Středa
24.5.2017
Denní verze
 id
 heslo
Rok vydání
2011

Vydavatel:
Season Of Mist Records

Stopáž:
56:43

Studio:
Mana Recording Studios (St. Petersburg, Florida), Red Room Recording Studios, D.O.W. Recording Studios

Produkce:
Erik Rutan, Sean Beavan, Juan Gonzalez and Mark Prator

Další informace:
Mix: Sean Beavan
Coverart: Gustavo Sazes

1. Omni Potens
2. Too Extreme!
3. Existo Vulgoré
4. Blades For Baal
5. I Am Morbid
6. 10 More Dead
7. Destructos Vs. The Earth / Attack
8. Nevermore
9. Beauty Meets Beast
10. Radikult
11. Profundis - Mea Culpa

David Vincent
zpěv, baskytara

Trey Azagthoth
kytara

Thor Anders Myhren
kytara

Tim Yeung
bicí

Scream Forth Blasphemies (demo) (1986)
Bleed For The Devil (demo) (1986)
Thy Kingdom Come (demo) (1987)
Thy Kingdom Come (single) (1988)
Altars Of Madness (1989)
Blessed Are The Sick (1991)
Abominations Of Desolation (1991)
Covenant (1993)
Laibach Remixes (EP) (1994)
Domination (1995)
Entangled In Chaos (Live) (1996)
Formulas Fatal To The Flesh (1998)
Love Of Lava (compilation) (1999)
Gateways To Annihilation (2000)
Heretic (2003)
Nevermore (single) (2011)
Illud Divinum Insanus (2011)
MMXXI (box set) (2011)
Illud Divinum Insanus - The Remixes (2011)

MORBID ANGEL - Illud Divinum Insanus

Ano, je to tak, stejně jako CELTIC FROST mají své „Cold Lake“, CARCASS své „Swansong“ a CRYPTOPSY „The Unspoken King“, mají i MORBID ANGEL album, které můžeme zcela po právu otitulovat přívlastkem „kontroverzní“. Kdo by si to byl pomyslel, vždyť v kontextu návratu staronového frontmana Davida Vincenta se jednoznačně čekal příklon k tradičním hodnotám, záznam, který dosadí floridskou ikonu zpět na žánrový trůn, „Domination“ pro rok 2011. Jenže, nestalo se tak, devátá studiová deska „Illud Divinum Insanus“ se nese ve znamení nečekaných (neřku-li pak přímo šokujících) experimentů, jež svou kvantitou a intenzitou doslova a do písmene popírají snad všechno, co MORBID ANGEL od roku 1986 vytvořili.

Podobně zásadních změn doznala i sestava kapely, když z posádky odpovědné za osm let starý monolit „Heretic“ zůstal na svém místě jeden jediný muž – otec zakladatel, Trey Azagthoth. Pod jeho dohledem se do MORBID ANGEL vrací již zmíněný marnotratný syn Vincent, sedmistrunnou kytaru bere do ruky (poměrně hodně překvapivě) Thor Anders Myhren (MYRKSKOG, ZYKLON) a konečně na čestné místo bůžka nekonečného zástupu deathmetalových bubeníků, Peta Sandovala, usedá zkušený Tim Yeung (mimo jiné HATE ETERNAL, DIVINE HERESY, VITAL REMAINS, COUNCIL OF THE FALLEN, DECREPIT BIRTH, AGIEL...).

