Středa
17.1.2018
Noční verze
 id
 heslo
Rok vydání
2010

Vydavatel:
Temporary Residence Limited

Studio:
The New York Society For Ethical Culture, (Le) Poision Rouge

Produkce:
Matt Byles

Další informace:
Nahráno živě 8. a 9. května 2009 v The New York Society For Ethical Culture.

1. Ashes In The Snow
2. Burial At Sea
3. Silent Flight, Sleeping Dawn
4. Are You There?
5. 2 Candles, 1 Wish
6. Where Am I
7. Pure As Snow
8. Follow The Map (vinyl bonus)
9. Halcyon (Beautiful Days)
10. Everlasting Night

Takaakira "Taka" Goto
kytara

Yasunori Takada
bicí

Tamaki
basa

Yoda
kytara

+ The Wordless Music Orchestra

Hey, You EP (2000)
Under The Pipal Tree (2001)
One Step More And You Die (2002)
New York Soundtracks (remixy) (2004)
Walking Cloud And Deep Red Sky, Flag Fluttered And The Sun Shined (2004)
You Are There (2006)
Memorie dal Futuro EP (vinyl) (2006)
MONO & WORLD'S END GIRLFRIEND - Palmless Prayer / Mass Murder Refrain (2006)
Gone (2007)
The Sky Remains The Same As Ever (DVD) (2007)
Hymn To The Immortal Wind (2009)
Holy Ground: NYC Live With The Wordless Music Orchestra (Live) (2010)
For My Parents (2012)
The Last Dawn / Rays Of Darkness (2014)

MONO - Holy Ground: NYC Live With The Wordless Music Orchestra

Jen několik málo dní po loňském pražském koncertu si japonští MONO odskočili do New Yorku, kde pro několik šťastlivců, kteří se v průběhu dvou květnových večerů dostali do koncertního sálu, připravili velkolepou výroční show. Asi málokoho zainteresovaného překvapí, že tentokráte se tak dělo i s podporou symfonického orchestru. Už aranžmá poslední řadové desky „Hymn To The Immortal Wind“ překypují rozmáchlými smyčcovými party, takže není divu, že oslava desátých narozenin byla alespoň na pódiu pojata takto opulentním způsobem.

MONOVýběrem skladeb ale nebudou příliš potěšeni milovníci skvělého alba „You Are There“ z roku 2006, z něhož zazní toliko jediná kompozice – nádherná „Are You There?“. Místo toho je kladen důraz hlavně na poslední řadovku a starší tvorbu. Výběr písní z loňského alba je celkem logickým krokem, neboť v době pořizování tohoto záznamu se jednalo ještě o velice čerstvou záležitost a rovněž, jak již bylo řečeno, bohaté smyčcové party si o živou prezentaci přímo říkají. Je však paradoxní, že ač i v titulu tohoto živáku najdeme odkaz na živý orchestr, na samotné nahrávce se, možno říci že naštěstí, nijak přehnaně netlačí do popředí. Spíše se věrně drží své linie ze studivých nahrávek Japonců, aby v případě potřeby více a jindy zase méně podpořil jejich emoční zabarvení. S tím, pravda, je u MONO někdy trochu svízel, protože především na již zmiňované poslední desce jejich patos a „monumentálnost“ místy přesahují únosnou mez vtíravého kýče. Avšak málo naplat, živě to kapele skvěle sluší, o čem jsme se měli možnost přesvědčit díky pražským koncertům několikrát i v tuzemsku a stejného názoru bude bezpochyby i většina návštěvníků těchto dvou newyorských koncertů.

MONOPřesvědčivá a procítěná instrumentace, maximální soustředěnost a velmi skromná komunikace s publikem. Na tohle všechno už je pravidelný návštěvník koncertů MONO zvyklý a nejinak je tomu samozřejmě i v tomto případě. Desetiletí existence je sice krásné výročí, ale skupina se rozhodla užít si jej pouze v rovině instrumentální a oprášením některých starších skladeb. Žádné šampaňské na závěr, žádní speciální hosté, samozřejmě vyjma onoho symfonického souboru, a ani žádný přednes směrem do publika. V tomto ohledu kvartet ze Země vycházejícího slunce neporušil žádnou ze svých zásad, mezi které můžeme naštěstí řadit i podmanivé živé show a silnou schopnost přenést nálady svých skladeb směrem do publika.

Návštěvníci koncertůOvšem zas tak úplně komorně pojaté výroční oslavy to nejsou. Tedy rozhodně ne ze strany vydavatele. Balení „Holy Ground“ totiž kromě zvukového záznamu obsahuje celou živou seanci i v DVD provedení, takže ošizeni nejsou ani ti, kteří si koncertní šílenství rádi dopřejí i z pohodlí svého gauče. Na jeho obrazové kvalitě je sice znát, že nebylo určeno k samostatnému prodeji a taktéž fakt, že Temporary Residence je malý a nezávislý label. Počet kamer a jejich umístnění je sice jakž takž dostatečné, ovšem jedná se pouze o běžné digitální přístroje, které nezřídka jen horko těžko bojují se skromným nasvícením pódia. Mnoho neostrých a tmavých záběrů sice na žádné velké kino nevypadá, ale celkový dojem z jinak zdařilého provedení tohoto koncertního záznamu, včetně velmi pěkné vinylové edice s jednou bonusovou skladbou navíc, nepokazí.

Deset let na scéně je už skutečně velmi slušné období. I MONO si v jeho průběhu prošli problémy typickými pro začínající undergroundové umělce, aby si především od roku 2006, kdy vydali přelomovou desku „You Are There“, vydobyli celosvětový věhlas. „Holy Ground“ je tak slušivým dárkem pro všechny, kteří je na této cestě provázeli a podporovali.


Dalas

Zveřejněno: 24.5.2010

WWW odkaz:



Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page