Neděle
25.6.2017
Denní verze
 id
 heslo
Rok vydání
1972

Vydavatel:
Supraphon

Stopáž:
38:37

Produkce:
Hynek Žalčík

1. Kuře v hodinkách (introdukce)
2. Rám příštích obrazů
3. Jenom láska ví kam
4. Já a dým
5. Chvíle chvil
6. Pár století
7. Doky, vlaky, hlad a boty
8. Stále dál
9. Kuře v hodinkách

Pavel Fořt
kytara, akustická kytara, sbor

Ivan Khunt
zpěv (8), varhany, sbor

Jan Kubík
tenor saxofon, flétna, klarinet, el. saxofon, sbor

Vladimír "Guma" Kulhánek
basová kytara, sbor

Vladimír Mišík
zpěv (1-7, 9-11), congo, akustická kytara

Jaroslav "Erno" Šedivý
bicí, percussion

a hosté:

Petr Král
tenor saxofon (1-3)

Vladimír Hruška
baryton saxofon (1-3)

Ilja Bartošek
akustická kytara (4)

Karel Velebný
vibrafon (6)

Kuře v hodinkách (1972)
The Best Of Flamengo (Singly 1967-71) (1994)
Paní v černém /Singly 1967-72/ (2003)

Síň slávyFLAMENGO - Kuře v hodinkách

Když po odchodu Joan Duggan a Františka Francla na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století osiřelo ve FLAMENGU trio Pavel Fořt (baskytara), Jaroslav „Erno“ Šedivý (bicí) a Ivan Khunt (klávesy), asi jen málokoho by napadlo, že to nejlepší má opuštěná trojice těsně před sebou. Jenomže svět je malý a o náhody tu není nouze. A tak jako z udělání v německém Regensburgu čeká Vladimír „Guma“ Kulhánek na vystěhovalecký pas do Austrálie, slovo dá slovo a z dosavadního basáka Fořta je přes noc kytarista. Prozřetelností osudu se od BLUE EFFECT odporoučí Vladimír Mišík, tak šup, rychle s ním do zkušebny a základ, který připravil repertoár „Kuřete v hodinkách“, máme pohromadě.

I když, úplně přesné to není. Jsou tu sice všichni, kteří s přípravami začali, jenže doba měla své KING CRIMSON, JETHRO TULL, YES, COLOSSEUM a další, a tak i pětičlenné FLAMENGO záhy zjistilo, že by to chtělo ještě nějaký nástroj. Saxofon. A protože má Mišík v záloze tip na střelce jménem Jan Kubík, nenechá na sebe namlouvací rituál dlouho čekat. Kubík je sice především jazzový a swingový hráč, nechce se mu mezi „komerci“, ale dohazovači jsou vytrvalí, čili nakonec námluvám podlehne.

FLAMENGO

Co dělá z „Kuřete v hodinkách“ tak zásadní nahrávku? Těžko vypíchnout jednotlivosti, ale paradoxně nemožnost zrealizovat ji v angličtině se při zkoušce časem ukázala jako hodně zásadní plus. Samozřejmě, i tehdy bylo jednoduché za angličtinu schovat kdejakou textařskou banalitu, jenomže doba normalizace už žádné podobné obezličky nehodlala poskytovat. Anglicky zpívanou desku? Blázníte? Buď česky (a po mnohých přesvědčovacích peripetiích), nebo vůbec. Tak to kapele předložil i jejich stálý spolupracovník, producent Hynek Žalčík, a tak se také stalo. Navíc přišel i s nápadem oslovit básníka Josefa Kainara, který ač už hodně nemocný, stihl těsně před smrtí ještě napsat texty. Prostě trefa do černého.

