ASSESOR (tedy ten o jedno „S“ chudší) v roce 1990 vypálil rybník mnohým zavedenějším domácím metalovým jménům. Když totiž vyšlo jeho debutové album „Invaze“ (kterému navíc nepředcházela žádná další „oficiální“ demonahrávka), nikdo z tehdejší kovové elity (s výjimkou CITRONu a TITANICu, nemýlím-li se) ještě neměl svoji dlouhohrající premiéru za sebou, a to se pochopitelně na jeho dalším osudu nesmazatelně podepsalo. Celá první várka vinylu uschovaného do šedivého obalu, jemuž vévodil kostlivec hrající na kosti jako na housle, byla prakticky okamžitě rozebrána a z alba se v témže okamžiku stal kult, na nějž mnozí slyší dodnes: krom zmíněných skutečností také proto, že jeho hudební obsah je nadmíru povedený a jeho thrashdeathový náboj ve spojení s dlouhými instrumentálními pasážemi má skutečně velmi chytlavý podtext („Nářky zapomenutých“, „Hrad“ nebo titulní věc).

Po vzkříšení v roce 2010, tedy o dlouhých dvacet let později, v nichž jméno kapely bez nějakých dalších známek aktivity zmizelo z mapy funkčních kovových společenství, se soudní přísedící vrací zpět a s již zmíněným dalším „S“ navíc hodlá oživit svou slavnou minulost. Tak jako mnozí jiní, samozřejmě, protože volání právě takové minulosti zkrátka má svůj půvab. ASSESSOR k tomu navíc mají tu výhodu, že tenhle návrat není jen jednou epizodou v průběžném „navracení se“ v průběhu minulých dvou desetiletí, že se vrací tak, jak to především má smysl (tedy s původními a nejdůležitějšími členy Michalem Roháčkem a Jardou Pracnou), a že čerstvé album „Štvanice“, které si za tím účelem rovněž pořídili, není tak špatné, jak by se v právě popisovaných souvislostech mohlo předpokládat.

Začíná totiž přesně tam, kde „Invaze“ skončila (a to i navzdory drobnému vtípku, při kterém je v „Intru“ použit úryvek z tehdejšího úvodu desky „Setkání“, doplněného archaickým gramofonovým praskáním a násilným odtažením jehly), tedy v kovaném thrash-death metalu vzor 1990. Ve své době měl nepochybně jasně královský punc, dnes je to už ovšem o mnoho diskutabilnější. Ale ani tohoto faktu se ASSESSOR nezalekli, což jim budiž přičteno k dobru, a stvořili nahrávku, která (při troše dobré vůle, neb je rovněž plná poněkud nemotorných textů, mnohdy připomínajících práci průměrného žáka základní školy na téma „thrashmetalový text“) obstojí i v náročných podmínkách současnosti. Osvědčená spolupráce Pracna - Roháček na tom má samozřejmě největší podíl, když prvně jmenovaný napsal veškerou hudbu a druhý zase se svým typickým křikem obstaral téměř veškeré zpěvy. Osm nových skladeb (jako bonus jsou na konci nahrávky zařazeny znovu nahrané již zmíněné kusy „Hrad“ a „Invaze“) proto živelně burácí v tempu přímo ďábelském, protkány těžce zkušeně odpalovanými riffy, a nejsympatičtější na tom všem je, že každá z nich má vyražen jasný punc assesorovské ochranné známky, takže k nim bez obtíží naleznete vztah, který už si následně velmi lehce udržíte. Subjektivně mám za nejsilnější střed alba na ose „Vlci v rouše beránčím“, „Prasata“ a „Lidské stádo“, ale věřím, že i ostatní skladby snesou přísnější kritický poslech. Což je, řekl bych, ohledně comebacku ASSESSOR noticka nejdůležitější, a já musím konstatovat své potěšení z toho, že mohu být jedním z jejích zvěstovatelů.