MORBID ANGEL

Ale teď už pojďme zpět k věci, právě totiž doznělo celkem úsměvné intro „Omni Potens“ a MORBID ANGEL spouštějí „Too Extreme!“ (už samotný název skladby má potenciál vrhnout na posluchače znepokojivý stín podezření). Nutno ale poznamenat, že nakonec jde o titulek velmi výstižný, neb hned v úvodu „Illud Divinum Insanus“, nahrávky, která měla pozvednout žánrový prapor zpět do nebeských výšin, se začínají dít věci vskutku extrémní. MORBID ANGEL totiž otevírají novou sbírku těžce rutinním pochodovým riffingem a zmatenými citacemi z více než deset let starého zpěvníku Petera Tägtgrena toho času zrovna beznadějně uhranutého kouzlem elektronické hudby. Ano, není to poprvé, co v souvislosti s floridským deathmetalovým kultem hovoříme o elektronice či industriálu, vždyť již před dlouhými sedmnácti lety MORBID ANGEL spojili své jméno s experimentátory LAIBACH, nicméně jedním dechem je nutno dodat, že se tak stalo v kontextu mnohem smysluplnějších a vcelku zajímavě provedených remixů (podnikaví Slovinci přetvořili k obrazu svému dvě skladby z desky „Covenant“).

Po více než rozpačitém úvodu začínají MORBID ANGEL paralyzované příznivce křísit tou správnou medicínou. Ano, ke slovu se konečně dostává death metal, obratem se však sluší dodat, že naše sluchové kůstky nebude oblažovat zrovna dlouho. Tak či tak, „Existo Vulgoré“ a následující rychlovka „Blades For Baal“ jsou vcelku vydařené položky, jež svou kvalitou slavné jméno MORBID ANGEL nikterak nedevalvují (za druhou jmenovanou a za poněkud slabší „10 More Dead“ stojí právě nový kytarista Thor Anders Myhren). Pak už se ovšem začíná servírovat káva z kategorie těch nejsilnějších, přichází totiž regulérní stadiónový chorál „I Am Morbid“ (opět ten název...). Ani v nejdivočejších snech bych si nepomyslel, že kapela zodpovědná za stylové milníky typu „Altars Of Madness“ či „Blessed Are The Sick“ na mě jednoho dne zaútočí vyčpělým heavymetalovým bridgem a refrénem hodným nabídky toho nejlacinějšího možného secondhandu. Ještě mnohem méně pochopitelné věci se dějí v „Destructos Vs. The Earth / Attack“, kde na sebe MORBID ANGEL opět berou onen „revoluční“ háv, leč ve skutečnosti pouze opakovaně odkazují na časy v elektronické hudbě již dávno, dávno zapomenuté. V této chvíli však hůl nad legendou ještě nelámejme, „Illud Divinum Insanus“ totiž naposledy ukáže svou přívětivou tvář, a to díky „Nevermore“, pro floridskou sestavu konečně naprosto typické skladbě.

MORBID ANGEL

Osobně mi vůbec nevadí (ba právě naopak), když konzervativní kapela věrná hluboko zakořeněným tradicím čas od času zabrnká na experimentální strunu. MORBID ANGEL však pouze exhumují receptury v minulosti již mnohokrát použité a s výrazem inovátorů nám je předkládají jako něco nového, absolutně převratného. Minimálně stejně diskutabilní je „Illud Divinum Insanus“ i po stránce skladatelské. Pánové Vincent a Azagthoth jako by nevěděli co mají vlastně hrát, jednou vsadí na obstarožní heavy metal, pak se rozpomenou na staré dobré deathmetalové řemeslo a nakonec střemhlav zaútočí arzenálem jednoduchých samplů nahodile rozvěšených na těch nejméně vhodných místech. Výsledkem nemůže být nic jiného než krajně nesourodá, ledabyle poslepovaná skládanka postrádající sebemenší náznak jednotící dějové linie.

Mé konečné dojmy z comebackového alba MORBID ANGEL nemohou být pozitivní. Jedni ze zakladatelů žánru prováhali jedinečnou možnost vzít si zpět královskou korunu a s náležitými poctami znovu usednout na deathmetalový trůn. Místo toho se dobrovolně vydali do Bohem zapomenutého rekvizitáře, kde dostali k dispozici pouze notně obnošený rubáš a duhovou čepici s rolničkami hodnou majestátu dvorních šašků. Je to velmi, velmi smutný obrázek.

