Středa
17.1.2018
Noční verze
 id
 heslo
Rok vydání
2010

Vydavatel:
Peaceville Records

Stopáž:
54:07

Studio:
Seawolf Studios, Helsinki (Finsko)

Produkce:
Jukka Varmo

1. The Curse Of The Red River
2. Our Twilight
3. Forlorn Waves
4. Flicker
5. The Leer
6. The Ritual Of Dawn
7. Ere All Perish
8. Cold Earth Chamber
9. Deserted Morrows

Mikko Kotamäki
vokály

Olli-Pekka Laine
basa

Kasper Mårtenson
klávesy

Janne Perttilä
kytara

Marko Tarvonen
bicí

Sami Yli-Sirniö
kytara

Our Twilight (EP) (2009)
Curse Of The Red River (2010)
The Devil's Resolve (2012)

BARREN EARTH - Curse Of The Red River

Generace metalových fanoušků odkojená podobou této hudby z devadesátých let musí nad existencí finských BARREN EARTH přinejmenším zvědavě zvednout obočí. Když jsem v nedávné recenzi minialba „Our Twilight“, jež předcházelo tomuto debutovému kotouči, naznačil mírnou skepsi nad nejbližší budoucností těchto Finů, nepředpokládal jsem, že budu nucen po pár týdnech uznat svůj omyl. „Curse Of The Red River“ nejenže nenudí vyčpělým retrem, ale právě naopak, perfektním způsobem rekapituluje jednu kovovou éru.

BARREN EARTHTěch inspirací se však na ploše regulérního alba nakonec ukázalo být mnohem více, než naznačil jeho krátký předchůdce. Od dominantního skandinávského, tedy spíše finského death/doom metalu, se postupně prokoušeme i vlivy keltské hudby anebo třebas i velmi jemnými náznaky art a progresivního rocku. Svým na tradicích lpících pojetím tak kolekce ponejvíce upomene na období před přibližně patnácti lety, nicméně s ryze moderním zvukem a bez jakýchkoliv rušivých tendencí v podobě až přílišné inklinaci k dobovému zvuku. Až by se skoro chtělo říci, že BARREN EARTH v mnoha momentech znějí, jak by asi zněli AMORPHIS v době „Tales From The Thousand Lakes“, kdyby měli více zkušeností a uměli lépe hrát. Stačí se zaposlouchat do vynikající „Forlorn Waves“, jejíž strhující keltský rytmus doprovázený neméně dynamickým nosným kytarovým rifem přesně upomínají na toto období.

Mikka Kotamäki myslím už své pěvecké kvality dostatečně prokázal v domovských SWALLOW THE SUN, takže stvořit jeho hlasu nejvíce sedící pěvecké party bylo i v tomto případě poměrně snadnou záležitostí. Záležitostí, která se navíc výborně poslouchá. Mikka zvládá s jistotou pestrý rejstřík poloh, tvořen vskutku šťavnatými brutálními anebo naproti tomu čistě odzpívanými rejstříky. Tyto kontrasty jsou vyváženy velmi funkčním způsobem tak, aby nepůsobily ani trochu násilně a jen jakoby z povinnosti. Jednou se zpěvné pasáže použijí v refrénech („Our Twilight“, „The Leer“...) anebo naopak jindy zase refrény tvoří brutální growling („Forlow Waves“ či emotivní „Flicker“).

Kompoziční postupy a aranžmá se na jednu stranu snaží ctít již dávno jasně vytyčená pravidla, nicméně ani ty žádným způsobem nezapovídají snahu o vítaná osvěžení importovaná z (v některých případech) úplně jiných teritorií. Takže nechybí ani taková překvapení, jakým je například „jethrotullovské“ sólo na příčnou flétnu v úvodní a zároveň titulní skladbě anebo až zasněně působící středověké intermezzo do té doby nerušeně vpřed pádící metalové řežby „The Ritual Of Dawn“, které navíc ještě výborně vyšperkuje příjemně znějící Kotamäkiho hlas.

Skladatelská jistota a sebevědomí zde v harmonickém svazku se svěžími nápady a masivním zvukem postupně píseň za písní budují památník jedné metalové epoše, aniž by přitom BARREN EARTH zůstali pouze u nostalgického vzpomínání na „ztracené mládí“. Kdepak, „Curse Of The Red River“ je na takovéto tvrzení až příliš vitálním a životaschopným jedincem, který zároveň i vyvrací tvrzení o čištění šuplíků za účelem jednorázového hudebního projektu, pro nějž zúčastnění neodvedou standard ze svých domovských kapel. Spíše si troufám tvrdit, že některým se ho možná povedlo i překročit.


Dalas

Zveřejněno: 5.5.2010



Názory redakce
Klypso
3.5.2010

BARREN EARTH nepochybne vedia, ako na seba upútať pozornosť. Ale kvalita ich debutového albumu bez problémov vyvracia akékoľvek dohady o tom, že ide len o nafúknutú bublinu zloženú zo starých mien metalovej scény. Zatiaľ najpríjemnejšie tradičné metalové prekvapenie v tomto roku. A zrejme najlepší spomedzi všetkých tých hviezdne obsadených projektov, ktorých sa v ostatnom čase vyrojilo až nezdravo veľa.

[8 / 10]
Marigold
3.5.2010

BARREN EARTH nahráli takový komfortní teleport do časů, kdy metalu panovala Kalevala, křížení death metalu, doomu a finských folklórních šlágrů. Komfortní je proto, že necpe posluchače mezi trní a kameny naprostého retra, naopak, s odkazem AMORPHIS pracuje s hravostí a lehkou výzvou. Nádherně rozvinuté melodie, které doslova kvetou v akustických partech, výtečné metalové laufy, které sice tkví oběma nohama v minulosti, ale hlavně díky zvuku a aranžím zní příjemně současně... Kdo si myslel, že tohle umění zemřelo s legendární deskou "Elegy", nechť popřeje sluchu těmto finským pohrobkům – daří se jim onen delikátní hybrid mezi staromilskostí a aktuálností. A "Curse Of The Red River" je deska vskutku pitoreskní a podmanivá.

[8 / 10]
Vydařený výlet do minulosti, kterému nechybí současný zvuk a svěží nápady.

Autor recenze:
8 / 10

Redakce:
8 / 10

8,6 / 10





Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page