Neděle
25.6.2017
Noční verze
 id
 heslo
Rok vydání
2010

Vydavatel:
Nuclear Blast

Stopáž:
39:53

Studio:
Abyss Studios, Švédsko

1. Coat Of Arms
2. Midway
3. Uprising
4. Screaming Eagles
5. The Final Solution
6. Aces In Exile
7. Saboteurs
8. Wehrmacht
9. White Death
10. Metal Ripper

Joakim Brodén
zpěv

Rikard Sundén
kytara

Oskar Montelius
kytara

Pär Sundström
baskytara

Daniel Mÿhr
klávesy

Daniel Mullback
bicí

Fist For Fight (2001)
Primo Victoria (2005)
Attero Dominatus (2006)
Metalizer (2007)
The Art Of War (2008)
Coat Of Arms (2010)
World War Live: Battle Of The Baltic Sea (2011)
Carolus Rex (2012)
Heroes (2014)

SABATON - Coat Of Arms

Nic na světě se neudělá samo a zadarmo vám dnes už vůbec nikdo nic nedá. Myslím, že je to snad každému jasné, každému zřejmě až na švédské SABATON. Sotvaže se totiž po znamenitém albu „The Art Of War“ (logicky plynoucího z jejich do té doby přirozeného a celkem sympatického hudebního vývoje) mohli začít považovat za mezinárodně trochu slavnější skupinu, už to berou za špatný konec a čekají, že jim posluchač bude automaticky zobat z ruky stále dál.

SABATON

Ale to se, pevně doufám, zatraceně mýlí. Vždyť kdo by jim uvěřil tu snůšku neupřímného klišé, kterou se na „Coat Of Arms“ dokonce odvažují vydávat za plnohodnotné studiové album? Drzost, která se táhne celými jeho čtyřiceti minutami, je totiž skutečně výstavní (dnes však nikoliv ojedinělá, bohužel). Dychtivi čerstvého materiálu, vystavěného toutéž pevnou ocelovou rukou, jež psala kusy jako „Ghost Division“ nebo „40:1“, saháme po dalších námětech z bohaté vojenské historie lidstva v heavy metalovém podání, abychom místo toho obdrželi ostudnou opruzeninu, na níž existuje jen jediný lék – vypnout to, hodit za hlavu a nadosmrti na to zapomenout. Těch deset skladeb v monopolní režii zajetého výrazu skupiny skutečně není nic jiného než drzý plivanec do tváře posluchačského vkusu, z nějž je především patrné, jak moc troufalí SABATON jsou. Svět jim leží u nohou, tak proč by dělali něco jiného, než jen „udělali“ nové album. A co ho takhle napřed vymyslet a složit, pánové, ptám se já? Absolutně stejné rytmické a aranžérské postupy, absolutně stejné klávesy a vůbec motivy, absolutně stejné Brodénovy melodické linky a frázování zpěvu, a to vše navíc v unylém, nudném výrazu, který vám jako betonový sloup stojí v cestě k zapamatování si alespoň nějakého momentu, lhostejno kolik poslechů to stojí. Budete-li hledat deset a více rozdílů, nenaleznete je, protože album je skutečně tak nemožně odfláknuté a nicneříkající, až se v něm všecičko slévá do jednoho jediného konstantního heavy metalového zvuku, v němž aby kloudného nápadu lupou pohledal (možná, že klávesový motiv v diskutabilně pojmenované „The Final Solution“ či závěrečné „Metal Ripper“ na to přece jen aspirují, ale co je to proti celému albu).

Absolutně nenápaditý obal všechnu tu mizérii už jen detailně dokresluje, stejně jako (po evidentně pozitivních zkušenostech z minula) okatá sázka na opěvování válečných hrdinství různých evropských národností v některých textech („Uprising“, „Aces In Exile“ nebo třeba „Saboteurs“), aby to tamější fanoušky vzalo za srdce a o to víc SABATON fandili. Ale to už je také samosebou průhledné. Je to zkrátka celé smysluplné jako invaze nahatých a neozbrojených v den „D“ do Normandie, pročež je nad slunce jasnější, že pokud sáhnu kamkoliv mezi dosavadní alba SABATON, udělám vždycky mnohem líp, než když si pustím tuhle hrůzu. Ouvej.


Louis

Zveřejněno: 29.6.2010

WWW odkaz:



Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page