MORBID ANGEL (logo)


Reaper

Zveřejněno: 7.7.2011



Názory redakce
Martin Lukáč
8.12.2013

Na nový album jedného z vrcholných božstiev deathmetalového panteónu, z tých, ktoré celý žáner zakladali, sme čakali osem rokov. V pláne bola až taká udalosť, že ju Season Of Mist začali baliť do fajnovej truhlice s kadejakými šuflíkmi s rôznymi doplnkami. A teraz miesto mňa prehovorí hnusný spratok Eric Cartman: „Dúfam, že je tam aj priečinok s rúžom a šminkami, nech sme pekní pri tom, ako nás MORBID ANGEL vyj.bávajú!“

Fajn, zase ja – bolo skutočne riadne vychcané pustiť do obehu na net dve skladby z tých asi piatich – šiestich, ktoré tomuto pojmu nerobia hanbu. Pretože presne na základe „Nevermore“ a „Existo Vulgoré“ som očakával album hodný mena MORBID ANGEL, s tým, že Yeung to nabubnoval možno lepšie ako señor Sandoval a Vincent, ktorého návrat som rozhodne neuvítal, pretože Tucker bol hlas z pekla a kapelu ešte pozdvihol, ako vokalista pozitívne prekvapí. No pravdaže. Po dosť dlhom intre, ktoré tam byť mohlo a nemuselo, sa vyhrnul nejaký elektrometalový marš, ktorý iné kapely vymysleli a lepšie, uveriteľnejšie hrali pred 15 rokmi. „Too Extreme“? Na MA skôr „Too Unbelievable“.

Po solídnom Existo Vulgoré“ a „Blades For Baal“ ma v negatívnom slova zmysle zabili s „I Am Morbid“. To je ako čo, zhudobnenie sna o hraní na štadiónoch, vození sa vlastným lietadlom a podpisovaní sa na dudy? Zaujímavý veletoč štýlotvornej kapely, a to nie je koniec tohto soundtracku k chytaniu sa za hlavu. Po pomerne slušnej „ 10 More Dead“, ktorá kritériá morbidangelovského death metalu spĺňa, tu máme zázrak „Destructos vs. Earth“. Názov ako od GWAR, hudba niečo medzi RAMMSTEIN a Zladom („The Antipope“). Trey sakra, keď si už Pana Klobouka púšťal k tvorbe, mal si mu vysvetliť, že teraz nie je v GENITORTURERS, že to nech si nechá na doma pre manželku. „

Nevermore“ je MORBID ANGEL ako sa patrí, to si jeden spolu so severnými susedmi povie „a mialo być tak pieknie“. Pri „Beauty Meets Beast“ si hovorím – malo vyjsť MCD s Treyovými a Thorovými skladbami a človek by bol tak akosi spokojnejší... Posledný ako – tak pozitívny dojem spoľahlivo zahluší ťažko opísateľné skoro osemminútové zverstvo „Radikult“, prosím vás to čo je, industriálny rap core metal model 1992? Nie že by som takúto hudbu odsudzoval, ale boli a sú skupiny, ktorým ju verím viac, toto tu je hra na „modernu“, ktorá modernou už nejaký čas nie je. Skupina, ktorá štýl vytvárala, teraz naskočila na prúd vytvorený niekým iným, no zaujímavé.

Ranou z milosti je záverečná „Profundis – Mea Culpa“. Ako sa povie – keby si si premyslel čo ideš urobiť, nemusel by si sa teraz ospravedlňovať. Je fajn nápad, keď si metalová kapela urobí nejaké tie „elektronické“ či „industriálne“ skladby, niektoré sú ok. Akurát že by bolo slušné vydať ich pod iným názvom. Nie Trey, vážne ti bolo treba toho Vincenta naspäť tak jak piatu nohu. To ako si teraz my „zabednení konzervatívci“ máme z albumu vyrobiť 6-skladbový výcuc a byť radi že sme radi? No, to asi takto fungovať nebude.

