Pondělí
23.10.2017
Noční verze
 id
 heslo
Rok vydání
2010

Vydavatel:
Nuclear Blast

Stopáž:
45:03

Studio:
New York's Millbrook Sound Studios

Produkce:
Paul Orifino

1. Intro
2. The Purge
3. A Token Of Malice
4. Majesty And Decay
5. Divine Code
6. In Human Form
7. A Glorious Epoch
8. Interlude
9. A Thunderous Consequence
10. The Rapture Of Ghosts
11. Power And Shame
12. The Comfort Of Cowards

Ross Dolan
zpěv, baskytara

Robert Vigna
kytara

Bill Taylor
kytara

Steve Shalaty
bicí

Demo I (demo) (1988)
Demo II (demo) (1989)
Dawn Of Possession (1991)
Promotional Demo (demo) (1994)
Stepping On Angels... Before Dawn (Compilation) (1995)
Here In After (1996)
Failures For Gods (1999)
Close To A World Below (2000)
Unholy Cult (2002)
Bringing Down The World (DVD) (2004)
Harnessing Ruin (2005)
Hope And Horror (EP) (2007)
Shadows In The Light (2007)
Majesty And Decay (2010)
Providence (EP) (2011)
Kingdom Of Conspiracy (2013)
Immolation (single) (2016)
Atonement (2017)

IMMOLATION - Majesty And Decay

Do poslechu „Majesty And Decay“ jsem věru nevkládal žádné velké naděje. Vlastně by k němu ani nedošlo, kdybych onehdy kdesi nezahlédl slibně vypadající obal novinky (přece jen je od toho, aby prodával, jen co je pravda). Ten a skutečnost, že s novým, v pořadí již osmým řadovým albem, přestoupili američtí veteráni IMMOLATION ke slovutným Nuclear Blast, byli nakonec tím, co mě postrčilo to přece jen zkusit. I tak ve mně ovšem hlodal červíček nadbytečnosti, vždyť přece jen, dávno ztracené a zašlé dny světské slávy, to bylo to, po čem jsem se nejčastěji ohlížel při poslechu posledních alb kapely, kdysi dávno stvořivší stylové klenoty smrti jako „Dawn Of Posession“ a „Here In After“.

Vím, vím, zase tahám sovy do Atén, ale kdo by na mém místě netahal? Základní stavební kameny kapely Ross Dolan a Robert Vigna už to spolu táhnou tak dlouho, že i někteří zastánci stavu manželského by nad tím kroutili hlavou, a stejně jako už nemůžou ničím překvapit sami sebe, nemůžou překvapit ani nikoho z nás, kdo jsme jim kdy naslouchali. Death metalový koníček jim je bezpochyby nadevše a podle toho a podle aktuální míry koncentrace a nápaditosti lze pokaždé, když jej nechají promluvit do své diskografie, spolehlivě odhadnout jeho aktuální účinek. Ačkoliv, spolehlivě. „Majesty And Decay“ jsem zprvu v soukromí nezávazně klasifikoval jako logické pokračování sestupné tendence posledních alb IMMOLATION, ovšem když došlo na dostatečný počet náslechů, musel jsem své kritické mínění malinko poopravit. Tady už to tak vypadá, že pánové Dolan a spol. hodlají napravit onen spíše méně příznivý dojem, který navodili alby předešlými.

IMMOLATION

Již vzpomínaný majestátně ponurý obal (schválně, kolik z vás si při pohledu na něj vzpomnělo na scénu z kultovního filmového zpracování Barbara Conana, v níž si legendární hrdina opatřuje meč od podobně usazené postavy dávného vládce?), majestátně zašlé intro a úvodní skladba s kvičivým riffem, která by sice mohla oživit důvěru v invenční akcie kapely, ale ve finále k tomu slyšitelně není dostatečně kovaná. To není pro začátek nic, na co bychom v podání IMMOLATION poslední dobou nemohli narazit. Věci se ovšem mění s „A Token Of Malice“, kde do popředí vystupuje výrazný melodický motiv a skladba i se svou rytmicky velmi důraznou mezihrou náhle rozbrušuje svou předchůdkyni na tisíce malých železných pilin. Podobně i z následující titulní věci a „Divine Code“ vyzařuje důrazný dojem, že kapela ví, co dělá, což ji samozřejmě rázem dodává na úplně jiných, death metalově daleko zdravějších barvách. Napětí číhá za každou pasáží, typická atmosféra strachu se nenechává dvakrát přemlouvat, skvěle nazvučená sóla i riffy jsou pospolu s chorobným Dolanovým vokálem naprosto devastující. Tahle kapela že také někdy dovedla nebýt zajímavou? Nepovídejte …

