Neděle
18.2.2018
Noční verze
 id
 heslo
Rok vydání
1988

Vydavatel:
Black Mark

Stopáž:
45:41

Studio:
Heavenshore studio Stockholm

Produkce:
Quorthon and Boss

1. Odens Ride Over Nordland
2. A Fine Day To Die
3. The Golden Walls Of Heaven
4. Pace ´Till Death
5. Holocaust
6. For All Those Who Died
7. Dies Irae
8. Blood Fire Death
9. Outro

Quorthon
zpěv, kytary, baskytara, bicí

Bathory (1984)
The Return (1985)
Under The Sign Of The Black Mark (1987)
Blood Fire Death (1988)
Hammerheart (1990)
Twilight Of The Gods (1991)
Jubileum Volume I (1993)
Jubileum Volume II (1993)
Requiem (1994)
Octagon (1995)
Blood On Ice (1996)
Jubileum Volume III (1998)
Destroyer Of Worlds (2001)
Nordland I (2002)
Nordland II (2003)

Síň slávyBATHORY - Blood Fire Death

Je rok 1988. Metalové scéně vládnou METALLICA, ANTHRAX, SLAYER anebo IRON MAIDEN. Thrash metal postavený na dech beroucích kytaristových výkonech a kvalitním zvuku je na vrcholu. Většina kapel stále ještě používá klasický, do jisté míry melodický (srozumitelný) zpěv. Nezávisle na sobě však z různých koutů světa přichází revolta, která doposud platná kritéria pro kvalitu neuznává. Žádanými se stávají kapely, které nemají dobrý zvuk a nehrají nijak extra zručně. Ženou metalovou hudbu do extrému a šokují tvrdostí. V Americe začíná kutit pod názvem DEATH svá první „gore“ alba Chuck Schuldiner, v Británii jsou již venku první grind výplachy NAPALM DEATH a CARCASS a na severu Evropy jistý Quorthon pod hlavičkou BATHORY vykoval jeden ze základních pilířů teprve rodícího se black metalu.

BATHORY

Black metal v té době již sice nějaký ten pátek existoval, konečně „Blood Fire Death“ má v diskografii BATHORY již číslo čtyři, ale hlavním dobovým kapelám VENOM nebo CELTIC FROST tehdy ještě chybělo něco, čím by temný satanský žánr hudebně více odlišily, definovaly. BATHORY, ve skutečnosti Quorthonův „One man band“, na albu „Blood Fire Death“ k tématu přistoupili trochu jinak a po třech něco naznačujících nahrávkách představili svoji verzi černého kovu, kde si drsný extrémní metalový nářez podává ruku s temnotou, peklem, mystikou a pohanskou mytologií.

Album otevírá tajemná tříminutová introdukce „Odens Ride Over Nordland“, která je zde důležitější než kdekoliv jinde, neboť uvádí album do správně mystické atmosféry. V podobném duchu začne i první, zvolna ubíhající epický kus „A Fine Day To Die“. Úderné střední tempo, výrazné bicí, skřehotavý/přiškrcený vokál a nebeské chorály doprovázející vikingy-válečníky do bitvy ve jménu vládce pekel. Válečná vřava záhy naplno propuká. Následující neotesané řežby „Dies Irae“, „Holocaust“, „Golden Walls Of Heaven“, "Pace ´till Death", které charakterizuje kanální zvuk, vyhrocená kvílící sóla a záhrobní řev, mají dokonale pekelnou atmosféru, díky které BATHORY získávají spousty přívrženců.

Hlavní skladbou je zde ovšem mohutný titulní kus na závěr, který do dnešních dnů ční z temného pagan/black metalu jako monument. Lepší název než „Krev, Oheň, Smrt“ nemohl Quorthon pro deset minut trvající suitu vymyslet. Mrazivý přednes, pomalé tempo a výrazné doprovodné chorály dodnes vzbuzují respekt a po závěrečném akustickém brnkání je ještě dlouhou chvíli cítit chlad vanoucí z bitvy na dalekém severu.

Deska i přes Quorthonovy nedokonalé interpretační schopnosti slavila triumf hlavně pro svůj nekompromisní přístup a jasně srozumitelnou „message“. Své vykonala možná i rouška tajemství, která v té době BATHORY zakrývala, neboť kapela (?) nikdy nevystupovala živě a informací o ní bylo v té době minimum. Podzemím se však zvěsti o temném černokněžníkovi ze severu rychle šířily a legenda rostla. Onen špinavý, nekvalitní zvuk vzaly dokonce některé ortodoxní blackmetalové spolky za svůj, dodnes s ním někteří podepisují příslušnost k žánru a vymezují se tak proti nic nechápajícím hi-fistům.

Těžko v době vydání jakékoliv desky odhadovat, stane-li se někdy kultovním či žánrovým milníkem, ale v tomto případě si myslím bylo jasno velmi brzo. Přestože z dnešního pohledu je album již překonané, tak v roce 1988 se jednalo o respektu hodnou ukrutnost, která zásadním způsobem ovlivnila vývoj nejen severské blackmetalové scény.


Sicky

Zveřejněno: 12.3.2011



Názory redakce
Stray
11.3.2011

"Blood Fire Death" osobně považuji za jakýsi předěl mezi black metalovým prvním obdobím BATHORY a jejich následnými epickými alby, silně ovlivněnými skandinávskými mýty. Zároveň jej mám však za dílo vrcholné, protože z obou kapitol je zde soustředěno to úplně nejlepší ( geniální atmosférické intro coby předzvěst velkých věcí příštích, průrazné skladby, kombinace akustické kytary s infernálními výplachy a sóly, nejlepší sound BATHORY "ever" - tvrdý, nekompromisní, nezastavitelný - prostě přes veškeré navýšení melodiky, jde zároveň o netvrdší a nejdodělanější album s jakým se kdy Quorthon prezentoval). Dost možná "Master Of Puppets" black metalu, což je skutečně věc názoru a osobního pohledu, ale naprosto nepochybně nejsilnější reprezentant celé Quorthonovi diskografie.



Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page