festivals Of Atonement (MCD) (1995)
Ramses Bringer Of War (MCD) (1997)
Amongst The Catacombs Of Nephren-Ka (1998)
In The Beginning (2000)
Black Seeds Of Vengeance (2000)
In Their Darkened Shrines (2002)
Annihilation Of The Wicked (2005)
Ithyphallic (2007)
Those Whom The Gods Detest (2009)
At The Gate Of Sethu (2012)
What Should Not Be Unearthed (2015)

NILE - Those Whom The Gods Detest

Jsou-li dnes nějací vlajkonoši death metalu, pak mezi nimi docela určitě (a stále ještě) figurují NILE. Navzdory všem spekulacím ohledně obehrané písničky egyptské, která dozajista rozvířila, víří a vířit bude nejednu diskuzi nad posledními alby skupiny, to aktuální nevyjímaje. Tohle jsou totiž NILE, parta tvrdohlavých chlapíků, kteří zkrátka nemohou jinak, než jak jim sarkofágy narostly. Respektive není ani zřejmé, proč by to vůbec dělali, když ten nejdůležitější argument, tedy jejich nahrávky, hovoří jasnou řečí. Noblesně death metalovou, razantním způsobem uzemňující a navracející do příslušně uctivých sfér, jež prostupuje napříč celou diskografií tohoto dozajista výjimečného tělesa smrtícího metalu.

Album „Those Whom The Gods Detest“ tedy nevyjímaje, připomeňme si ještě jednou, a zkusme si zároveň říct, že na takovém závěru skutečně není nic nelogického. Jedinečný způsob pojetí death metalové matérie, nerozlučně spjatý se staroegyptskou tématikou, totiž ani nemůže nemít své kouzlo, a přesně na tom NILE (v tomhle směru převelice šikovní) vydělávají už pošesté za sebou. Z jejich dunivých riffů fouká pouštní vítr, po němž vám mezi zuby zaskřípe písek, z jejich kouzelných melodií doslova dýchá atmosféra časů před naším letopočtem a z jejich vokálních projevů čiší mrazivý chlad hlubokého podzemí severoafrických katakomb. K tomu si přidejme zvukově výstižná intra jak ze skutečných dob faraónů a mumií, po nichž je nasnadě, že tohle mnoho jiných death metalových kusů nedokáže, ani kdyby si do spodního prádla nadělalo.

NILE

Aktuální invenční náladu dnes již klasiků stylu poznamenal větší než obvyklý přísun melodií (vrcholící v až nezvykle zpěvném refrénu titulní věci), ale to rozhodně není nic, co by měnilo zažitý statut a kvality kapely. Naopak, současné zvukové dobarvení podle mne ještě více zdůrazňuje přirozeného ducha NILE, uvyklého věnovat se i těm nejmenším „scénickým“ detailům (například navýsost zvučné okamžiky v „Hittite Dung Incantation“, „Utterances Of The Crawling Dead“ nebo „Permitting The Noble…“). Na druhé straně pak samozřejmě zůstává všudypřítomná tvrdost až za hrob(ku), jíž zřejmě nejlépe prezentuje dunivý úvod v podobě „Kafir!“, děsivá „4th Arra Of Dagon“ (sugestivní opakování názvu skladby je vskutku ochromující) anebo ďábelsky odsýpající „Kem Khefa Kheshef“.

Scéna jako vystřižená z legendárních „Dobyvatelů ztracené archy“, mihnoucí se před očima pozorného posluchače, ostatně celému „Those Whom The Gods Detest“ dodává reálně lákavé rozměry, typické i pro alba předešlá. Jen místo sympatického filmového archeologa a jeho ansámblu, kteří jsou za úsvitu přistiženi nacisty, kterak nalézají ztracenou archu, si v ní představte NILE a jejich bedňáky, jak v podvečerním šeru umírajících slunečních paprsků tlačí do kopce kdesi v okolí Údolí králů aparaturu, jak ji tam posléze rozkládají a sotvaže se setmí, začnou se svojí nezaměnitelnou produkcí. To vám řeknu, to by tedy byl koncert!


Louis

Zveřejněno: 12.11.2009



Názory redakce
Klypso
11.11.2009

NILE by sa už konečne mohli vykašľať na celý Egypt a Blízky východ. Práve novinka celkom pekne ukazuje, že by si pokojne vystačili aj bez nezvyčajne "lacných" a iritujúcich samplov, ktoré na nej sú. Hudba ako taká je totiž úplne v poriadku. Američania poriadne osviežili gitarovú hru, zrýchlili a vytiahli kvantum zaujímavých nápadov. Po nudnom "Ithyphallic" rozhodne zmena k lepšiemu.

[7,5 / 10]
Deadmann
10.11.2009

Nejsem zrovna příznivcem death metalu, ale NILE jsou u mě v tomto žánru zcela jasnou sázkou na jistotu. Laickým pohledem tedy mohu prohlásit, že kapela i nadále tlačí bez větších problémů tu svou káru dál, přestože již nepůsobí natolik svěžím dojmem jako v minulosti. V podstatě není co vytýkat (tedy až na ty samply, které jsou místy docela komické), takže to máme za...

[7 / 10]


Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page