Podobná razantnost ovšem „Majesty And Decay“ naneštěstí není vlastní po celou jeho hrací dobu a IMMOLATION s tím (a sami se sebou) vpodstatě bojují až do jeho samotného konce, kdy chvílemi jsou skutečně k zulíbání a chvílemi zase naopak jednoznačně zralí na pořádný palec dolů. Ty důležitější momenty (mezi jinými mi dovolte zdůraznit „A Thunderous Consequence“) však nakonec přece jen převáží, a tak je zase po létech skutečně radost poslouchat, kterak se v nich americká čtveřice pěkně po smrťácku noblesně rouhá jako za (muzikantského) mlada. K úplnému vyrovnání se se stíny v nedávné minulosti to ovšem bude chtít ještě daleko důslednější autorský výkon, to je zase třeba si říct na rovinu, a počkat s tím mazáním medu kolem úst minimálně do příště. Snad už to ale tentokráte bude definitivní.


Louis

Zveřejněno: 22.3.2010



Názory redakce
Dalas
22.3.2010

Album tvrdé jako skála a chladné jako ocel. Mocný death metalový monolit odkazující ke kořenům žánru a přesto žhavě současný. IMMOLATION se skvělým způsobem podařilo vystihnout prapůvodní atmosféru smrtícího kovu. Spokojenost.

[8 / 10]
Reaper
19.3.2010

S novou deskou IMMOLATION to mám tak trochu obráceně než autor hlavního článku. Pod neslavně vyvedeným coverem totiž nacházím přesně to, na co jsem jakožto oddaný příznivec newyorské legendy čekal dlouhých deset let. Ano, „Majesty And Decay“ je bez nejmenších pochyb nejlepší deskou od dob bájného záznamu „Close To A World Below“. Zapomenuta jsou méně plodná léta ve znamení „Harnessing Ruin“ i „Shadows In The Light“, IMMOLATION totiž právě prožívají úžasný tvůrčí comeback. Jistě, Ross Dolan znovu pěje lépe než divoký konipas luční, leč lysý pekelník Robert Vigna tentokráte zdatně sekunduje a místo standardního výluhu made in „Shadows In The Light“ servíruje prvotřídní šestistrunný extrakt. Zpět je i ona pověstná sirmantá atmosféra, nezaměnitelný to trademark IMMOLATION, konkurenční výhoda, kterou nedisponuje žádná další kapela. „Majesty And Decay“ je překvapivě silná deska. Nečekané, ale o to sladší zmrtvýchvstání!

(Ač mi to vůbec nedělá radost, musím i já vyzvat kolegu Louise aby učinil mužné gesto a neprodleně odevzdal svoji death metalovou průkazku na nejbližším oblastním ředitelství našeho magazínu.)

[9 / 10]
Klypso
17.3.2010

Kto by to bol povedal, že sa IMMOLATION po desiatich rokoch a kolísavých výkonoch na dvoch (či troch?) menej presvedčivých albumoch dostanú opäť do tej správnej formy? Novinka "Majesty And Decay" má presne to, čo Američanom za ostatné roky tak zúfalo chýbalo - správne mohutný, temný zvuk a výborné nosné nápady skladieb, postavené na chytľavých i zaujimavo prepletených gitarových linkách. IMMOLATION si nimi opäť vydobyli svoje miesto na tróne. Ostáva len dúfať, že z neho už znova nezlezú.

[8 / 10]
Rudi
17.3.2010

Kolega Louis by mal po tejto recenzii rituálne spáliť svoj preukaz zaslúženého deathmetalistu. Vráskavce ozrutné z IMMOLATION prichádzajú v roku 2010 s nahrávkou, ktorá sa môže postaviť hrdo zoči-voči nesvätej trojici "Here In After", "Failures For Gods" a "Close To A World Below". Fantastický zvuk, najlepší v celej diskografii kapely! Vynikajúce skladby!! Na niečo takéto som čakal desať rokov!!!

[9 / 10]
V zásadě povedené odmítnutí nevyvážených výkonů z předchozích alb, byť je nad slunce jasné, že pod pojmem „death metal v podání IMMOLATION“ si asi lze představit ještě něco celkově mnohem intenzivnějšího.

Autor recenze:
6,5 / 10

Redakce:
8,5 / 10

8,7 / 10





Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page