Season Of Mist túto vec predávajú vo fajnovej a drahej truhlici. Keby k nej v tej cene pridali ešte komodu a chladničku, ani tak by som nezainvestoval. A to nie preto, že obe veci mi už nejaký čas stoja na chodbe a slúžia stále dobre.

Bodovanie – 5 tu v tomto podniku znamená priemer, teda album, ktorý hrá slušne, nezanechá však v poslucháčovi žiadny trvalejší dojem, nevzbudí potrebu vracať sa k nemu. „Illud Divinum Insanus“ je ale na pomery MORBID ANGEL niečo, čo ma nasr...dilo. Zlatý posledný album od CRYPTOPSY, hehe, ešte pred časom by som sotva predpokladal, že napíšem o ňom toto.

(pôvodne publikované: Rock Hard, 6/2011)

[4,5 / 10]
Deadmann
7.7.2011

Problém není v tom, že se MORBID ANGEL pokoušejí experimentovat a pozměnit svou tvorbu. Problém je v tom, že tak činí naprosto otřesným způsobem a nejsou schopni vytvořit smysluplné a zajímavé skladby. Tyto "experimenty" by neobstály ani před 15 lety. Jednoznačný podprůměr.

[4 / 10]
Dudri
5.7.2011

Ani si nechcem predstaviť to sklamanie, ktoré musel prežiť nejeden ortodoxný death metalista po tom, ako za svetla sviečok z deluxe balenia rituálne vložil "Illud Divinum Insanus" do prehrávača. NINE INCH NAILS? MINISTRY? ... MORBID ANGEL???

MORBID ANGEL na novinke urobili (aspoň pre death metalovú kapelu) krok do neznáma, ktorý však ostal tak na polceste. Plusom je ľahká orientácia v nahrávke kvôli rôznorodosti skladieb, mínusom je miestami až násilné experimentovanie na úkor dynamiky celku.

Všetky tie keyboardy, sample a elektronické bicie nechajú nádherne vyniknúť klasické rúbanice ako "Nevermore" a "Existo Vulgore". Ak by však bol album postavený výhradne na takýchto a podobných kúskoch, pravdepodobne by sa to skončilo ďalším nezáživným a monotónnym dielom s niekoľkými podarenými skladbami. Vrcholom nahrávky sú okrem spomínaných skladieb priam groove metalové "10 More Dead" a "I Am Morbid" alebo mystická "Destructos Vs. The Earth / Attack".

[7 / 10]
Rudi
28.6.2011

Pri počúvaní tohto albumu som si spomenul na jeden starý rozhovor z deväťdesiatych rokov. Mike Patton v ňom rozprával, ako mu "niekto" z MORBID ANGEL vzdával hold pre jeho odvahu experimentovať. Keď tomu dotyčnému Mr. Patton navrhol, aby tiež niečo skúsil, nemenovaný člen MORBID ANGEL smutne sklonil hlavu s tým, že to by sa ich fanúšikom nepáčilo.

Doba sa zmenila. Fanúšikovia sú dnes očividne tolerantnejší. Nechápem len, prečo MORBID ANGEL prichádzajú s nahrávkou, ktorá by pri všetkej tolerantnosti znela experimentálne maximálne tak v roku 1993.

Ak by bol celý album ako "Nevermore" alebo "Existo Vulgore", nešetrím chválou. Ale takto... zúfalo by som nechcel byť "die hard" fanúšik MORBID ANGEL. Zostáva dúfať, že podobná blbosť nenapadne napríklad pánom zo SLAYER.

