Čtvrtek
24.5.2018
Denní verze
 id
 heslo
Rok vydání
2010

Vydavatel:
Century Media

Stopáž:
49:37

Studio:
Clearlake Audio, North Hollywood (USA)

Produkce:
Josh Newell

1. Elegy
2. Above
3. Miasma
4. Sunderance
5. Core Relations
6. Below
7. Valley Of Smoke
8. Past Tense
9. Vernon (bonus pro evropskou verzi)

Sacha Dunable
kytara, vokály

Joe Lester
basa

David Timnick
kytara, vokály, perkuse

Danny Walker
bicí

Null (EP) (2006)
Void (2006)
The Challenger (EP) (2007)
Prehistoricisms (2008)
Valley Of Smoke (2010)
Habitual Levitations (2013)
The Direction Of Last Things (2015)

MP tipINTRONAUT - Valley Of Smoke

INTRONAUT jsou jednou z těch vzácných kapel, které identifikujete ihned. Tohle už platilo v minulosti a ještě více i nyní, kdy se nám americká čtveřice připomíná se svým nejvyzrálejším počinem. Je jen málo interpretů schopných převzít určitá pevně daná schémata a hudební postupy a tyto pod svýma rukama přetvořit v něco tak svébytného a specifického, za což můžeme tvorbu těchto Američanů považovat už od počátků jejich existence. Doba profilace vlastních hudebních vizí probíhala doposud velmi bouřlivě a její cesta ještě (doufejme) neskončila. Vývojové skoky mezi jednotlivými řadovkami nejsou sice v případě INTRONAUT na první dojem bůhvíjak markantní, ale už letmý poslech „Valley Of Smoke“ dává zapravdu domněnkám, že i tato čtveřice se vydává vstříc jemnějším hudebním plochám a ruku v ruce s tím i širší žánrové otevřenosti.

INTRONAUT

Její hudba si i navzdory uvedenému stále zachovává svojí typickou syrovost a tvrdost. Poznávací znamení je stále dosti zřetelné, avšak proces zvolňování opratí se zdá být nezvratným. Paralely s vývojem, jakým si prošli například ISIS, jsou zcela na místě. Chtělo by se však jedním dechem dodat, že v určitém bodě se INTRONAUT vydávají trošku jiným směrem. Tím bodem by se mělo stát právě letošní album, které vyváženým způsobem spojuje osvědčené parametry dosavadní tvorby s ambicí opatřit hudební výrazivo o nové rozměry. Už první poslech poodhalí, že těmi by se měly stát pestřejší aranžmá, jejichž důsledek je výraznější epický nádech jednotlivých skladeb. Američané prostě přidávají ve všech ohledech a svoji velmi svéráznou vizi (post)metalu posouvají o další stupínek výš. Ať už mluvíme o nosných motivech písní, skladatelském rukopisu, či atmosférické soudržnosti alba, vždy se jedná o parametry, které jsou prostě dál než kdy v minulosti.

INTRONAUTPrehistoricisms“ z roku 2008 je bezpochyby výborné album, doslova natlakované silnými skladbami, ale oproti „Valley Of Smoke“ mu prostě něco schází. Míním tím schopnost výrazněji uchopit a pohltit posluchače a především upozadění ega jednotlivých hudebníků ve prospěch nahrávky jako celku, což se projevuje hlavně tím, že na novince nenajdeme žádnou zbytečnou exhibicionistickou skladbu, ve svém výsledku naprosto nezapadající do celkové koncepce nahrávky, což byl bohužel právě (uznávám, že subjektivní) neduh předchůdce. Aniž bych chtěl přímo ukazovat prstem, tak tentokráte musím pochválit jinak výtečného Joe Lestera, že on a jeho basa se drží na uzdě a přestože si svůj prostor díky titulní instrumentální skladbě vybojuje, jedná se o prostor přesně vyplňující chybějící skládanku „Valley Of Smoke“. Bublavý zvuk jeho nástroje je však pro zvuk INTRONAUT bezpochyby životně důležitý a je jedním z jeho definujících prvků, kolem kterého se veškeré až nečekaně pestré dění točí.

