Středa
20.9.2017
Noční verze
 id
 heslo
Rok vydání
2009

Vydavatel:
American/Sony Music

Stopáž:
39:51

Studio:
The Pass, Los Angeles, California

Produkce:
Greg Fidelman

1. World Painted Blood
2. Unit 731
3. Snuff
4. Beauty Through Order
5. Hate Worldwide
6. Public Display Of Dismemberment
7. Human Strain
8. Americon
9. Psychopathy Red
10. Playing With Dolls
11. Not Of This God

Tom Araya
spev, basgitara

Jeff Hanneman
gitara

Kerry King
gitara

Dave Lombardo
bicie

Show No Mercy (1983)
Haunting The Chapel (EP) (1984)
Live Undead (Live) (1985)
Hell Awaits (1985)
Reign In Blood (1986)
South Of Heaven (1988)
Season In The Abyss (1990)
Decade of Aggression(Live) (1991)
Divine Intervention (1994)
Undisputed Attitude (1996)
Diabolus In Musica (1998)
God Hates Us All (2001)
War At The Warfield (DVD) (2003)
Soundtrack To The Apocalypse (2003)
Still Reigning (DVD) (2004)
Christ Illusion (2006)
World Painted Blood (2009)
Repentless (2015)

SLAYER - World Painted Blood

V súvislosti s vydaním tohto albumu sa dá sledovať obrovské množstvo vyhlásení. Oslavných, odsudzujúcich, povzbudzujúcich, hanlivých. „World Painted Blood“ je jedným z najdiskutovanejších metalových diel tohto roka a zrejme najkontroverznejší album, aký kedy zabijaci z Kalifornie nahrali. Poďme si prejsť zopár výrokov, ktoré majú skutočný význam a váhu. Mám samozrejme na mysli vyhlásenia samotných členov kapely.

SLAYER

„Celkom vedome sme nastúpili do stroja času a nahrali najtypickejší album SLAYER“. Tom Araya má pravdu. S 18-ročnou praxou slayerológa si nesmelo trúfam odhadnúť časový úsek, kde presne páni z toho stroja času vystúpili – niekedy v roku 1987, v medziobdobí albumov „Reign In Blood“ a „South Of Heaven“. Niektoré z nových skladieb sú nekompromisné rúbanice v zbesilom švungu, ktoré by dokonale zapadli do konceptu neprekonateľného thrashmetalového míľnika z roku 1986. Iné v sebe skrývajú koncepciu spomaľovania, zmien tempa, premysleného vrstvenia aranžmánov, takého typického pre nezabudnuteľné čaro dosky „South Of Heaven“ z roku 1988. Nehovoriac o Tomovom speve, ktorý už dávno nebol taký pestrý, všestranný a variabilný ako práve na novinke.

SLAYERNiektoré songy, momenty a pasáže na „World Painted Blood“ sa však vymykajú mojej „teórii roku 1987“, ba čo viac, úplne ju stavajú na vedľajšiu koľaj. „Playing With Dolls“ v štýle psycho-hymny „Dead Skin Mask“ z monolitu „Seasons In The Abyss“ či úvodná, titulná, druhá najdlhšia skladba v dejinách SLAYER spracovaná aranžérsky i textovo jasne v kontúrach „Bitter Peace“, mohutnej otváračky albumu „Diabolus In Musica“. Tiene deväťdesiatych rokov sú až príliš temné a ťažké na to, aby sme ich pri hodnotení „World Painted Blood“ mohli ignorovať. Kerry King v tomto prípade zašiel ešte ďalej s výrokom „Je to v podstate výber toho najlepšieho, čo sme nahrali počnúc albumom „Seasons In The Abyss“, nečudoval by som sa, keby novinku ľudia prirovnávali práve k nemu“. A teraz si vyberte.

Úplne ideálnym riešením je vykašľať sa na zdĺhavé analýzy a jednoducho si to užiť. Presne to urobili páni zo SLAYER pri nahrávaní „World Painted Blood“, keď sa vraj cítili takmer ako v garáži na začiatku osemdesiatych rokov. Ľahkosť, prirodzenosť, priamočiarosť a radosť z tvorby, to všetko z ich novinky úplne jednoznačne strieľa na všetky svetové strany. Za všetko hovorí Kerryho hláška „V januári som ešte nemal ani jednu novú skladbu, koncom februára už boli hotové všetky. Za 25 rokov už jednoducho viem, ako má znieť song od SLAYER“. Kým na predchádzajúcom záseku „Christ Illusion“ SLAYER hľadali po návrate Lombarda cestu ku skĺbeniu všetkých poznávacích znamení svojej tvorby, na novom albume na to išli skratkou. Je výsadou géniov, že to celé napokon vypálilo v štýle „Prišli, nahrali a zvíťazili“.