[4,5 / 10]
Shnoff
27.6.2011

Z těch pochodových cvičení (nutno podotknout, že na desce jsou tři z jedenácti včetně intra), které patrně leží mnohým v žaludku nejvíc, se celkem povedla sedmá "Destructos Vs. the Earth / Attack". Mezi těmi ryze death metalovými skladbami lze najít pár nepodarků ("I Am Morbid", "Profundis - Mea Culpa") a samozřejmě několik (pouze) dobrých pecek. Jinak by to bylo od kapely formátu MORBID ANGEL opravdu tristní. Ovšem ani ty nejlepši kompozice z aktuální desky zdaleka nedosahují síly, údernosti,podmanivosti a celkového půvabu koncertních tutovek složených na vrcholu tvůrčích schopností tohoto uměleckého tělesa momentálně potopeného v kapalině nevalné chuti.

[6 / 10]
Louis
27.6.2011

Podobně jako Stray jsem i já jednoznačným příznivcem MORBID ANGEL s Davidem Vincentem v sestavě, takže mě prakticky nic (tím spíš jakési death metalové „předsudky“) nemůže pohnout k tomu, abych na album, na kterém se ztracený syn znovu studiově vrací ke čtyřem tlustým strunám a mikrofonu, nahlížel už po několika posleších s nějakým despektem. Navíc když MORBID ANGEL na „Illud Divinum Insanus“ samozřejmě experimentují, to je pravda, ale nic tak zásadního se podle mne neděje (srovnejte si třeba „Existo Vulgoré“, „Blades For Baal“, „I Am Morbid“ či „10 More Dead“, kde není po čemkoliv dříve neslyšeném ani stopa). A když už, nikde to nepřekročí rámec Vincentem proklamované „extrémní“ muziky, kterou má nyní kapela produkovat. V překladu to pro mne znamená, že je vše v naprostém pořádku, skladatelský um floridských smrťáků funguje jak má (mimochodem, intro „Omni Potens“ je naprosto úžasné!) a i všude tam, kde to zavoní industriální novotou („Too Extreme!“, „Destructors Vs. The Earth/Attack“ nebo „Radikult“), je to opravdový zážitek, temně a nezaměnitelně proložený původní aurou kapely. Diskutovaný aspirant na album roku tedy v každém případě.

[8 / 10]
Dalas
27.6.2011

S novým albem MORBID ANGEL dostávám teleport někam do poloviny devadesátých let. To by samo o sobě samozřejmě nevadilo, kdyby to celé neznělo jako odpad z rané tvorby MINISTRY anebo WHITE ZOMBIE.

Jestliže se vám podaří přetrpět neskutečně tupou "Too Extreme!", jež je v porovnání se zbytkem nahrávky ještě o třídu níž a připomíná spíše zaležitosti typu DIABOLOS RISING (blahé paměti), tak v dalším průběhu už to až tak veliký průser není. Pár ne úplně špatných skladeb se tady také najde, ale co z toho, když deska jako celek zní jako průměrná záležitost z předminulé dekády.

Snaha experimentovat je jedna věc a způsob jejího uchopení pak druhá. MORBID ANGEL to bohužel vzali z úplně špatného konce a jejich nové album tak spíše něž dílo otevřených metalových palic připomíná zastydlou záležitost pro všechny, kterým pár laciných samplů a hloupé pseudohorrorové vsuvky příjdou jako moderní způsob boje s metalovou zatvrzelostí.

Ne, hodnocení "Illud Divinum Insanus" není o tom, kdo je ortodoxní metalista a kdo má naopak stylově otevřenou mysl. Z mého pohledu je prostě o tom, že jakékoliv "experimenty" na něm jsou zkrátka blbé, laciné a byly mnohem lépe provedeny už před téměř dvaceti lety.