Ostrý kytarový atak s riffy tvrdými jak žula a po něm vzápětí přicházející pohlazení tklivých poloakustických linek není pochopitelně ničím neobvyklým. Způsob, jakým se však tato čtveřice rozhodla dávkovat a kombinovat zmiňované kontrasty už však přinejmenším za nepříliš provařený považovat lze. Zejména v otázce tvorby ústředních melodických motivů a zvolňujících pasáží si dali INTRONAUT záležet asi nejvíce. Jednotlivé do sebe zapadající střípky jsou přesně tou hnací silou, která vás pohltí do nitra jejich náladotvorné hudby a vnutí vám svoje pravidla hry, které beztak bez remcání přijmete. Společně s důrazem na atmosféru a výraznější melodie však stoupá i náročnost pěveckých partů. Ty se však zatím ukazují jako menší slabina. Zejména v zpěvných polohách hlas Sachy Dunabla zápolí s nejistotou, což je slyšet hlavně ve dvojce „Above“, která na zpěvu doslova stojí a padá. Ačkoliv to samé by se dalo v některých momentech prohlásit i o následující „Miasma“, lze tuto jinak fantastickou skladbu považovat za jeden z vrcholů alba. Zde se takřka dokonalým způsobem prolínají všechny devízy současných INTRONAUT. Silný nosný motiv, účinný agresivní nápřah v „refrénu“, po kterém přichází uchu lahodící zvolňující část.

Třetí album vynalézavého kvarteta by se pod maximálně hnidopišským drobnohledem dalo podrobit silnější kritice, než tomu je v předchozích řádcích tohoto článku. Jen čas ukáže, jestli je moje ochota, zejména díky neoddiskutovatelně podmanivé atmosféře této desky, nad některými nedostatky přimhouřit oči vůbec opodstatněná. Čert vem tyto a jiné podobné úvahy! V „Údolí kouře“ prostě na podobně nesmyslné nápady není čas. Tady se jen rozjímá, sní a vychutnává.


Dalas

Zveřejněno: 16.11.2010



Názory redakce
Klypso
16.11.2010

"Valley Of Smoke" nie je práve láska na prvý pohľad. Ale prečo by vlastne mala byť, keď neprináša len obyčajné krátkodobé vzplanutia? Svojrázni INTRONAUT, ktorým je tá post-metalová škatuľka azda aj trochu priúzka, nahrali inštrumentálne podmanivý a vyvážený album - jeho devízou je hlavne trvanlivosť. Môžete si vybrať: aktívne objavovať alebo nechať sa unášať jedným z mnohých nosných motívov. V oboch smeroch obstoja Američania až výnimočne dobre.

Tak teda pokojne predbiehajme - metalový album roka.

[8,5 / 10]
V-dur
14.11.2010

Za krátke dva roky medzi albumom "Prehistoricisms" a novinkou "Valley Of Smoke" sa u INTRONAUT udiala veľká zmena. Progresívni post death metalisti sa zmenili z talentovaného undergroundového spolku umelcov, ktorí tvoria pre menšiu časť publika na plno rozvinuté vedúce hviezdy post metalového (a ešte širšieho) žánru. "Valley Of Smoke" by sa dal opísať najrôznejšími prirovnaniami, dal by sa analyzovať jeho svojský žáner, meditovať nad prekonanými a ešte ďalej dotiahnutými vplyvmi OPETH či TOOL, nadchýnať sa nad atmosférou a šialene atraktívnou aurou albumu, uroniť slza nad jeho fascinujúcou a svojskou krásou. No ak je pre vás hudba viac než len počet nôt, stupeň skreslenia gitár či kopec iných objektívnych faktorov zväzujúcich trsy zvukových vĺn do povinne zadefinovaných žánrov, nič z tohto nepotrebujete. Potrebujete akurát čím skôr spoznať a zažiť tento album roka 2010!

[10 / 10]
Třetí album INTRONAUT přináší doposud nejvyváženější koktejl namíchaný z vlivů, které jejich tvorbu provázejí od samého počátku. Výborné skladby, podmanivá atmosféra a ve všech ohledech znatelný krok vpřed.

Autor recenze:
9 / 10

Redakce:
9,2 / 10

8,6 / 10



s kapelou INTRONAUT:

s kapelou MOUTH OF THE ARCHITECT:

s kapelou ISIS:

s kapelou THE OCEAN:

s kapelou ZOZOBRA:



Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page