Hudebně pochopitelně FLAMENGO nezapře inspiraci v anglosaských kapelách tehdejší doby. Nepřichází s žádnou revolucí, po níž by padaly hlavy originality, jen se jim povedlo ukočírovat všechny vlivy a s nesmírnou grácií je propojit s vlastní vizí rockové muziky. Přidali melodiku, která je nepřeslechnutelně vlastní, chytili pod krkem všechny inspirační zdroje a vymačkali z nich to nejlepší, jen zahrané po svém, vlastní hlavou, rukama a nohama. Prvotřídní rytmika Kulhánek/Šedivý, spolehlivý kytarista Fořt, který stejně jako klávesista Khunt příliš nevyčnívá, o to více ale funguje pro celek, bouřlivý tenor, divoký klarinet či rozmarná flétna Kubíka a nad tím vším v podstatně civilní Mišík s pregnantním frázováním. Rockově zpívá („Rám příštích obrazů“), tlačí na pilu („Jenom láska ví kam“), citlivě rozpráví („Já a dým“) atd., občas samozřejmě využije falzetového výkřiku či jiných výdobytků doby, snaží se výrazem prodat textové sdělení, aby zpěv nezůstal nic dlužen obsahu. Snad i proto v osmé „Stále dál“ (která na desce původně vůbec neměla být, vznikla později a její text tak napsal již zmiňovaný Žalčík, nikoliv Kainar) zpívá klávesák Khunt a rockový „ajfr“ má tedy parádní, to se musí nechat.

Můžeme žehrat na dobu, která takhle rozjetou skupinu nechala zastavit a bez koncertů vyhasnout. Můžeme nadávat, že nedošlo k realizaci ještě alespoň jednoho dalšího LP. Na druhou stranu, v tvrdě nastupující normalizaci politických poměrů byl vlastně zázrak, že vůbec vyšlo „Kuře v hodinkách“ (a ono navíc vlastně vyšlo/nevyšlo, když ho ani nebylo možné koupit jen tak, pouze na objednávku a po rozprodání prvního nákladu už dolis samozřejmě nepřipadal v úvahu). Zlobme se, plivejme jedovaté sliny, ovšem profesionální muzikant potřebuje hrát a vydělat si na chleba. Lano od Heleny Vondráčkové, kterým k sobě přitáhla polovinu souboru, pak bylo definitivním hřebíkem do rakve.


Darkmoor

Zveřejněno: 24.12.2010


Názory redakce
Marigold
24.12.2010

Právě proto, že je jediné, je Kuře nedostižným gesamkunstwerkem českého bigbítu, na které se všechno protlo v souřadnicích naprosté dokonalosti. Kainarovy texty, Mišíkův pěvecký projev, absolutně sehraná kapela, které diktuje tempo neomylný Erno Šedivý a až psychedelické barvy propůjčují dechy Jana Kubík (jak moc je cítit, že tenhle muzikant přichází odjinud!). Je rozkoší naslouchat, s jakou lehkostí se české scéna srovnala se západními vzory, je rozkoší nechat se unášet čistou rockovou energií, barvitostí nápadu a úchvatnou obrazivostí Kainarovy poezie - byť za nejlepší položku "Kuřete" pokládám jedinou "nekainarovku", Žalčíkem úderně otextovanou jízdu s PZkou JETHRO TULL "Stále dál".

Slepeckou holí maj spočítaný, jak dlouhý je jejich žití, který je jim jednou daný... v tom je mimoděk obtisknuta ona velká magie FLAMENGA.

Dalas
23.12.2010

Dokonalá souhra všech pozitivních faktorů způsobila, že takříkajíc za hodinu dvanáct uzřela světlo světa tato legendární nahrávka světových parametrů. Stále na ní po letech nenacházím slabého místa. Stále se kochám její živočišností, precizním muzikanstvím a skvělými Kainarovými texty. A taktéž si stále říkám, co by bylo kdyby. Kdyby FLAMENGO nemuseli ukončit svoji činnost, kdyby podobné nahrávky mohly i nadále vycházet, protože nebylo pochyb, že by "Kuře v hodinkách" motivovalo bezpočet následovníků, kdyby se jednotliví hudebníci nerozprchli buď do emigrace anebo do řad doprovodných kapel popových interpretů.

Pokud na mě někdo nečekaně vybafne, abych mu řekl jednu jedinou zásadní československou nahrávku, bude to "Kuře v hodinkách". Jednoznačně, určitě a bez přemýšlení.

Autor recenze:
nehodnoceno

Redakce:
zatím nehodnoceno

9,4 / 10



s osobností Vladimír Mišík:



Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page