[4 / 10]
Sicky
24.6.2011

S novými MORBID ANGEL ortodoxní death metalista spokojen nebude. Ovšem hodnoceno příznivcem experimentálního metalového pojetí, na tom nový materiál rozhodně tak špatně není. Jasně patrná snaha o vývoj nezahnala kapelu směrem k„progresivního pidlikání“, ale překvapivě spíše do náruče industriálních experimentů. Sympatický odklon od zaťatého deathového hoblování má za následek navíc i to, že skladby jsou přehledné a nesplývají, jak bývá u většiny deathmetalových alb zvykem. Na albu je krom death metalu ke slyšení vliv kapel typu WHITE ZOMBIE, RAMMSTEIN nebo LAIBACH. Ano, těch samých LAIBACH, kteří v roce 1994 remixovali pro MORBID ANGEL skladby z „Covenant“. (Takže se vlastně nakonec ani o úplně první industriální MORBID ANGEL nejedná.), ale zásadní na albu je fakt, že ponecháme-li stranou změnu stylu a hodnoťme jednotlivé kusy bez ohledu na ortodoxní minulost souboru, vychází z toho i tak velmi dobře. „Blades For Baal“, „10 More Dead“, „I Am Morbid“,“Radikult“ nebo „Destructos vs. the Earth / Attack” jsou prostě prvotřídní pecky, které mají svoje kouzlo a zvláštní, chorobnou energii. MORBID ANGEL prostě nyní předkládají svůj „Reneval“, svůj „St. Anger“, „Diatribes“ či svoje „Undisputed Attitude“ a řadí se z mého pohledu mezi ty skutečně velké kapely, které jsou i po letech schopné rázně otočit kormidlem a zariskovat. „Illud Divinum Insanus“ po měsíci intenzivního zkoumání hodnotím rozhodně jako ne žádný „epic fail“, ale naopak jako překvapivé povedenou desku, která aspiruje na titul album roku 2011!

[9 / 10]
Stray
20.6.2011

Vlastně dokážu pochopit určité rozpaky příznivců vyhraněného deathového pojetí nad tímto albem, ale nikdy nepochopím bleskurychlá odsouzení, která z téhle vcelku solidní metalové fošny dělají div že ne podprůměrnou záležitost. MORBID ANGEL po dlouhých osmi letech přišli s otevřenější, pro posluchače stojící svým vkusem vně smrtelného žánru skousnutelnější a skladbově různorodější nahrávkou, která má k semknutým monolitům Tuckerovské éry hodně daleko (svým pojetím). Mám hodně rád první čtyři alba nahraná ještě s navrátivším "wrestlerem" Vincentem (srozumitelnější vokál), k většině Tuckerových alb jsem si naopak cestu nenašel, z toho vyplývá, že mě celkově průhlednější ráz novinky nevadí. Střed alba je naopak velmi silný - od "Existo Vulgore" po "Radikult" bych dokonce nenašel song, který se mi vyloženě nelíbí a Azagthothova sóla jsou dle očekávání znovu perfektní. Nepatřím v žádném případě k těm, kteří by litovali úbytku počtu úderů do kopáků za sekundový interval jedné skladby, z toho důvodu mě album "Illud Divinum Insanus" absolutně nerozhodilo, naopak jej mám za vcelku povedené. A navíc MORBID ANGEL byli už před dvaceti lety jedinou deathmetalovou kapelou vypadající spíše jako odmaskovaní KISS a novinka to celé podtrhuje. Zkrátka a dobře - wrestlersky rockovou stylizaci vítám v každé podobě, nelze jinak, už jsem prostě takový

Nejlepší skladby: "10 More Dead" a "Destructors vs The Earth/ Attack"

[7,5 / 10]
MORBID ANGEL ve své jasně nejslabší chvilce.

Autor recenze:
4 / 10

Redakce:
6 / 10

5,4 / 10



s kapelou MORBID ANGEL:
MORBID ANGEL - Covenant [Martin Lukáč]

s kapelou HATE ETERNAL:
HATE ETERNAL - Infernus [Martin Lukáč]

s kapelou OBITUARY:

s kapelou SUFFOCATION:

s kapelou IMMOLATION:

s kapelou DEICIDE:

s kapelou INCANTATION:

s kapelou VITAL REMAINS:



Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page