SLAYER

Dokonalou bodkou sa celou úvahou o novom albume SLAYER by mohla byť hra na asociácie a krátke slovné spojenia, ktorú si s Arayom nedávno dali v nemeckom časopise Visions. Kým v prípade „Seasons In The Abyss“ to bolo „neuveriteľný album“, „World Painted Blood“ označil prívlastkom „klasický SLAYER“. Presne tak. Ak sa vám to máli, naozaj ste nikdy nepochopili, o čom je táto kapela.


Rudi

Zveřejněno: 25.11.2009

WWW odkaz:


Názory redakce
Koscj
26.11.2009

Archaická nahrávka - presne ako povedal Thorn - a nič viac. Ak máte radi rochnenie sa v minulosti, neostáva mi nič ako vám "World Painted Blood" odporúčať. Osobne ale nevidím dôvod si túto nahrávku pustiť viac ako dvakrát. Ak ma prepadne pocit neodbytnej nostalgie, pustím si radšej albumy tejto formácie z prelomu osemdesiatych a deväťdesiatych rokov minulého storočia.

[5,5 / 10]
Subeer
24.11.2009

SLAYER pro mě vždy představovali elitní vojenské komando, vyzbrojené těmi nejúčinějšími zbraněmi (nikoliv nejmodernějšími), v jehož podání byly jednotlivé vyhlazovací mise pasovány na zvrhlý umělecký akt. Prostě jedno z maxim, co kdy mohl thrashový žánr nabídnout. Ze součaného stavu (aktuální nahrávky) mám pocit jakoby se kapela proměnila ve spolek historického šermu, který by chtěl být neustále nasazován do těch nejnebezpečnějších akcí, neuvědomujíce si fakt, že právě jejich bojová taktika je již tajně okrytá na stránkách armádních časopisů. Novince nelze upřít zápal (Arayův neskutečný komand), drive (nahrávka frčí a je pěkně poskládána), ale to je skutečně vše, co bych jí připsal k dobru. Ve vší úctě a respektu jsem se snažil najít i něco dalšího, co by můj bodový verkdikt ještě podpořilo (v dobré vůli jsem zakoupil verzi s DVD, které pouze suše až trapně připomíná jistý oskarový trhák), ale přistihl jsem se, že bych měl spíše připravovat obhajobu pro již dost vysoké hodnocení. SLAYER mě prostě opili rohlíkem. Já to přiznávam a jsem si toho plně vědom, ale pořád jěstě nelituji.

[7,5 / 10]
Stray
23.11.2009

Je poznat, že novinka kalifornských zabijáků vznikala bez jakýchkoliv vnějších tlaků, protože působí dojmem zdaleka nejodlehčenější nahrávky jejich diskografie. Kapela si stále drží svůj kvalitativní standart, takže ty časté odkazy na pestřejší („South Of Heaven“, „Seasons In The Abyss“) a originálnější („Diabolus In Musica“) díla z minulosti určitá část fanouškovské základny velmi ocení, jiná zase naopak ne. Vše záleží pouze na osobním vkusu posluchače. Já osobně jsem velmi rád, že se SLAYER po dlouhé době přiklánějí k melodiím, hypnotickým pasážím a trochu propracovanějším (nikoliv hutným) strukturám. Tom Araya zde občas konečně zpívá (období řvaní úspěšně přežito) a kytarová sóla pánů Kinga i Hanemanna mne opravdu baví. Nejrůznorodější (přesto typické) album SLAYER od časů živého dvojalba z 91´.

Nejlepší skladby: „Beauty Through Order“, „Americon“, „Playing With Dolls“ a „World Painted Blood“


[7,5 / 10]
Thorn
22.11.2009

Až podrobné prečítanie hlavnej recenzie mi pomohlo pochopiť- a sformulovať verdikt: Album pre slayerológov! Pre tých, čo dokážu (a chcú) každú skladbu rozmontovať, naštudovať, porovnať a zaradiť do kontextu diel spred dvadsiatich rokov - a následne sa z toho s detskou radosťou tešiť. Pre polozasvätených ignorantov však "World Painted Blood" chýba ten wow-faktor, vďaka ktorému aj dve dekády staré, zásadné dosky SLAYER znejú stále výborne; v tomto ohľade je prímer k ROLLING STONES trefný. Premakaná prezentácia, grafika a obal (teda oblasti, v ktorých majú práve dnešní SLAYER navrch) sú naopak príjemnou ozdobou archaickej nahrávky.

[6 / 10]


Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page