Středa
28.6.2017
Noční verze
 id
 heslo
Rok vydání
1992

Vydavatel:
Earache Records

Stopáž:
53:28

Studio:
Sawmills Studio

Produkce:
Colin Richardson & Bolt Thrower

1. The IVth Crusade
2. Icon
3. Embers
4. Where Next To Conquer
5. As The World Burns
6. This Time It's War
7. Ritual
8. Spearhead
9. Celestial Sanctuary
10. Dying Creed
11. Through The Ages (Outro)

Karl Willetts
zpěv

Barry Thompson
kytara

Gavin Ward
kytara

Jo Bench
baskytara

Andrew Whale
bicí

In Battle There Is No Law (demo) (1987)
Concession Of Pain (demo) (1987)
In Battle There Is No Law (1988)
Realms Of Chaos / Slaves To Darkness (1989)
War Master (1990)
Peel Sessions 1988-1990 (1990)
The IVth Crusade (1992)
... For Victory (1994)
Mercenary (1997)
Who Dares Wins (rarity) (1998)
Honour – Valour – Pride (2001)
Those Once Loyal (2005)

Síň slávyBOLT THROWER - The IVth Crusade

Chmurná, až děsivě chmurná atmosféra titulní skladby otevírající album „The IVth Crusade“ věčně hladové anglické bestie BOLT THROWER velmi názorně vykresluje drobné změny, které v době jeho vydání tato prakticky již celosvětově proslulá death metalová kapela z Coventry prodělala. Strach, zmar, bolest a žal, to vše vyjádřené neúprosně řezajícími kytarami a smrtelně nakažlivou ústřední vyhrávkou. Podobně nenápadné doom metalové nálady doprovodily přechod kapely nejen k novým tématům v textech, ale rovněž k jistému ústupku od rychlosti (coby jednoho z klíčových znaků agrese a tvrdosti) a sázce na větší hutnost a atmosféričnost, s níž se smrtka v jejím znaku začala tvářit mnohem záludněji. A kdyby v roce 1992 bývaly chodily death metalové kapely k odvodu, vsadím svou vojenskou knížku, že z BOLT THROWER by v důsledku toho všeho byl zatraceně nebezpečný rekrut, vždy a všude se hlásící do první linie.

Mortified By The Lack Of Conscience,
Our Sanctity Bears No Relevance.
Insignificance Is Our Existence,
Hear The Litany Of Life´s Persistence“
(„The IVth Crusade“)

BOLT THROWEROpuštění tématu warhammerských strategických her jak v textech, tak na obalu alba („The IVth Crusade“ zdobí obraz Eugène Delacroixe „Příjezd křižáků do Konstantinopole“) však ještě neznamenalo, že by Thomson a spol. rezignovali na vojenskou tématiku. Tentokrát jí však vzali poněkud z jiného konce, a sice částečným upřením pozornosti ke čtvrté křížové výpravě, která měla dozajista symbolizovat i fakt, že máme co dělat se čtvrtým řadovým albem kapely. Jinak jde ovšem o tradiční lyriku BOLT THROWER, na pozadí historického předobrazu přemítající nad fascinací lidstva bojem a vykreslováním některých jeho dalších detailů. Podobně je tomu i se skladbami samotnými, vykazující známky jistého „zklidnění“. To, co se ovšem může zdát zklidněním (jednoznačně zapříčiněným slyšitelným zvolněním tempa), nemusí ve skutečnosti znamenat nic takového. A to je přesně případ „The IVth Crusade“. Věrno originálnímu kytarovému rukopisu kapely píše novou kapitolu vyznání smrti, k čemuž si nově seříznutý psací brk namáčí také v nekonečných hlubinách zkázy a zatracení. Surový death metalový výraz kapely, jedinečně doprovozený jakoby „neškoleným“ murmurem Karla Willettsem, tak neztrácí nic ze své dřívější mrazivosti a naopak, ještě jedovatěji se při ní tváří. Jednotlivé skladby proto působí silou suchého konstatování lenního pána, který svému vazalovi právě sdělil, že bude s jeho vojskem pochodovat na Jeruzalém. Již zmiňované zoufalství a smutek jsou tak jedinými pocity, které ten chudák v tom okamžiku prožívá, jejich intenzita se ovšem nedá slovy popsat, podobně jako intenzita všech skladeb na tomto albu.

A to je asi největší předností „The IVth Crusade“, které osobně vidím na vrcholu všeho, co kdy vzešlo z dílny BOLT THROWER. Jedinečně podaný pohled na válečnou tématiku z úhlu, ze kterého by to nejspíš nikdo nečekal, podpořený velmi působivým a zcela nepochybně také vzácně vyrovnaným namícháním nejen klasických deathových esencí, to nemohlo nezanechat důsledky. Jeden z nich je naprosto hmatatelný i v tomto okamžiku – právě proto si o čtvrtém albu skupiny, která mimo jiné proslula i angažováním ženy (baskytaristka Jo Bench) v dobách, kdy se zástupkyně něžného pohlaví v metalu právě nenosily, s nejvyšším zanícením vyprávíme teď a tady, tedy téměř po dvaceti letech od jeho vydání.


Louis

Zveřejněno: 4.4.2010



Názory redakce
Koscj
22.3.2010

Asi najväčší kult z dielne týchto Britov. Album na ktorom došlo k prerodu dobrej deathmetalovej kapely na absolútnu bombu. Tento svoj status, deathmetalovej supernovy, nakoniec potvrdili aj nasledujúcim albumom "... For Victory" (1994).



Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page